Stálkov
Author
Albert FloresStálkov byl dříve samostatnou obcí šest kilometrů severozápadně od Slavonic v nadmořské výšce 637 m. Malá obec, ve které žilo německé obyvatelstvo, po roce 1918 s českou menšinou, po roce 1945 české obyvatelstvo. V roce 1850 měla obec podle Vlastivědy moravské (vydání 2005) 335 obyvatel a katastr obce měl v té době výměru 774 ha. Samostatnou obcí byl Stálkov až do 30. června 1972. Od 1. července 1972 je obec částí Slavonic a je v ní 34 obytných domů, z nichž necelá polovina je obydlena trvale. Ostatní jsou využívány jako rekreační chalupy zvláště v letních měsících. V roce 2011 zde trvale žilo 34 obyvatel. Ve vesnici je po dobu letní turistické sezóny provozována ubytovna pro cyklisty. Obcí prochází i značené cyklotrasy a turistické stezky. V okolí vesnice je řada rybníků a neposkvrněná příroda je v létě cílem mnoha letních táborů mládeže, zvláště z Brna.
Historický vývoj
První zmínka v historických písemných pramenech o vsi Stálkov se datuje k roku 1399, kdy Heřman z Hradce prodal Janovi z Kravař mimo další vsi i Stálkov. V roce 1459 patřil Stálkov k bílkovskému statku. +more Od roku 1597 náležela ves k rudoleckému panství až do roku 1849. V roce 1843 žilo ve vsi podle vceňovacího operátu 309 obyvatel ve 45 domech a 68 domácnostech. Desátky se odváděly panství Český Rudolec a faře ve Slavonicích. Na pondělní týdenní trhy se jezdilo do Slavonic.
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 byl Stálkov součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. +more Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu v Dačicích. Od roku 1911 do roku 1938 byl podřízen Okresnímu soudu ve Slavonicích. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem byl od října 1938 do května 1945 podřízen Landratu ve Waidhofenu a. d. T. , říšská župa Dolní Dunaj a v soudnictví Amtsgerichtu ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově zřízený Jihlavský kraj. Po územní reorganizaci v polovině roku 1972 byl Stálkov s moravským Slavonickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec. Samostatnou obcí byl Stálkov až do 30. června 1972, když se od 1. července 1972 stal částí Slavonic. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci spadá od roku 2003 pod pověřený Městský úřad v Dačicích.
Škola
V roce 1938 v době okupace v budově zdejší školy bydleli vojáci, kteří školu pobořili. Po odsunu Němců, bylo ve Stálkově jen hodně málo dětí, a tak se škola nezprovoznila. +more Děti chodily do školy do Starého Města, které je vzdáleno od Stálkova čtyři kilometry.
Po nějaké době se do Stálkova začali stěhovat nové české rodiny a od roku 1956 se ve zdejší škole opět vyučovalo. Do školy bylo zapsáno 12 dětí a řídícím učitelem byl Karel Tomšík. +more Později sem docházel ředitel z národní školy ve Stoječíně Richard Novák. Tento učitel zde učil jen do konce ledna 1958, poté museli žáci opět dojíždět do Starého Města. Rodiče se však zasadili o další znovu zprovoznění, a tak byla škola vybavena novým nábytkem a uvedena do chodu již v září roku 1958. Jejím novým řídícím učitelem se stala Milada Drábová.
V roce 1972 škola zanikla, z důvodu nedostatku dětí. V obecní kronice obce Stálkov je uvedeno doslovně toto: "V roce 1972 v měsíci srpnu, je dohodnuto se zástupci ONV z Jindřichova Hradce a zástupci MNV ve Starém Městě na straně jedné, a s rodiči všech dětí na straně druhé, že se v osadě Stálkov uzavře jednotřídní škola pro malý počet žáků v počtu 7 dětí, neb 5 dětí starších dochází již do Starého Města, kde byla postavena nová škola devítitřídní. +more Je též dohodnuto, že autobus bude dopravovati dětí do školy i ze školy. ".
Přírodní poměry
V blízkém okolí obce se nachází jednak řada skalních útvarů, vzniklých působením procesů zvětrávání a odnosu landštejnské žuly, jednak doklady po starých plužinách. Základním tvarem zvětrávání žuly jsou strukturně podmíněné nízké žulové klenby, rozdělené systémy vertikálních a i subhorizontálních puklin na bloky různé šířky a velikosti. +more Příkladem takové klenby může být i Bukový vrch (720 m n. m. ), vpravo od silnice ze Stálkova do Matějovce. Původně kompaktní žulové klenby se rozvolňují podle puklin na různě velké skupiny žokovitých balvanů, které spočívají jak na skalních podstavách původních kleneb, tak v rozvolněných sestavách, které podlehly destrukci a po sesutí vytvářejí řadu bizarních útvarů. Větším seskupením skalek a balvanů vznikají menší skalní města. Východní částí katastru Stálkova prochází naučná stezka ze Slavonic do Českého Rudolce, vedoucí kolem několika skalních skupin s typickými ukázkami zvětrávání žuly. V lese vpravo od silnice ze Stálkova do Matějovce, se na plošině s několika drobnými žulovými klenbami zachovala i část zaniklé plužiny, s dobře patrnými řadami mezí.
Severovýchodně od vesnice leží přírodní památka Velký Troubný.
Památky a pamětihodnosti
Kaple svatého Víta z 19. století na návsi * Kamenný kříž z roku 1839 před kapličkou * Pomník padlým ve druhé světové válce a k osvobození v květnu 1945 * Kamenný kříž z roku 1897 při cestě do Českého Rudolce
Ochranné pásmo zříceniny státního hradu Landštejn
V katastrálním území Stálkov je ochranné pásmo zříceniny státního hradu Landštejn.
Fotogalerie
File:Stalkov 3.JPG|Severní část návsi File:Stalkov 1.JPG|Pohled na vesnici při příjezdu od Slavonic File:Stalkov 4.JPG|Kamenný kříž při cestě do Českého Rudolce
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Místní části ve Slavonicích Kategorie:Sídla v Javořické vrchovině