Uhlířský vrch (Bruntálská vrchovina)
Author
Albert FloresUhlířský vrch je jedna z nejmladších vyhaslých sopek na českém území. Leží ve Slezsku, asi dva kilometry jihozápadně od okraje města Bruntálu (v katastrálním území Bruntál-město). Má nadmořskou výšku 672 metrů.
Na vrcholu stojí barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné. Od kostela k městu byla současně s dostavbou kostela vysázena čtyřřadová lipová alej z roku 1766, dlouhá kolem jednoho kilometru. +more Jižně od vrcholu se nachází opuštěný lom, chráněný jako přírodní památka.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Původní dřevěná poutní kaple byla postavena v roce 1653 řádovým místodržícím Oswaldem z Liechtensteina, jako daleko viditelný symbol vítězství katolické církve nad protestanty. Na místě kaple byl v letech 1755-1765 postaven krnovským architektem Jiřím Friedrichem Gansem jednolodní barokní kostel. +more V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec s dodnes dochovanou studnou, jejíž hloubka je čtyřicet metrů a je bez vody (měřeno v r. 2005).
Lipová alej
Cesta k vrcholu kopce je lemována čtyřřadou lipovou alejí. Alej dal v letech 1766 - 1770 vysázet svobodný pán komtur von Riedheim. +more Roku 1973 byly stromy aleje prohlášeny za památné a o 20 let později se celý areál včetně lipové aleje stal kulturní památkou. V roce 2008 se ucházela o titul Strom roku. Ve 12. ročníku ankety Alej roku se stala Alejí roku 2022.
Křížová cesta
Podél horní části aleje bylo v roce 1916 vztyčeno 14 stojanů s obrazy křížové cesty, které namaloval malíř Franz Templer podle předloh Gebhardta Fugela z Mnichova. Po druhé světové válce byla torza jednotlivých zastavení odstraněna.
K obnově křížové cesty došlo až v roce 2001 a zasloužil se o ni bruntálský umělecký řezbář František Nedomlel, který během čtyř let zhotovil dřevěné plastiky pro patnáct zastavení z různých druhů dřevin vyskytujících se v Nízkém Jeseníku. Na znovuvybudování křížové cesty bylo vybráno téměř dva miliony korun. +more Kvádrové podstavce jednotlivých zastavení byly vyrobeny z různých druhů místních hornin, na jejich čelních stranách jsou umístěny mramorové desky se jménem donátora zastavení.
Výhled a přístup
Vrcholek vyhaslé sopky je místo dalekého rozhledu a může sloužit jako dobrý orientační bod. Otevírá se odtud pohled na okolní vrcholy Nízkého Jeseníku a v dáli je viditelný Hrubý Jeseník.
Nejlepším přístupovým místem se jeví silnice III. třídy z Bruntálu na Moravskoslezský Kočov a Valšov (vede souběžně s hlavní silnicí č. 45 na Šternberk)
Reference
Externí odkazy
Zdeněk Kukal: [url=http://21stoleti. cz/2005/12/19/mohou-se-probudit-sopky-v-cechach/]Mohou se probudit sopky v Čechách. +more[/url], časopis 21. století. Publikováno: 19. 12. 2005.
Kategorie:Hory a kopce v okrese Bruntál Kategorie:Hory a kopce v Nízkém Jeseníku Kategorie:Přírodní památky v okrese Bruntál Kategorie:Chráněná území v Nízkém Jeseníku Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1966 Kategorie:Lomy v okrese Bruntál Kategorie:Sopky v Česku Kategorie:Geotrasa sudetská Kategorie:Příroda v Bruntálu