Tchaj-ťi čchüan

Každodenní cvičení taj-či v pekingském parku Tchien-tan Tchaj-ťi, celým názvem tchaj-ťi čchüan (čínsky: 太極拳; pinyin: tàijíquán), je označení pro čínské bojové umění, jež v moderní době pěstuje mnoho lidí jako cvičení pro zdraví a zlepšení kvality života. V Česku se často označuje zjednodušeným termínem taiji, tai chi nebo foneticky taj-či (taiči). V širším smyslu označuje pojem Tchaj-ťi tzv. Velký předěl, znázorněný čínskou monádou (tradiční symbol reprezentující síly Jin a Jang).

Tchaj-ťi je vhodný druh pohybu (cvičení) pro lidi, co se cítí vyčerpaně. V tchaj-ťi jde o dýchání a sbírání energie z přesně daných pohybů. +more Cvičení často probíhá venku, v parku, kde se díky čerstvému vzduchu dodá tělu a duši ještě více energie. Tchaj-ťi je vhodné i pro seniory, jelikož pohyby nejsou rychlé ani nijak na ohebnost či fyzickou vytrvalost náročné.

Hodiny tchaj-ťi předcvičují lidé, kteří se v tom vyznají, a mohou tak jejich cvičencům něco předat. Předcvičovatelé musí vědět jak ve kterých pohybech správně dýchat, a musí znát sestavy. +more Sestav je celá řada, a často bývají pojmenované číslem.

Historie

S tchaj-ťi čchüan jakožto dítkem taoistické filozofie jsou nerozlučně spjata dvě jména - Lao-c’ (6. st. +more př. n. l. ) a Čang San-feng (12. stol. n. l. ), patřící dvěma velikým legendám taoistické tradice. I když o těchto osobách dnes nemůžeme říci nic historicky zcela prokazatelného, přesto zůstávají v povědomí lidí jako důležité postavy taoistických dějin; mistr Lao-c’ jako duchovní otec, zakladatel taoismu a autor základního a nejznámějšího taoistického díla Tao Te ťing, a potom „nesmrtelný“ Čang San-feng jako tvůrce taoistického (wu-tangského) cvičebního systému tchaj-ťi čchüan a autor spisů, též přiřazených k hlavní sbírce taoistického kánonu. Většina stylů tchaj-ťi, které se dnes cvičí, jsou však laickými (rodinnými) styly, jen nepřímo spojenými s taoistickým tréninkem, i když se prvky taoismu stále dají najít v některých teoriích a terminologii, které používají. Nejsou však známé historické záznamy, které by doložily, jak se původně tchaj-ťi začalo cvičit lidmi mimo taoistické klášterní komunity.

Během vlády dynastií Sung, Jüan a Ming (od 12. do 17. +more stol. ) znali Čang San-fengovo tchaj-ťi čchüan hlavně v provincii Šen-si. V klášterech bylo tchaj-ťi čchüan prostředkem duchovní alchymie neboli metodou duchovní přeměny uvnitř těla s cílem navrátit a upevnit zdraví a prodloužit věk. Čili ve svých taoistických počátcích bylo tchaj-ťi čchüan především prostředkem k dosažení „tchaj-ťi“ (v překl. „nejzazší mez“, přeneseně „vesmír“) a stavu rovnováhy jin a jang v těle. Cílem tchaj-ťi čchüan bylo přeměnit tělo a mysl tak, aby bylo možné dosáhnout duchovního osvícení.

Časem se sestavu tchaj-ťi čchüan postupně učili i laici. Toto stěhování tchaj-ťi z klášterů způsobily dvě příčiny. +more První byla, že císař a šlechta si všimli taoistického výcviku z hlediska bojového umění. Buddhističtí mniši z chrámu Šao-lin i taoisté z horské oblasti Wu-tang začali být zaměstnáváni jako cvičitelé v císařské armádě. Druhou příčinou bylo, že dynastie Čching zakázala osobní vlastnictví zbraní a ponechala tak lidi bez možnosti bránit se lupičům a vetřelcům. Obyčejní lidé obdivovali schopnosti vlastní sebeobrany mnichů a doprošovali se v klášterních komunitách, aby je také učili. A tak začali mniši přijímat nezasvěcence ze soucitu jako své žáky.

Je všeobecně akceptované, že rodina Čchen z provincie Che-nan udržovala cvičení tchaj-ťi čchüan v rámci klanu jako účinné bojové umění po generace před tím, než se ho zde naučil Jang Lu-čchan (1799-1872). Jang Lu-čchan se poté přestěhoval do Pekingu a stal se hlavním instruktorem bojových umění císařské armády dynastie Čching. +more A tak se tchaj-ťi jako slavné bojové umění začalo šířit a zároveň se větvit do mnohých stylů nazývaných podle rodin, které je vyučovaly, např. Čchen, Jang, Wu, Li, Chao, Sun a další. Laické podání tchaj-ťi čchüan (tzv. rodinné styly) od svého začátku zdůrazňovalo především využití principů tchaj-ťi pro účely bojových umění. Teprve Jang Lu-čchanův vnuk Jang Čcheng-fu (1883-1936) upravil způsob cvičení tak, aby v první řadě zlepšovalo fyzickou kondici a bylo vhodné pro všechny vrstvy obyvatelstva. Dnes znají miliony lidí po celém světě a především na západě tchaj-ťi čchüan jako cvičení pro zdraví. Tak položil mistr Jang Čcheng-fu základ pro moderní cvičení tchaj-ťi.

Jelikož taiči pochází z bojového umění, jsou některé pohyby podobné „přípravě na boj“. Existují postavení bojovníka, člověka v boji, rytíře na koni a podobně.

Styly tchaj-ťi čchüan

Nejvýznamnější styly tohoto bojového umění jsou následující:

* Čchen (陳氏) - Zakladatelem je Čchen Wang-tching * Jang (楊氏) - Zakladatelem je Jang Lu-čchan * Wu (吳氏) - Zakladatelem je Wu Ťien-čchüan * Wuu (武氏) - Zakladatelem je Wu Jü-siang * Sun (孫氏) - Zakladatelem je Sun Lu-tchang

Dále je několik stylů pojmenovaných Wu-tang a San-feng, které se svými názvy odvolávají daleko do historie tohoto bojového umění. Čínský taoistický mnich a alchymista Čang San-feng je totiž považován za legendárního (staršími autory dokonce za historického) zakladatele, který přebýval v pohoří Wu-tang. +more Přesto přinejmenším některé z těchto stylů vznikly až ve 20. století a jsou tedy mladší než tzv. laické (rodinné) styly.

Strom tchaj-ťi čchüan

Legendární postavy | Čang San-feng | NEJ-ŤIA ČCHÜAN | Tchaj I-čen-žen | Ma Jün Čcheng | Wang Cung-jüe | TCHAJ-ŤI ČCHÜAN | Čang Sung-si | 5 hlavních tradičních rodinných stylů | Čchen Wang-tching (1600-1680) 9. generace rodiny Čchen původní (starý) styl Čchen | +---------------------------------------------------+ | | Čchen Čchang-sing Čchen Jou-pen (1771-1853) 14. +more generace rodiny Čchen (cca 1800) 14. generace rodiny Čchen starý styl Čchen, velký styl nový styl Čchen | | Jang Lu-čchan Čchen Čching-pching (1799-1872) (1795-1868) starý styl Jang styl Čao-pao, malý styl | | +---------------------+-------------------------+ | | | | | Jang Ťien-chou Jang Pan-chou Wu Jü-siang (1839-1917) (1837-1892) (1812-1880) střední forma Jang malá forma Jang styl Wuu | | | Jang Čcheng-fu Wu Čchuan-jou Li I-jü (1883-1936) (1834-1902) (1832-1892) velká forma Jang | | | Wu Ťien-čchüan Chao Wej-čchen | (1870-1942) (1849-1920) | styl Wu | | | Sun Lu-tchang | Wu Kung-i (1861-1932) | (1900-1970) styl Sun | | MODERNÍ SESTAVY | | +---------------------+ | Čínská sportovní komise 1956 Peking - 24 forem (zjednodušená sestava) tchaj-ťi čchüan . . 1989 42 Forem (soutěžní sestava) tchaj-ťi čchüan (soutěžní sestava kombinuje prvky ze stylů Sun, Wu, Čchen a Jang) . . další zkrácené a zjednodušené sestavy jako 8, 16, 40, 48, 88 forem .

Systém výcviku

Tchaj-ťi praktikují lidé všech generací Umění tchaj-ťi se vyučuje pomocí pěti základních metod, které se navzájem prolínají a podporují. +more Jsou to: * základní uvolňovací cvičení (čchi-kung) * sólové formy - sestavy (tchao-lu) * aplikace pohybů ze sestavy (san-šou) * vnímavé ruce neboli přetlačování s partnerem (tchuej-šou) * cvičení se zbraněmi (wu-čchi).

Všech těchto pět forem cvičení je potřeba brát v potaz, jestliže chcete znát kompletní systém a tím dosáhnout vyšší úrovně tchaj-ťi čchüan.

Zbraně

V tchaj-ťi čchüan nevyučují všichni učitelé tytéž zbraně. V některých školách se zbraně nevyučují vůbec. +more Pravdou je, že oproti vnějším stylům Kung-fu, jako např. šaolin-čchüan, se v tchaj-ťi používá pouze omezený počet zbraní. Výběr z široké řady čínských zbraní sestává z klasického rovného (dvousečného) meče ťien, zakřiveného (jednosečného) meče tao, hole kun, kopí čchiang a ojediněle i dalších zbraní. Moderní je poslední dobou například vějíř šan.

Formy se zbraněmi mají jisté, snad i poněkud nedoceněné výhody. Avšak vzhledem k jejich náročnosti a také potřebě mnohonásobně většího prostoru pro jejich cvičení, se jim do hloubky věnuje pouze poměrně malý počet lidí.

Zdravotní efekt cvičení tchaj-ťi

Zkušenosti a výsledky vědeckého výzkumu ukazují, že tchaj-ťi má vynikající zdravotní účinky. Je prospěšné zvláště duševně pracujícím středního a vyššího věku. +more Dlouhodobé cvičení tchaj-ťi uvolňuje stres a je prevencí proti mnoha nemocem. Např. snižuje hladinu tuků v krvi (hyperlipidemie), zpomaluje řídnutí kostí (osteoporóza), zlepšuje funkci srdečně-cévního systému, synchronizuje a zlepšuje mozkovou činnost.

V nejedné výzkumné zprávě se dále např. uvádí, že toto cvičení zbavuje nervozity, je efektivní v oblasti prevence a rekonvalescence kardiovaskulárních chorob. +more Pozitivně ovlivňuje také centrální nervový systém a jeho prostřednictvím působí na zlepšení a soulad funkcí ostatních systémů v organizmu. Hluboké přirozené dýchání stimuluje činnost orgánů umístěných v břišní dutině a při správném provádění cviků přispívá i ke zlepšení látkové výměny a zásobování organizmu krví a kyslíkem. Nelze opomenout ani příznivý vliv cvičení na kloubní a svalový systém a řadu dalších, i chronických onemocnění. Má i výrazné antistresové a antineurotizační účinky.

Všechny tyto efekty jsou přičítány dodržování souboru specifických zásad a principů tchaj-ťi. Cvičící by se měl nacházet „ve stavu tchaj-ťi“, který je charakterizován příjemným pocitem fyzického pohodlí, klidnou a tichou myslí, volným prouděním vitální energie a rovnováhou jinu a jangu.

Odkazy

Reference

Literatura

WONG, Kiew Kit: The Complete Book Of Tai Chi Chuan. London: Rider, 1996. * YANG, Jwing Ming: Yang Style Tai Chi Chuan. Hollywood: Unique Publications Inc., 1982.

Související články

Bojové umění * Čchen (styl tchaj-ťi) * Kung-fu * Taoismus * Taoistické tai chi * Tradiční čínská medicína * Wu-tang

Externí odkazy

[url=http://www. taiji-quan. +morewebnode. cz]Česká asociace taijiquan[/url] * [url=http://www. taiji-pakua. cz]Česká asociace Bagua Zhang a Taiji Quan[/url] * [url=http://www. taoist. cz]Sdružení taoistického Tai Chi[/url] * [url=http://www. zlatykopec. org]Centrum taoistických umění Zlatý Kopec[/url] * [url=http://www. taiji-ak. cz/]Časopis Vnitřní síla[/url].

Kategorie:Čínská bojová umění Kategorie:Meditace