Vasilij I. (biskup rjazaňský)

Technology

12 hours ago

Author

Vasilij I. (biskup rjazaňský) byl významnou postavou pravoslavné církve v Rusku. Byl biskupem v Rjazaňské eparchii v 14. století. Vasilij se narodil v bohaté rodině a v mládí se rozhodl věnovat církevnímu životu. Studoval teologii a postupně se vypracoval na důležitou pozici v ruské pravoslavné církvi. V roce 1347 byl jmenován biskupem v Rjazaňské eparchii. Během svého úřadu se Vasilij zasloužil o rozvoj církve a její vliv na společnost. Snažil se šířit pravoslavnou víru mezi lidmi a podporoval vzdělání ve svém episkopátu. Založil několik škol a katedr, které sloužily k vzdělávání budoucích duchovních. Vasilij I. byl také aktivní při diplomatických jednáních mezi Ruskem a ostatními zeměmi. Byl vyslán do Byzance a jiných evropských států, aby jednal o politických a náboženských záležitostech. Jeho úsilí přispělo k upevnění vlivu Ruské pravoslavné církve. Vasilij I. zemřel v roce 1357 a byl pohřben v chrámu svatého Mikuláše v Rjazani. Je dodnes uctíván jako svatý a jeho památka je ctěna v Ruské pravoslavné církvi.

Svatý Vasilij Rjazaňský († 1295, Perejaslav) byl kněz ruské pravoslavné církve a biskup rjazaňský a muromský.

V Lavrentěvské kronice je zmíněn jako čtvrtý biskup rjazaňský. Podle legendy byl postřižen na monacha v Muromu, poté byl vysvěcen na biskupa muromského.

Podle příběhu kdy byl biskupem v Muromu vykonal zázrak; dav ho obvinil z neslušného chování a sexuálních aktivit. Vasilij po modlitbě odešel k řece Oka, rozprostřel své biskupské roucho na vodu, stoupl si na něj s ikonou Matky Boží a šest hodin plul do Staré Rjazaně.

Legenda o svatém Vasilijovi je zmatená, jelikož existovali dva biskupové Rjazaně se jménem Vasilij.

Na soboru roku 1547 nebyl kanonizován mezi muromskými svatými ale byl místně uctívaným světcem.

Dne 10. června 1609 byly v boriso-glebském soboru v Rjazani nalezeny jeho ostatky a byly přeneseny do soboru Zesnutí přesvaté Bohorodice (nyní sobor Narození Krista). +more Zároveň byl složen tropar a kondak ke světci.

Dekretem z roku 1814 povolil Největší synod oslavovat jeho památku spolu s muromskými divotvorci.

Dekretem Nejsvětějšího synodu z roku 1881 byl povolen jeho svátek dne 3. července v den jeho smrti a 10. června v den přenesení ostatků.