Velká mostecká stávka

Velká mostecká stávka je název hornické stávky, která proběhla v období od 23. března do 19. dubna 1932 na dolech v severozápadních Čechách a byla podpořena i menšími stávkami na Kladensku a Ostravsku. Stávka byla jednou z reakcí na negativní dopady, které měla Velká hospodářská krize na pracující. Hlavními požadavky stávkujících bylo zastavit snižování mezd a propouštění horníků. Po jejich částečném splnění byla stávka ukončena. Stávky se zúčastnilo několik tisíc horníků z 31 dolů a stala se největší stávkou v Československu, která nebyla potlačena. Po roce 1948 byla Velká mostecká stávka oficiálně vykládána jako boj horníků pod výhradním vedením KSČ proti buržoazii. Heslem stávky bylo Jednota - Stávka - Vítězství.

Příčiny

Velká hospodářská krize se v Československé republice projevila na konci roku 1930, kdy prudce stoupl počet nezaměstnaných. Kromě propouštění podniky reagovaly na snížení poptávky krácením pracovní doby až na dva či tři dny v týdnu. +more Rovněž mzdy se velmi snižovaly. V létě 1931 propukla v Československu úvěrová krize, která dopadla tvrdě na těžký a strojírenský průmysl.

Hospodářská krize ovlivňovala i politiku, její negativní dopady nahrávaly především nevládním extrémistickým stranám, které ji využívaly ke své propagaci. Do Velké mostecké stávky se přímo zapojily především KSČ a Německá nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP), která využívala faktu, že zpočátku se krize projevovala především v průmyslových oblastech silně osídlených německým obyvatelstvem.

Průběh

Stávce bezprostředně předcházelo několik událostí, které vyostřily vztahy mezi horníky a těžaři. 15. +more března 1932 došlo k důlní katastrofě na šachtě Kooh-I-Noor v Lomu u Mostu, při které zemřelo osm horníků.

17. března 1932 Mostecká uhelná společnost dala výpověď 153 horníkům na dole Nelson v Oseku. +more 21. března 1932 dostalo výpověď od Severočeské uhelné společnosti 383 horníků na dole Humboldt II v Dolním Jiřetíně. Ještě téhož dne zastavili horníci na tomto dole práci a žádali stažení výpovědí. Jelikož jejich žádosti společnost nevyhověla, vstoupili 23. března 1932 do stávky.

24. března se na konferenci členů závodních rad dolů Severočeské uhelné společnosti usneslo pokračovat ve stávce a rozšířit ji i na další doly v uhelném revíru.

27. března se konala v Mostě konference zástupců stávkujících horníků, kde byl zvolen Ústřední stávkový výbor a stanoven další postup ve vedení stávky. +more 31. března se již stávkovalo v celém hnědouhelném revíru. Zpočátku byla stávka pouze v režii horníků a odborářů, nyní se na ní začaly podílet i zástupci politických stran. KSČ dokonce přesunula na sever Čech část svého ústředního vedení a na řízení stávky se osobně podíleli Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. V tiskovém oddělení Ústředního stávkového výboru pracovali komunističtí novináři a spisovatelé Julius Fučík a Géza Včelička. Za německé horníky se ve výboru ocitli členové DNSAP.

31. března 1932 jednali zástupci stávkujících horníků a odborů s Revírním báňským úřadem v Mostě. +more Protože výpovědi byly odvolány, rozhodl Okresní úřad v Mostě o rozpuštění stávkového výboru k 1. dubnu 1932 s tím, že byly splněny podmínky stávkujících.

Horníci přesto odmítli nastoupit do práce a požadovali písemné garance této dohody. Byl zvolen nový stávkový výbor. +more Na podporu horníků se konaly veřejné demonstrace. První z velkých táborů lidu se uskutečnil 5. dubna 1932 a zúčastnilo se ho 40 000 lidí. Protesty vyvrcholily 13. dubna generální stávkou na severu Čech, kterou doprovázely demonstrace. Také ostravští a karvinští horníci vyhlásili několik solidárních stávek. Při střetech demonstrantů s četníky a vojáky byli zastřeleni dva demonstranti - Jan Kříž ze Souše a Josef Ševčík z Lomu a 18 dalších osob bylo zraněno.

Pohřeb obou usmrcených se konal 16. dubna 1932 a zúčastnilo se jej 50 000 lidí. +more Téhož dne byla podepsána dohoda, která horníkům zaručovala stávající podmínky alespoň do konce roku 1932.

Po částečném splnění hornických požadavků byla stávka 19. dubna oficiálně ukončena a 20. dubna nastoupili horníci do práce.

Výsledky

Horníkům byly garantovány alespoň některé požadavky (nesnižování mezd, zastavení propuštění), což bylo v tehdejší době úspěchem. Velkou mosteckou stávku rovněž využily ke své propagaci krajní strany - KSČ a DNSAP.

Solidaritu se stávkujícími vyjádřily i významné osobnosti jako Jan Werich a Jiří Voskovec, Vítězslav Nezval, Marie Majerová, Konstantin Biebl, Vladislav Vančura, Ivan Olbracht, Karel Teige aj.

Odkazy

Reference

Literatura

František Srb - Hana Pešková, Velká stávka mosteckých horníků roku 1932, Práce, Praha 1952 * Lubomír Vebr, Mostecká stávka 1932, Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1955 * kolektiv autorů, Mostecké drama, Mladá fronta, Praha 1972 * Vojtěch Cach, Mostecká stávka, Praha 1953 (divadelní hra)

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090927072634/http://litvinov. sator. eu/pages/velka-mostecka-stavka-508]VMS na stránkách o historii Litvínovska[/url] * [url=http://www. is. muni. cz/th/102882/fss_b/Bakalarska_prace_naostro. pdf]Kateřina Králová, Velká mostecká stávka optikou dobových deníků, bakalářská práce, Brno 2007 (formát pdf)[/url] * [url=http://www. tyden. cz/rubriky/domaci/historie/velka-deprese/1932-ve-stavce-tisice-hospod-a-13-tisic-haviru_114581. html]Ivan Motýl, 1932: ve stávce tisíce hospod a 13 tisíc havířů, Týden. cz[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/207452801280010-historicky-magazin/]Mostecká stávka horníků 1932[/url] - video z cyklu České televize Historický magazín.

Kategorie:Události v Mostě Kategorie:První republika Kategorie:Události roku 1932 Kategorie:Stávky v Československu Kategorie:Velká hospodářská krize Kategorie:Československo v roce 1932