Cesko.wiki Stupeň tělesového rozšíření
Author
Albert FloresStupeň tělesového rozšíření je koncept, který se používá při popisu a hodnocení tvaru lidského těla. Jedná se o způsob, jakým je lidské tělo rozloženo ve vertikálním směru, tedy jak je tělesná hmota rozložena od hlavy až k nohám. Stupeň tělesového rozšíření je důležitý především v oblasti medicíny a fyziologie, kde se využívá při hodnocení stavu pacienta a při řešení různých zdravotních problémů. Například při diagnostice obezity se měří stupeň tělesového rozšíření, aby se zjistilo, zda je pacient příliš tlustý nebo má správnou tělesnou hmotnost. Koncept stupeň tělesového rozšíření je také důležitý v oblasti sportu a fitness, kde se používá k posouzení kondice a fyzického stavu sportovců. Různé sporty vyžadují odlišné stupně tělesového rozšíření, a proto je důležité přizpůsobit tréninkový plán a stravovací režim individuálním potřebám sportovce. Celkově lze říci, že stupeň tělesového rozšíření je důležitým faktorem, který ovlivňuje zdraví, výkonnost a celkový životní styl jedince. Je tedy důležité mít na paměti správnou rovnováhu v tělesném rozpětí a přizpůsobit životní styl a stravování individuálním potřebám každého člověka.
Stupeň tělesového rozšíření je v matematice, zejména teorii těles, koncept zachycující jakousi „velikost“ tělesového rozšíření. Je důležitý a používaný zejména v abstraktní algebře a teorii čísel, ale vyskytuje se i jinde, kde se více pracuje s tělesy.
Definice a značení
Je-li dáno tělesové rozšíření V/T, pak V může být uvažována jako vektorový prostor nad tělesem skalárů T. Dimenze takto chápaného vektorového prostoru se nazývá stupeň tělesového rozšíření a označuje se [V:T].
Stejně jako může být dimenze vektorového prostoru konečná nebo nekonečná, může být také konečný nebo nekončený stupeň tělesového rozšíření. Pak se mluví o konečném rozšíření nebo o nekonečném rozšíření.
Stupeň tělesového rozšíření, je nutno nezaměňovat se stupněm transcendence, jedná se o jiné koncepty. Například těleso racionálních funkcí Q(X) je nekonečného stupně nad tělesem racionálních čísel Q, ale je stupně transcendence jedna.
Násobitelnost stupňů rozšíření
Pokud jsou tři tělesa uspořádána do věže, tedy S je podtělesem T a T je podtělesem R, pak existuje jednoduchý vztah mezi stupni rozšíření R/T, T/S a R/S, totiž: :[R:S]=[R:T]\cdot[T:S] Jinými slovy řečeno, stupeň rozšíření mezi „největším“ a „nejmenším“ tělesem je součinem stupně „největšího“ nad „středním“ se stupněm „středního“ nad „nejmenším“. Jedná se tedy o podobný vztah, který v teorii grup pro řády grup uvádí Lagrangeova věta - hlubší souvislost mezi těmito vztahy odhaluje Galoisova teorie.
Vzorec platí nejen pro rozšíření konečného stupně, ale i pro nekonečná rozšíření. V takovém případě je možné jeho součin chápat jako součin kardinálních čísel. +more Tedy například platí, že je-li R/S konečné, jsou konečná i rozšíření T/S a R/T.
Pokud je R/S konečné, pak vzorec poměrně výrazně omezuje, jaká tělesa mohou existovat „mezi“ R a S, a to na základě jednoduché aritmetiky. Například je-li [R:S] prvočíslo, pak každé mezitěleso T musí splňovat buď [R:T] = 1 (ale pak tedy R=T), nebo [T:S]=1 (ale pak tedy T=S). +more Jinými slovy, žádné vlastní mezitělesa v takovém případě existovat nemohou.
Důkaz pro konečná rozšíření
R, T a S je věž těles uvedená výše a že d= [T:S] a e=[R:T] jsou konečná. To podle definice stupně rozšíření znamená, že je možno zvolit konečné báze, {u1, …, ud} pro T nad S a {w1, …, we} pro R nad T. +more Jak se ukáže, tak prvky umwn pro m od jedné do d a n od jedné do e tvoří bázi R nad S. Ta udává dimenzi R/S a protože je jich právě d·e, bude tímto důkaz hotov.
Nejprve důkaz, že lineárním obalem daných prvků je skutečně celé R/S. Je-li x prvek R, pak je možné jej zapsat jako nějakou lineární kombinaci prvků z {w1, …, we}, tedy existují prvky an z T takové, že : x = \sum_{n=1}^e a_n w_n = a_1 w_1 + \cdots + a_e w_e. +more Protože prvky um zase tvoří bázi T nad S, pro každé n lze najít bm,n, že : a_n = \sum_{m=1}^d b_{m,n} u_m = b_{1,n} u_1 + \cdots + b_{d,n} u_d. Z distributivity a asociativity násobení v S pak vyplývá : x = \sum_{n=1}^e \left(\sum_{m=1}^d b_{m,n} u_m\right) w_n = \sum_{n=1}^e \sum_{m=1}^d b_{m,n} (u_m w_n), což ukazuje, že x lze napsat jako lineární kombinaci umwn koeficientů z S, tedy lineárním obalem zmíněných prvků je skutečně celé R.
Zbývá dokázat, že umwn jsou lineárně nezávislé nad S. Předpokládejme : 0 = \sum_{n=1}^e \sum_{m=1}^d b_{m,n} (u_m w_n) pro nějaké koeficienty bm,n z S. +more Pomocí distributivity a asociativity můžeme rovnost přepsat jako : 0 = \sum_{n=1}^e \left(\sum_{m=1}^d b_{m,n} u_m\right) w_n, a vidíme, že výrazy v kulatých závorkách musí být nulové, neboť se jedná o prvky T a wn jsou v T lineárně nezávislé. Tedy : 0 = \sum_{m=1}^d b_{m,n} u_m pro všechna n. Pak z toho, že bm,n jsou prvky S, a um jsou v S lineárně nezávislé, plyne, že musí být bm,n = 0 pro všechna m a všechna n. Z toho plyne že umwn jsou lineárně nezávislé nad S, čímž je důkaz dokončen.
Příklady
Těleso komplexních čísel je tělesovým rozšířením tělesa reálných čísel stupně [C:R]=2. Z toho vyplývá, že „mezi“ nimi už žádné netriviální těleso být nemůže. +more * Konečné těleso GF(53) je stupně tři nad svým podtělesem GF(5). Dokonce obecně platí, že je-li p prvočíslo a m a n jsou kladná přirozená čísla, přičemž n dělí m, pak [GF(pm):GF(pn)] = m/n. * Tělesové rozšíření C(T)/C, kde C(T) je těleso racionálních funkcí nad tělesem C, je nekonečného stupně. To je vidět z toho, že funkce 1, T, T², … jsou lineárně nezávislé nad C.