Struktura povrchu
Author
Albert FloresStruktura povrchu (také textura povrchu) je souhrnný termín, označující geometrické odchylky povrchu od jeho ideálního tvaru. Je výsledkem způsobu obrábění, hloubky stop po nástroji apod. Jedná se také o prohlubeniny (rýhy, trhliny), vyvýšeniny (vyboulením, otřepy), nebo plošné nedokonalosti (eroze, koroze). Podle velikosti nerovností se člení na 3 složky:
* drsnost povrchu * vlnitost povrchu * základní profil
Vzhled
Vzhled povrchu je určen způsobem obrábění dané plochy. Například po hoblování jsou rýhy přímé.
Může vypadat třeba jako na obrázku:
Měření
Drsnost povrchu se určuje buď porovnávacími šablonami, nebo speciálními měřidly. Každý způsob opracování má své šablony. +more Při velmi jemném opracování se používá komparační mikroskop. Výsledkem měření je v praxi nejčastěji hodnota Ra, což je průměrná aritmetická odchylka profilu drsnosti. Její jednotkou jsou obvykle mikrometry.
Běžné hodnoty parametru drsnosti Ra
Pálení plamenem - 25 až 50μm * Řezání pilou - 12,5 až 50μm * Frézování - 0,8 až 50μm * Soustružení - 0,8 až 25μm * Broušení - 0,2 až 12,5μm * Válečkování - 0,1 až 0,4μm * Leštění - 0,025 až 0,1μm * Lapování - 0,012 až 0,2μm Konkrétní hodnoty jsou velmi závislé na volbě řezné rychlosti posuvu, stavu nástroje a podobně.
Značení
500px V technické dokumentaci se značení drsnosti povrchu řídí normou ISO 1302 +morepng'>300px.
Složení úplné grafické značky struktury povrchu:
a - požadavek na drsnost povrchu
b - případné další požadavky na strukturu povrchu
c - výrobní proces ( způsob opracování, povlakování … )
d - orientace nerovností
e - přídavek na obrábění