Titanit

Model krystalu titanitu Titanit (Klaproth, 1795), chemický vzorec CaTiSiO5, je jednoklonný minerál. Název dostal podle prvku, který obsahuje. Původní název titanitu sfén (což znamená klín, jenž je tvarem ve kterém se titanit vyskytuje nejčastěji) se dosud používá v klenotnictví pro opracované krystaly. V mineralogii jsou termínem sfén označovány především žlutozelené a jedovatě zelené titanity z alpských žil.

Vznik

Akcesoricky se vyskytuje v magmatických (žula, pegmatit) a přeměněných (břidlice, rula, mramor) horninách. Perfektní krystalované ukázky jsou hydrotermálního původu z žil alpského typu. +more Při zvětrávání původní horniny se dostává do sedimentů.

Morfologie

Prizmatické a tabulkovité (podle {221}) krystaly. Zrnité, masivní i radiální agregáty. Časté jsou dvojčatné srůsty.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5-5,5, křehký, hustota 3,4-3,6 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nedokonale lasturnatý. * Optické vlastnosti: Barva: bílá, žlutá, hnědá, zelená, červná, černá. +more Lesk diamantový, skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý, s nádechem do červena. * Chemické vlastnosti: Složení: Ca 19,25 %, Ti 18,16 %, Si 14,20 %, O 39,64 %, zbytek tvoří příměsi La, Ce, Pr, Nd, Sm, Al, Fe, F. extrémně vzácný krystal Yttrotitanitu z typové lokality Bø v Norsku.

Odrůdy

Keilhauit

Keilhauit je odrůda titanitu s až s 10% obsahem Y2O3 složky. Byl pojmenován na počest Norského geologa Prof. +more Baltazara Mathiase Keilhau. Byl objeven v roce 1841 a zprvu vykládán jako nový minerál, ovšem roku 1844 byl popsán po podrobném zkoumání dle Scheerera jako yttrotitanit, tedy odpovídá odrůdě Alsheditu.

Grothit

Grothit je yttriem a cerem bohatá odrůda titanitu. Můžeme ho nalézt pouze na dvou lokalitách na světě, a to Amurskaya Oblast, Berezitovoe (Konstantinovskii) v Rusku, kde byl tento minerál poprvé nalezen na ložisku zlata nebo ve Švédsku na lokalitě Fjällbacka v provincii Bohuslän u obce Tanum.

Alshedit

Alshedit (též yttrotitanit) je pouze yttriem obohacená odrůda titanitu. Nalézt ho můžeme na mnoha lokalitách v Norsku, Švédsku, Austrálii a Rusku.

Podobné minerály

axinit

Parageneze

živce, chlorit, rutil, albit, křemen

Využití

Titanit byl po dlouhou dobu považován spíše pouze pro sbírkové účely. Ovšem po objevení naleziště v Madagaskaru se průhledné a pěkně zbarvené krystaly začaly používat jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony). +more Titanit má neobyčejný lesk a vnitřní odlesky při správném výbrusu převyšují diamant. Mohou se však zdát rozmazané kvůli dvojosému charakteru krystalu. Je velmi měkký a tak se používá do méně exponovaných šperků. Používá se také pro zisk titanu a může být použit jako pigment.

Naleziště

Akcesorický minerál.

* Česko - Horní Loučná, Brněnský masiv, Markovice, Libodřice, Mirošov, Polnička * Slovensko - Sihla, Klenovec * Německo - Laacher See, Eifel * Švýcarsko - Sv. Gotthard, Binnental * Rakousko - Zillertal, Hohe Tauern (zejména Rauristal, Habachtal, Felbertal) * Itálie - Val Maggia, Passo di Vizze * Rusko - Achmatovsk * a další.

Odkazy

Literatura

Související články

Seznam minerálů

Externí odkazy

[url=http://www. mindat. +moreorg/min-3977. html]Titanit na webu Mindat. org[/url] * [url=http://webmineral. com/data/Titanite. shtml]Titanit na webu Webmineral[/url] * [url=http://www. mineralienatlas. de/lexikon/index. php/Titanit]Titanit v Atlasu minerálů[/url].

Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 8. +more třídy Kategorie:Nesosilikáty Kategorie:Drahé kameny Kategorie:Šperkařství.