Svojšice (tvrz, okres Pardubice)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Svojšice jsou zřícenina tvrze ve stejnojmenné vesnici v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Tvrz byla založena ve čtrnáctém století jako centrum šlechtického panství zemanského rodu užívajícího přídomek ze Svojšic. V šestnáctém století ji získali Gerštorfové z Gerštorfu, kterým patřila až do začátku třicetileté války. Během ní tvrz vyhořela a postupně se změnila ve zříceninu, která je chráněna jako kulturní památka.

Historie

Svojšická tvrz byla nejspíše založena před rokem 1365, kdy ve vesnici pravděpodobně sídlil Mikeš ze Svojšic. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století tvrz patřila Kateřině (též Anně) ze Svojšic, která byla dcerou blíže neznámého předešlého majitele a vdovou po Heřmanovi z Mrdic. +more V roce 1405 se Kateřina podruhé vdala za Václava Rutharta z Malešova a zapsala mu věno ve výši 400 kop grošů na tvrzi (zde poprvé výslovně zmíněné), poplužním dvoře, vsích Svojšice, Stojice, Holotín a Rašov. Před rokem 1407 opět ovdověla. Dalších několik let nejspíše panství spravovala sama a roku 1413 zapsala dluh ve výši 1 300 kop grošů manželovým dětem Petrovi, Mikulášovi, Markétě a Benigně z Malešova. Když Kateřina asi roku 1415 zemřela, vyplatili bratři Petr a Mikuláš nároky svých sester a začali používat přídomek ze Svojšic. Statek společně drželi i v roce 1450, kdy koupili od bratrů Komárovských a Přibíka ze Skorotína jejich zástavu na Svojšicích ve výši 400 kop grošů. Petr žil ještě v roce 1463.

Ve druhé polovině patnáctého století, až do své smrti v roce 1497, Svojšice patřily Janovi ze Svojšic. Po něm je zdědil syn Petr, který zemřel okolo roku 1523 a statek po něm převzala sestra Kateřina ze Svojšic, provdaná poprvé za Benedu z Nečtin a podruhé za podkomořího Jiřího z Gerštorfu. +more Do obnovených desk zemských si nechala zapsat majetek, který tvořily Svojšice s dvorem a tvrzí, Stojice, Holotín, Rašov, mlýn pod Svojšicí a podací právo ke kostelu Všech svatých ve Stojicích. Markéta zemřela roku 1546 a ve své poslední vůli z předchozího roku majetek odkázala svému manželovi. Ten jej měl užívat jen do konce svého života a potom měl připadnout jejím synům z prvního manželství Albrechtovi a Beneši Benedovi z Nečtin. Dcery Žofie z Nečtin a Johana z Gerštorfu měly dostat věno ve výši 250 kop grošů. Děti se ale dědictví zřekly, převedly ho na Jiřího z Gerštorfu, který jim za to vyplatil dva tisíce kop grošů.

Po smrti Jiřího z Gerštorfu došlo k dělení majetku. Jiřího syn Bernard si ponechal Choltice a Svojšice s dalším majetkem připadly jeho strýcům Jiřímu a Jindřichovi z Gerštorfu. +more K panství tehdy patřily vsi Svojšice, Stojice, Holotín, Rašov, Turkovice, Bukovina, Ledce, Luhy, Podhořany, Březinka, Hošťalovice, horní Vícemilice, tvrziště Stoupec a množství pozemků a hospodářských provozů. Mladší Jindřich nebyl plnoletý, takže bratři měli majetek po dobu devíti let v nedílu, ale 6. srpna 1568 se o něj rozdělili. Jindřich dostal Podhořany, zatímco Jiří si ponechal Svojšice, Stojice, Holotín, Ledce a Vícemilice.

Jiří (později zvaný starší) vedl spory o majetek se svými příbuznými a roku 1559 napadl měšťana Jakuba Voříška v jeho domě v Heřmanově Městci. Oženil se s Kateřinou z Rokyc, které na svojšickém panství zapsal věno ve výši dvou tisíc kop českých grošů, a zemřel asi v roce 1597. +more Jejich dcera Kateřina z Gerštorfu ponechala matce věno, vyrovnala dluh dvou tisíc kop míšeňských grošů u Jana mladšího z Dobřenic na Barchově a 3. června 1599 Svojšice prodala Johaně Gerštorfové z Rokyc na Cholticích za 17 100 kop míšeňských grošů.

Johana byla manželkou Jiřího mladšího z Gerštorfu († 1613). Přežila jej o sedm let a spravovala choltické panství za nezletilého syna Jindřicha. +more V závěti z roku 1615 odkázala nejstaršímu synovi Bernardu Mikulášovi podíl pěti tisíc kop na Cholticích, druhý syn Štěpán dostal svojšickou tvrz s příslušenstvím a dceři Anně věno šesti tisíc kop ze Svojšic. Štěpán jako poručník spravoval svojšické a choltické panství, ale za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 o oba statky přišel, a údajně byl spolu s bratrem ubit sedláky při útěku ze Svojšic. Zkonfiskovaný majetek koupil Kryštof Šimon Thun. Svojšickou tvrz potom během třicetileté války vypálilo císařské vojsko.

V devatenáctém století byla jedna místnost ve zřícenině tvrze upravena na byt hajného. Klub českých turistů ve spolupráci s Volným sdružením přátel svojšické tvrze provedl v letech 1940-1941 záchranné práce, při nichž byla odstraněna suť a zpevněna dochovaná klenba.

Stavební podoba

Tvrziště se nachází ve východní části vesnice. Členitý půdorys budovy vznikl postupným rozšiřováním původně věžové tvrze. +more Zdivo se dochovalo přibližně do úrovně prvního patra, ale v západním průčelí chybí část obvodové zdi. Místy jsou patrné fragmenty původních omítek. V přízemí se nacházejí dvě valeně zaklenuté prostory s několika výklenky a valeně klenutá chodba. Valeně klenuté prostory se nachází také v prvním patře, kde je novodobá betonová terasa. Ve sklepích se dochovaly dvě místnosti zaklenuté valenou klenbou a jedna místnost se zříceným stropem.