Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Symfonický orchestr Českého rozhlasu (zkráceně SOČR), dříve Symfonický orchestr Československého rozhlasu a Orchestr Radiojournalu, je symfonické hudební těleso, součást Českého rozhlasu se sídlem v Praze. Byl založen roku 1926. Patří mezi nejvýznamnější české orchestry současnosti.

...

Historie

Dne 18. května 1923 začalo v Československu pravidelné rozhlasové vysílání, které zajišťovala společnost Radiojournal. +more Hudba byla od samého počátku neodmyslitelnou součástí vysílání. A tak v roce 1925 zaměstnal rozhlas své první kmenové hudebníky a k tomuto základnímu sextetu byli zváni hosté, většinou členové České filharmonie.  Z konkurzu vzešel první rozhlasový dirigent Jožka Charvát, který s nově vzniklým „orchestrem" uskutečnil v roce 1925 tři vystoupení a na jaře roku 1926 zavedl pravidelné rozhlasové koncerty ve vinohradském Radiopaláci. Brzy se ukázalo, že hudby a hudebníků bude v rozhlase zapotřebí v daleko vyšší míře, a tak byly v červenci vypsány konkurzy do tělesa, které už skutečně můžeme nazvat rozhlasovým orchestrem.

Rozhlasový orchestr zahájil svou činnost 1. října a hned následujícího dne uspořádal svůj první koncert, opět pod taktovkou Jožky Charváta. +more Návštěvníci vyslechli Fibichovu 2. symfonii, obě Beethovenovy houslové Romance (sóla přednesl první koncertní mistr František Daniel), výběr z Dvořákových Legend a předehru ke Smetanově Prodané nevěstě.  Stávající ansámbl se prakticky nelišil od dosavadního provizoria. Došlo pouze k organizační změně. Původní sextet byl oficiálně zrušen a rozšířením o další hráče se z něho stal orchestr. Měl pouhých dvacet členů. Nadále tedy musel být rozšiřován o hostující členy České filharmonie.  .

Orchestr Radiojournalu vysílal z Radiopaláce, později z Národního domu na Vinohradech a od roku 1935 také z dnešní budovy Vinohradská 12. Co do repertoáru se soustředil především na lehčí a populárnější hudbu. +more Počet jeho členů se od roku 1927 postupně zvyšoval. V roce 1931 už měl 45 hudebníků a o pět let později dokonce 70. Dlouholetým dirigentem orchestru (1927-1945) byl Otakar Pařík. K významnému uměleckému posunu došlo v roce 1929, kdy do rozhlasu přišel Otakar Jeremiáš. Z Orchestru Radiojournalu vybudoval těleso schopné plnit mnohem náročnější úkoly než doposud.  .

Rozhlas se postupně stával centrem progresivního hudebního života, což bylo patrné nejen z ohlasů domácích, ale i zahraničních. Docházelo k významným dramaturgickým počinům, mimo jiné nastudování oper Musorgského Borise Godunova, Milhaudova Kryštofa Kolumba, Zelenkovy alegorické hry Sub olea pacis et palma virtutis. +more Svá díla komponovali pro rozhlas Bohuslav Martinů (původní „rozhlasové“ opery Veselohra na mostě, Hlas lesa), Rudolf Kubín, František Bartoš a další soudobí autoři. Orchestr dirigovaly při nejrůznějších příležitostech významné osobnosti - Sergej Prokofjev, Ottorino Respighi, Nikolaj Malko, George Szell a další. Orchestr měl mezi hudebníky ostatních těles, včetně České filharmonie a nově vzniklého Orchestru F. O. K. , významné postavení a vysoký profesní kredit. Účinkovat na jeho koncertech a vysílacích frekvencích bylo prestižní záležitostí.

Německá okupace vnesla do rozhlasu i života rozhlasových symfoniků mnohé výrazné změny, které se netýkaly výhradně politického života, byť s ním pochopitelně souvisely. Už na začátku okupace přišla do rozhlasu řada hudebníků, kteří museli opustit rozhlasové orchestry v Bratislavě, Ostravě a Košicích. +more  Vedle dosavadního Symfonického orchestru pražského rozhlasu tak vzniklo druhé menší rozhlasové těleso. Převzalo nahrávací úkoly ze sféry tehdejší populární hudby, včetně operní a operetní produkce. Jeho dirigenty byli František Dyk a Vlastislav Antonín Vipler. V čele „velkých“ rozhlasových symfoniků stál až do konce okupace Otakar Jeremiáš. Šéfem hudebního vysílání a rovněž dirigentem byl Karel Boleslav Jirák.

V roce 1947 byl jako šéfdirigent Symfonického orchestru pražského rozhlasu jmenován Karel Ančerl, dosud dirigent Opery 5. května, dnešní Státní opery. +more V té době se už v rozhlase běžně natáčelo na magnetofonový pás a Ančerl s orchestrem pořídil za tři léta svého rozhlasového působení mnohé umělecky zdařilé, koncepčně i technicky progresivní snímky, mj. Prodané nevěsty, Braniborů v Čechách nebo Borise Godunova. V roce 1950 se stal šéfem České filharmonie.

Zkraje 50. let započala více než dvacetiletá éra Aloise Klímy. +more Pro umělecký vývoj orchestru měla zásadní význam hned z několika důvodů. Klíma byl především vynikající a všestranný umělec, který dovedl rozhlasové symfoniky mezi špičková tělesa, schopná plnit nejnáročnější úkoly. Velký podíl na umělecké úrovni měli i další kmenoví dirigenti, Václav Jiráček, Jiří Stárek a Josef Hrnčíř, který stál zároveň v čele Pražského rozhlasového orchestru a v šéfovských mezidobích býval pověřen i vedením SOČRu. Jako hudební poradce rozhlasových těles se v rozhlase krátce objevil i Václav Talich. Orchestr začal cestovat do zahraničí (poprvé v roce 1961 do tehdejšího Západního Německa), zavedl abonentní koncerty, pravidelně vystupoval na Pražském jaru (v roce 1967 ho pod Klímovou taktovkou zahajoval), pořídil stovky nahrávek, mezi nimiž významně figurovaly i novinky soudobé hudby.

Na koncertech SOČR vystupoval s předními dirigenty světovými, například s Franzem Konwitschnym, Antoniem Pedrottim, Charlesem Munchem, Charlesem Mackerrasem, i domácími Karlem Ančerlem, Václavem Smetáčkem, Václavem Neumannem, Zdeňkem Košlerem. Velmi dynamický byl také vnitřní život tělesa se všemi jeho radostmi i problémy. +more Už v roce 1952 se z obou rozhlasových orchestrů vyčlenili hráči, kteří vytvořili základ Pražského komorního orchestru. Tento ansámbl si vydobyl významné světové renomé, jeho členové už nemohli souběžně plnit rozhlasové povinnosti a museli se rozloučit.

Zmíněný deficit vyústil v roce 1964 ve zrušení Pražského rozhlasového orchestru, respektive v jeho sloučení s velkým tělesem, jež se stalo oficiálně Symfonickým orchestrem Československého rozhlasu v Praze. Tohoto názvu se však užívalo už dříve, pravděpodobně od roku 1956, kdy byl Symfonický orchestr brněnského rozhlasu přeměněn na Státní filharmonii Brno, a také kvůli existenci Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě.

Další významnou, byť pouze šestiletou érou SOČRu, bylo od roku 1975 šéfovské období Jaroslava Krombholce, do té doby považovaného za jednoho z nejlepších českých operních dirigentů. Jeho rozhlasový přínos dosud nebyl plně doceněn. +more Vždyť Krombholcovy nahrávky klasiků české národní hudby, ale i další počiny, třeba komplet Debussyho Pelléa a Mélisandy, jsou unikáty rozhlasového archivu. Výtečné snímky zvláště operní hudby, ale i četných orchestrálních titulů zanechal ve studiu také František Vajnar, který byl šéfem SOČRu v letech 1982-85. Zcela nová éra rozhlasových symfoniků nastala v roce 1985 s příchodem jednoho z nejvýznamnějších současných českých dirigentů Vladimíra Válka, který v čele SOČRu působil rekordních 26 let a do povědomí hráčů i odborné veřejnosti se vepsal svým energickým přístupem, rozhodností i vysokými profesními dispozicemi a výkony. Těleso generačně omladil, čímž pozitivně ovlivnil orchestrální zvuk. Zásadně pozměnil umělecké i pracovně organizační nasazení hudebníků, celkově pozvedl interpretační styl. SOČR výrazně rozšířil své koncertní působení na veřejnosti, rozhlasovou fonotéku obohatil stovkami nových nahrávek, a to jak symfonických kompletů (Smetana, Dvořák, Martinů, Čajkovskij, Schulhoff), tak i individuálních skladeb nejrůznějšího žánrového zaměření. Umělecká prestiž rozhlasových symfoniků rostla s významnými úkoly, které jim byly svěřovány domácími i zahraničními pořadateli. Do období Válkova působení spadají i první mimoevropské zájezdy (Japonsko, USA, Jižní Korea, Čína).

Na úspěšnou éru Vladimíra Válka navázal další špičkový umělec Ondrej Lenárd. Do rozhlasu přišel v roce 2011 jako zkušený mistr taktovky a svými koncerty a nahrávkami opakovaně potvrzuje, že Symfonický orchestr Českého rozhlasu je schopen prezentovat s vysokým mistrovstvím, hráčskou dokonalostí a značným emotivním vkladem i ty nejnáročnější partitury, zvláště Gustava Mahlera a Richarda Strausse. +more Svou jubilejní 90. sezonu oslavil orchestr právě pod jeho uměleckým vedením.

Současnost

Od sezony 2022/2023 zastává post šéfdirigenta a uměleckého ředitele český dirigent Petr Popelka. Hlavním hostujícím dirigentem je v současnosti Robert Jindra.

Stálí i hostující dirigenti

;čeští dirigenti * Jožka Charvát - první šéfdirigent * Karel Ančerl * Jaroslav Krombholc * Josef Hrnčíř (od roku 1946) * František Vajnar * Vladimír Válek - šéfdirigent v letech 1985-2011 * Ondrej Lenárd - šéfdirigent v letech 2011-2017 * Jan Kučera * Alexander Liebreich - šéfdirigent v letech 2018-2022 * Petr Popelka - šéfdirigent od roku 2022 * Robert Jindra - hlavní hostující dirigent od roku 2022 hostující dirigenti * Otakar Jeremiáš * Václav Talich * Václav Neumann * Libor Pešek * Charles Munch * Franz Konwitschny * Hermann Scherchen * Gennadij Rožděstvenskij * Charles Mackerras * Ronald Zollman * Tomáš Brauner * Marek Šedivý * Robert Jindra skladatelé kteří dirigovali své skladby * Sergej Prokofjev, * Aram Chačaturjan * Ernst Křenek * Arthur Honegger * Ottorino Respighi * Krzysztof Penderecki * Jan Kučera

Spolupracující sólisté (výběr)

Houslisté: Viktor Tretjakov, Václav Hudeček, Josef Suk, Sergey Khachatryan, Leila Josefowicz * Violoncellisté: Mischa Maisky, Alexandr Rudin, Alban Gerhardt * Varhaníci: Aleš Bárta, Jaroslav Tůma * Klavíristé James Tocca, Ivan Moravec, Eugen Indjic, Lukáš Vondráček, * Pěvci: Simon Estes, Gabriela Beňačková, Adam Plachetka

Reference

Související články

Česká filharmonie * Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK * Český rozhlas * Jan Simon - statutární sólista a správní ředitel SOČRu

Externí odkazy

Orchestr na stránkách [url=http://www.rozhlas.cz/socr/portal/]Českého rozhlasu[/url] * [url=http://www.rozhlas.cz/socr/cd/]Diskografie SOČRu[/url]

Kategorie:České symfonické orchestry Kategorie:Český rozhlas Kategorie:Československý rozhlas Kategorie:Radiojournal Kategorie:Hudební soubory z Prahy Kategorie:Hudební organizace založené roku 1926

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top