Velký Dvůr

Technology

12 hours ago

Author

Hospodářská budova z 19. století Velký Dvůr (německy Grosshof) je osada, základní sídelní jednotka v evidenční části Pohořelice města Pohořelice v okrese Brno-venkov. K názvu Velký Dvůr a zároveň k základní sídelní jednotce je přiřazeno 61 čísel popisných. Jádrem osady je velký hospodářský dvůr čp. 131 ve tvaru čtverce o stranách dlouhých necelých 100 metrů, stojící při jezu na Hornoleském náhonu. Kolem něj se nachází několik ulic a obytných domů i hospodářských objektů. V jihovýchodní části osady stojí lovecký zámeček Leopoldsruhe z roku 1743, chráněný jako kulturní památka. Od roku 2001 je využíván pro sociálně-charitativní účely.

K Velkému Dvoru je adresou řazen též památkově chráněný Hornoleský neboli Hildegardin dvůr (Hildegardhof), čp. 223, nacházející se asi 2 kilometry jihovýchodně, s blízkým domem čp. +more 1605, nedaleko jižně od Velkého Dvora Mariánský Dvůr (Marienhof) čp. 219 se skupinou tří dvojdomů a autobusovou zastávkou a ještě jižněji dvůr Vilémov, rovněž se skupinou domů (celkem 7 čísel popisných) a zastávkou. Jižně a západně od osady je soustava velkých rybníků napájených z řeky Jihlavy. Západně od osady se nachází komplex rybníků, tvořený Starým rybníkem, rybníky Horní u dubu a Dolní u dubu a soustavou sádek. Za vsí se Hornoleský náhon vlévá do Mlýnského náhonu.

Historie

Vilém z Pernštejna po sloučení židlochovického a pohořelického statku koupil mezi léty 1517 až 1521 jižně od Pohořelic samoty „Narwitz“, „Niemtschitz“, „Borovska“, „Presersko“, „Klösterle“, které tvořily základ pozdějšího Velkého Dvora. +more Po Pernštejnech se držiteli panství stali páni ze Zástřizl, po nich Žerotínové, dále Valdštejnové a Paarové, roku 1715 Filip Ludvík, hrabě Sinzendorf, který po své smrti 1742 zanechal statek zadlužený. Ten jeho dědicové nakonec roku 1743 prodali Leopoldu hraběti z Dietrichštejna (1703-1773) za 1 100 000 rýnských zlatých. Ve Velkém Dvoře, bohatém na divokou přírodu a vodní zdroje, nechal vystavět malý, lovecký zámek „Leopoldsruhe”.

Poslednímu majiteli velkostatku Židlochovice-Pohořelice Bedřichu Rakousko-Těšínskému byl majetek po první světové válce podle mírové smlouvy v St. Germain-en-Laye zestátněn a přešel v roce 1924 do státní správní organizace Československých státních lesů a statků. +more Z Velkého dvora bylo za 1. pozemkové reformy rozparcelováno 26 ha, pachtovním a kolonizačním družstvům v Brně přiděleno 45 ha a v Jihlavě 46 ha. Lovecký zámeček Leopoldsruhe jako součást státního statku byl využíván k bydlení českých zaměstnanců na zestátněném Velkém Dvoře.

Za druhé světové války byla na Velký dvůr dosazena vnucená správa a v roce 1945 připadl opět pod Československé státní lesy a statky a v roce 1949 pod Československé státní statky, kdy zde bylo otevřeno také Ústřední učiliště Čs. státních statků pro dělnické kádry. +more K 1. lednu 1953 byl zřízen Výzkumný ústav travopolní soustavy v Pohořelicích, který vznikl na základě vládního usnesení о zemědělské vědě a výzkumu z roku 1952 zrušením bývalého Výzkumného ústavu pro šlechtění a hospodaření vodou v zemědělství v Pohořelicích. К ústavu patřilo účelové hospodářství Velký Dvůr a Nová Ves.

Výzkumný ústav krmivářský v Brně (1952-1959) byl zřízen na návrh předsednictva ÚV KSČ ze dne 4. a 5. +more února 1952 a na základě vládního usnesení o zvelebování živočišné výroby ze dne 11. března 1952. Svou činnost zahájil 1. března 1953 jako samostatná organizační vědeckovýzkumná jednotka Československé akademie zemědělských věd v Brně. Z rozhodnutí předsednictva Československé akademie zemědělských věd ze dne 3. února 1959 bylo sídlo ústavu přeneseno do Pohořelic a ústav byl sloučen s Výzkumným ústavem travopolní soustavy v Pohořelicích do Výzkumného ústavu krmivářského v Pohořelicích (1959-1969).

Pokusná hospodářství Výzkumného ústavu krmivářského v Pohořelicích tvořila nedílný celek, složený z objektů: 1. účelové hospodářství Velký Dvůr s Mariánským Dvorem (tehdy Mariánov) a Nová Ves s Hornoleským Dvorem (tehdy Horní Les) - v kukuřičné výrobní oblasti, 2. +more Od roku 1954 účelové hospodářství Troubsko, včetně farem Kývalky a Omic - v řepařské výrobní oblasti. Celková výměra těchto objektů činila 1 692 ha zemědělské půdy, z toho 1 597 ha orné půdy. V roce 1969 byly vyčleněny účelové objekty Velký Dvůr a Nová Ves o výměře 1200 ha ke Státnímu statku Pohořelice a Výzkumný ústav převzal náhradou hospodářství bývalého JZD Pohořelice o výměře 448 ha orné půdy, ze kterého vybudoval nový účelový objekt na Vídeňské ulici „Výzkumný ústav výživy zvířat v Pohořelicích” (1969-1996).

Z Velkého Dvora pocházel Karl Beurle, advokát v Linci a poslanec Hornorakouského sněmu a Říšské rady. V 19. +more století zde byla sušárna židlochovického cukrovaru.

Doprava

Železniční zastávka Od roku 1895 vede kolem Velkého Dvora železniční trať, která zde má zastávku Velký Dvůr. +more Do prosince 2008, kdy byla na trati ukončena pravidelná veřejná osobní doprava, nesla označení 253. V roce 2012 byla překategorizovaná z regionální dráhy na vlečku.

Severním okrajem Velkého Dvora vede východozápadním směrem souběžně s železniční tratí silnice II/381, západně od Velkého Dvora vede severojižním směrem silnice I/52, na kterou se zde mimoúrovňově napojuje silnice I/53 a o něco jižněji do ní úrovňově zaúsťují silnice 381 a 395 a sama zde přechází z rychlostního úseku do běžného.

V osadě se na silnici 381 nachází autobusová zastávka Pohořelice, Velký Dvůr, o něco východněji zastávka Pohořelice, Velký Dvůr, sádky a naopak západně zastávka Pohořelice, Velký Dvůr, rozc. , směrem k Nové Vsi pak zastávky Pohořelice, Mariánský dvůr a Pohořelice, Vilémov. +more Zastávky jsou obsluhovány řadou linek několika různých dopravců - ČSAD Hodonín, TREDOS, BORS Břeclav, na rozcestí též ČSAD Tišnov a Znojemská dopravní společnost - PSOTA.