Vesmír (časopis)

Vesmír je nejdéle vycházející český měsíčník popularizující výsledky aktuálního výzkumu (zejména přírodovědného) a informující o dění ve světě vědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy. Mezinárodní standardní číslo seriálové publikace (ISSN) je 0042-4544.

Motto

"Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným." (Vesmír 1, 1, 1871/1)

Historie

Časopis založil student medicíny Václav F. +more Kumpošt. První číslo vyšlo v Praze 3. května 1871. Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu. Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích. Časopis si zachoval slušné renomé a dobré jméno dokonce i během komunistického režimu a je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu.

První číslo Vesmíru mělo 12 stran a obsahovalo 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. +more Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazoval, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktory Vesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 převzal vydávání listu Antonín Frič. První fotografii přinesl Vesmír v lednu 1886.

Roku 1907 přestal Vesmír vycházet a jeho vydávání bylo obnoveno na popud Aloise Rašína roku 1923. Ujal se ho Bohumil Němec. +more První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobaly slovům Kumpoštovým z roku 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]". Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno pěti černobílými fotografiemi.

Od roku 1923 pracovala v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru - Dr. Otakar Matoušek. +more Nejprve jako sekretář, později jako redaktor a od roku 1945 jako vedoucí redaktor a vydavatel, tedy de facto majitel. Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. V říjnu 1946 časopis dostal nový vzhled díky moderní obálce.

Otakar Matoušek vydával Vesmír do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla, v níž je vložena Matouškova poznámka: "V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. +more Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla […] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu […]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narození T. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi. " Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.

Otakar Matoušek se přestal podílet na přípravě Vesmíru a časopis přešel pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídil prof. Radim Kettner. +more Výkonným redaktorem se stal Miroslav Holub. Roku 1951 vyšel jen zkrácený ročník a od roku následujícího přešel Vesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka byla na křídě a uvnitř každého čísla byla příloha s fotografiemi. V témže roce (1952) přišla i první barevná obálka a první barevné přílohy.

Od osmého čísla roku 1963 se redaktorem Vesmíru stal Bohumil Bílek. V témže roce začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracoval až do konce roku 2000. +more V 70. a 80. letech byl jedním z kvalitních, prakticky téměř apolitických časopisů. Po celou dobu normalizace si Vesmír udržel svůj vysoký standard a byl jakousi oázou vzdělanosti mezi československými časopisy. Od ledna 1985 Vesmír zdvojnásobil svůj rozsah na 60 stran v každém čísle.

V březnu 1990 odešel na odpočinek prof. MUDr. +more Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastoupil Ing. Ivan M. Havel, Ph. D. Zaměření časopisu se rozšířilo o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof. Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat". V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr. Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž Vesmír vychází od roku 1994. Zářijový Vesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2021 oslavil časopis 150. výročí svého vzniku.

V roce 2020 se stal novým šéfredaktorem Vesmíru Ondřej Vrtiška.

Kritika

Český klub skeptiků Sisyfos udělil v roce 2007 redakci časopisu Vesmíru zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „mimořádně zdařilou propagaci nevědeckého myšlení na stránkách tohoto prestižního přírodovědeckého časopisu“.

Redakční rada

Složení redakce v roce 2023:

* Ondřej Vrtiška, šéfredaktor * Ivan Boháček, redaktor, jednatel Vesmír, s. r. +more o. * Stanislav Vaněk, jednatel Vesmír, s. r. o. * Eva Bobůrková, redaktorka * Zora Göthová, redaktorka * Pavel Hošek, redaktor * Marek Janáč, redaktor.

Složení redakční rady v roce 2023:

* prof. MUDr. +more Michal Anděl, medicína * Mgr. Ivan Boháček, fyzika * RNDr. Václav Cílek, geologie * prof. RNDr. Jan Černý, biologie * doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc. , virologie * RNDr. Pavel Duda, Ph. D. , biologie * Mgr. Matyáš Fendrych, Ph. D. , rostlinná fyziologie * doc. RNDr. Vladimír Ferák, molekulární biologie * RNDr. Martin Ferus, Ph. D. , chemie * prof. RNDr. Jaroslav Flegr, parazitologie, taxonomie * Dr. et RNDr. Daniel Frynta, Ph. D. , biologie * Mgr. Anna Fučíková, Ph. D. , fyzika * RNDr. Emil Ginter, DrSc. , racionální výživa * RNDr. Jan Havlík, Ph. D. , chemie * prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc. , zoologie * prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. , psychiatrie * Ing. František Houdek, vědní publicistika * Ing. Marek Hudík, Ph. D. , ekonomie * doc. MUDr. Přemysl Jiruška, neurofyziologie * Mgr. Jan Kolář, botanika * prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc. , fyzika * prof. RNDr. Oldřich Lapčík, CSc. , biochemie * doc. Marie Lipoldová, CSc. , molekulární biologie * prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph. D. , medicína * prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. , astronomie * prof. RNDr. Jaroslav Petr, biologie * doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph. D. , paleoekologie * RNDr. Jan Robovský, Ph. D. , biologie * Mgr. Cyril Říha, Ph. D. , architektura * RNDr. Jiří Sádlo, botanika * prof. RNDr. et Bc. Petr Slavíček, Ph. D. , fyzikální chemie * prof. RNDr. David Storch, Ph. D. , ekologie * prof. RNDr. Zuzana Storchová, Ph. D. , molekulární biologie * RNDr. Petr Šíma, DrSc. , imunologie, embryologie * prof. Ing. Ondřej Šráček, DrSc. , geochemie, geologie * Mgr. Jan Toman, Ph. D. , biologie * MUDr. Jan Trnka, Ph. D. , medicína * Mgr. Jan Turek, Ph. D.

V minulosti byly členy redakční rady mimo jiné tyto osobnosti:

* prof. RNDr. +more Ivo T. Budil, antropologie * doc. PhDr. Václav Břicháček * doc. RNDr. a Dr. rer. nat Fatima Cvrčková * doc. RNDr. Jiří Fiala, matematika, logika * RNDr. Jiří Grygar * doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc. , Ph. D. * MUDr. Miroslav Holub * RNDr. Petr Horáček * prof. Ing. Petr Jirounek, CSc. , neurofyziologie * RNDr. Igor Kapišinský, CSc. , astronomie * prof. RNDr. Milan Mareš, teorie informace, kognitivní vědy (30. 5. 1943 - 25. 7. 2011) * doc. RNDr. Anton Markoš, CSc. * PhDr. Veronika Maxová, publicistika * prof. RNDr. Ladislav Miklós, DrSc. , ekologie * prof. Ing. Jiří Niederle, DrSc. , fyzika * prof. RNDr. Zdeněk Neubauer, CSc. * prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. * Ing. Ivo Proks, DrSc. , chemie (16. 6. 1926 - 21. 10. 2011) * prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc. , medicína * doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc. , životní prostředí, zemědělství * Mgr. Antonín Vítek, CSc. , kosmonautika * Ing. Josef Vavroušek, CSc. * a další.

Odkazy

Reference

Související články

Živa (časopis)

Externí odkazy

[url=http://www. vesmir. +morecz/]Domovské stránky Vesmíru[/url] * [url=http://kramerius. lib. cas. cz/search/i. jsp. pid=uuid:440337bd-5625-11e1-9505-005056a60003&q=/]On-line dostupné ročníky 1873 až 1903[/url] * [url=http://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:aa626200-6c4f-11e7-89ee-5ef3fc9ae867]Digitální archiv časopisu Vesmír (1875-1907)[/url] v digitální knihovně Kramerius NK ČR.

Kategorie:Časopisy v češtině Kategorie:Časopisy ve slovenštině Kategorie:Nositelé Bludného balvanu Kategorie:Československé časopisy Kategorie:České biologické časopisy Kategorie:České populárně-naučné časopisy Kategorie:Vzniklo 1871 Kategorie:České vědecké časopisy Kategorie:Rakousko-uherské časopisy