Thomas Morgan

Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 Lexington, Kentucky, USA - 4. prosince 1945 Pasadena, Kalifornie) byl americký genetik. Je považován za jednoho z předních biologů konce 19. a počátku 20. století. Je po něm pojmenována jednotka centimorgan (cM), která se užívá k měření genetické vzdálenosti.

Studoval evoluci, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Prokázal, že geny jsou umístěny na chromozomech, a na základě tohoto poznatku zformuloval tzv. +more Morganovy zákony dědičnosti. Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání. Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozomech, a pokusy s octomilkou prováděl původně proto, aby teorii vyvrátil.

Morganova studia

Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní University of Kentucky). +more Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na Johns Hopkins University, což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii nohatek a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci obdržel v roce 1890 titul Ph. D.

Působení Morgana na Bryn Mawr College

V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na Bryn Mawr College. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. +more Čas od času zahrnoval do přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byl vědecký výzkum.

V roce 1894 byl na rok uvolněn, aby se mohl zúčastnit výzkumu „Stazione Zoologica“ v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem Hansem Drieschem, jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. +more V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po návratu z Neapole byl jmenován profesorem.

Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem.

Morgan se v polovině roku 1904 oženil s Lilian Vaughan Sampson, která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, Isabel Morgan (provdaná Mountain) se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University a specializovala se na výzkum obrny.

Působení Morgana na Columbia University

V roce 1904 nastoupil na Columbia University a začal se spolupracovníky studovat genetiku octomilky obecné (Drosophila melanogaster). Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. +more Po roce 1909 vědci objevili několik dědičných mutací, z nichž některé se daly vysvětlit Mendelovými zákony dědičnosti. V dalším roce se však jeden ze samečků octomilky lišil od předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ) bílýma očima. Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však bylo potomstvo odlišné - samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz gonozomálně dědičného znaku. Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise Science. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech.

Další Morganův výzkum objasnil či vedl k objasnění mnoha dnes již vysvětlených problematik v genetice. Nalezl vhodný modelový organismus ke studiu genetiky; octomilky se začaly užívat jako modelový organismus po celém světe a užívají se dosud. +more Jeho muší komora (fly-room) se stala celosvětově známá.

Mnoho jeho studentů získalo stejně jako on Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd.

Morganův odkaz genetice

chromozomy jsou nositeli genetické informace * geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou * geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy) * geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě * objev polytenních (obřích) chromozomů octomilky obecné * objev celého karyotypu octomilky obecné

Odkazy

Literatura

KOHLER, Robert E. Lords of the fly: Drosophila genetics and the experimental life. +more Chicago: The University of Chicago Press, 1994. 321 s. ISBN 0-226-45063-5. * KOHLER, Robert E. Partners in science: foundations and natural scientists, 1900-1945. Chicago: University of Chicago Press, 1991. 415 s. , obr. příl. ISBN 0-226-45060-0. * ROMANES, George John a MORGAN, C. Lloyd, ed. Darwin a po Darwinovi. 2, Podarwinovské otázky sporné: dědičnosť, užitečnosť. Překlad Alois Mrázek. V Praze: Bursík & Kohout, [1898]. 234 s.

Externí odkazy

Kategorie:Američtí genetikové Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Držitelé Copleyho medaile Kategorie:Narození 25. +more září Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Úmrtí 4. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Narození v Lexingtonu (Kentucky) Kategorie:Úmrtí v Pasadeně Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Univerzity Johnse Hopkinse.