Versus populum

Kardinál Vlk celebruje mši versus populum Versus populum je latinský termín znamenající (čelem) k lidu. V diskusi o uspořádání liturgického prostoru se používá jako označení pro postavení celebranta při mši, kdy tento stojí na opačné straně oltáře než věřící a obrácen čelem k nim. Opakem je postavení ad orientem.

Historie

Nakolik dnes lze z písemných pramenů a archeologických nálezů dovodit, od samých počátků církve bylo normou na křesťanském Západě i Východě, že se celebrant i shromážděný lid při slavení eucharistie obracel k východu. Explicitně kodifikováno bylo toto tradiční uspořádání liturgického prostoru v rubrikách římského misálu vydaného po Tridentském koncilu.

Martin Luther na základě dobových představ o prostorovém uspořádání stolování při Poslední večeři považoval za ideální, aby celebrant - namísto tradičního obrácení k východu - stál čelem ke shromáždění, ale přesto sám v liturgické praxi zachoval kontinuitu s dosavadní západní liturgickou tradicí a podržel orientaci ad orientem. Orientace versus populum se odpočátku ujala v reformovaných církvích, v lutherských nikoli.

Obrácená orientace (apsida na západě, loď na východě) některých římských bazilik vedla k tomu, že se v nich odnepaměti liturgie slavila v netypickém prostorovém uspořádání: celebrant stál v apsidě za oltářem, obrácen k východu, a tedy zároveň k chrámové lodi, kde byl shromážděn lid ("ad orientem, versus populum"). Některé vůdčí postavy liturgického hnutí to v první polovině 20. +more století interpretovaly jako pozůstatek původní starokřesťanské praxe a protože to konvenovalo dobovým touhám po liturgii pospolnější a více angažující, v německy mluvících zemích se celebrování versus populum dosti rozšířilo.

V rámci provádění liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu se pak tato praxe rozšířila po celém světě. Rubriky nově upraveného římského misálu ji výslovně připouštějí, ale nenařizují.

Odkazy

Reference

Související články

Mše

Externí odkazy

Kategorie:Liturgie Kategorie:Latinská slova a fráze