Varšavská konfederace

Zakládací listina Varšavské konfederace Varšavská konfederace (28. ledna 1573), významný vývojový milník dějinách Polska a Litvy, který rozšířil náboženskou toleranci napříč šlechtou a svobodnými občany na území Polsko-litevské unie. Je považován za formální začátek svobody vyznání v Republice obou národů a je dokonce prvním takovým dokumentem v Evropě. I když nezažehnal všechny konflikty založené na vyznání, rozhodně učinil Republiku mnohem bezpečnější a tolerantnější zemí, než většinu tehdejší Evropy, a to zejména v následující třicetileté válce.

Dějiny

Náboženská tolerance v Polsku měla vždy dlouhou tradici (viz např. Kališský výnos) a byla de facto politikou panování nedlouho předtím zesnulého krále +more_August'>Zikmunda II. Nicméně teprve výnosy podepsané konfederací daly právní rámec předchozí praxe. V tomto smyslu můžeme hovořit o počátcích či vrcholu tradice tolerance v Polském království.

Po smrti posledního krále z jagellonské dynastie bez dědice, se polská a litevská šlechta (szlachta) shromáždila ve Varšavě, aby zabránila činnosti separatistů a kvůli zachování existujícího právního řádu. Proto museli občané bezpodmínenčně přijmout rozhodnutí učiněná shromážděním, přičemž konfederace byla přesvědčivou deklarací toho, že oba státy jsou stále úzce spjaty.

V lednu šlechta podepsala dokument, v němž představitelé všech hlavních náboženských směrů vyzvali ostatní ke vzájemné tolerance a podpoře. Vznikal nový politický systém, podporovaný konfederací, která přispívala k jeho stabilitě. +more Náboženská tolerance byla důležitým faktorem v mnohonárodnostním státě s mnoha náboženskými skupinami. Území Unie bylo po generace obýváno lidmi rozdílného etnického původu (Poláci, Litevci, Ruténové/Rusíni, Němci a Židé) a rozdílných vyznání (katolíci, protestanti, pravoslavní, židé a dokonce muslimové). "Tato země se stala tím, co kardinál Hozjusz nazýval “útočištěm pro kacíře a odpadlíky”. Bylo to místo, kde se nejradikálnější náboženské sekty snažily uniknout pronásledování v jiných křesťanských zemích.

Tento akt nebyl prosazen vládou nebo jako důsledek války, ale spíše vyplynul ze směřování obyvatel polsko-litevské společnosti. Byl však také ovlivněn francouzským masakrem zvaným Bartolomějská noc roku 1572, který přiměl polsko-litevskou nobilitu k tomu, aby něčemu podobnému v Polsku zamezili.

Nejvíce se na tvorbě listiny podíleli Mikołaj Sienicki (vůdce "výkonného hnutí"), Jan Firlej a Jan Zborowski. Proti jejich snahám se stavělo mnoho vysokých představitelů katolické církve.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. polska. +morepl/info/archiwa/konfederacja_warszawska/duzy_obrazek. htm]Photo[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050205073125/http://historia. pgi. pl/konfederacja. html]Original text in Polish[/url] [url=http://www. literatura. hg. pl/varsconf. htm]Same here[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070218135131/http://www. luteranie. pl/www/biblioteka/dhistoria/szkice-reform/konfederacja-warsz. htm]DWA BEZKRÓLEWIA - KONFEDERACJA WARSZAWSKA[/url] by ks. dr Tadeusz Wojak.

Kategorie:Evropa v roce 1573 Kategorie:Středověké dějiny Polska Kategorie:Dějiny Litvy Kategorie:Dějiny Varšavy Kategorie:Reformace Kategorie:Křesťanství v Polsku Kategorie:28. +more leden.