Velká Fatra

Vnitřní Západní Karpaty, Velká Fatra červeně

Velká Fatra (slovensky Veľká Fatra) je pohoří na středním Slovensku v Žilinském kraji a menší části v Banskobystrickém kraji. Je součástí krajinného celku Fatransko-tatranská oblast, který je součástí Vnitřních Západních Karpat. +more Po Vysokých, Nízkých Tatrách, Oravských Beskydech, Chočských vrších a Malé Fatře je šestým nejvyšším pohořím Slovenska. Významnou část pohoří zabírá Národní park Velká Fatra.

Nejvyšší horou je Ostredok s nadmořskou výškou 1596 m n. m. +more Na severu tvoří hranici oblasti řeka Váh, dále řeka Orava, východní vede Revúckým podolím, jižní je určena převážně Harmaneckou dolinou a západní tvoří Turčianska kotlina. Celé území patří do povodí Váhu. Pohoří je hustě zalesněné pouze s výjimkou bezlesých hřebenů. Oblast Velké Fatry je oblíbenou letní i zimní turistickou lokalitou.

Vymezení polohy

Na severu tvoří hranici oblasti řeka Váh (mezi Krpeľany a Kraľovany), dále řeka Orava. K Velké Fatře se severně od Váhu přiřazují i vrcholy Šípské Fary - Šíp, Havran, Ostré, Kečky, Radičiná a Čebrať, hranice prochází po jejich severním úpatí až po údolí Likavského potoka a jeho soutok s Váhem v Ružomberoku. +more Východní hranice vede širokým Revúckým podolím, Korytnickou dolinou a Starohorskou dolinou. Na jihu je k oblasti přičleněn masiv vyhlídkové hory Japeň (z geomorfologického hlediska je součástí Starohorských vrchů, které jsou samostatnou geomorfologickou jednotkou). Na Velkou Fatru z jižní strany bezprostředně navazují vulkanické Kremnické vrchy. Jižní hranice mezi těmito pohořími probíhá po geologické linii oddělující vápence od vulkanických hornin a je definována převážně Harmaneckou dolinou a v menší míře svahem hory Kotolnice, ležící jižně od údolí. Západní hranici pohoří tvoří výrazná zlomová linie, která ho odděluje od Turčianské kotliny. Hranice prochází od jihu na sever po spojnici obcí Blatnica, Necpaly, Belá-Dulice a Sklabiňa.

Geomorfologické členění

Geomorfologické poměry Velké Fatry jsou výsledkem dlouhodobého vývoje. Pohoří Velká Fatra představuje samostatný celek patřící do Fatransko-tatranské oblasti Vnitřních Západních Karpat. +more Podle charakteristických rysů reliéfů se člení na 7 geomorfologických podcelků.

Bralná Fatra

Bralná Fatra se nachází v jihozápadní části pohoří a zabírá boční hřebeny a údolí svažující se do Turca. Na severu vede hranice s podcelkem Lysec Necpalskou dolinou, na východě hraničí s Hôľnou Fatrou v linii Dedošová dolina, západní úpatí Kráľovej skaly, Bystrická a Turecká dolina. +more Po krátkém úseku Starohorskou dolinou pokračuje hranice se Starohorskými vrchy lesním terénem po jižním úpatí hřebene Japeň a západně od obce Dolný Harmanec začíná Flochovský hřbet, podcelek Kremnických vrchů. Tato jižní hranice vede mimo údolí a je poměrně obtížně identifikovatelná. Západní okraj Bralné Fatry strmě klesá do Turčianskej kotliny, kde se rozkládají Diviacka a Mošovská pahorkatina.

Hôľná Fatra

Hôľná Fatra se nachází v centrální části pohoří a zabírá i jižní část liptovské větve hlavního velkofatranského hřebene. Obklopují ho podcelky Velké Fatry, jen jižní hranice sousedí se Starohorskými vrchy. +more Západně sa nachází Bralná Fatra, na severozápadě podcelek Lysec, severně Šiprúň, východně Revúcké podolie a jihovýchodně Zvolen.

Lysec

Lysec se nachází v západní části pohoří a obsahuje celou turčianskou větev hlavního velkofatranského hřebene, stejně jako boční hřebeny a údolí, svažující se do Turca. Na severu prochází Ľubochnianským sedlem hranice se Šípskou Fatrou, Ľubochnianska dolina odděluje Lysec od podcelků Šiprúň a Hôľná Fatra. +more Sedlem mezi Javorinou (1328 m n. m. ) a Šoproňom (1370 m n. m. ) vede hranice s Hôľnou Fatrou do Belianskej doliny a sedlem mezi Prierastlým (1240 m n. m. ) a Osičným (1107 m n. m. ) do Necpalské doliny. Jižní hranice pokračuje údolím s podcelkem Bralná Fatra a západní okraj Lysce strmě padá do Turčianské kotliny. V jižní části sousedí Mošovská pahorkatina, severněji Sklabinské podhorie a v nejsevernějším výběžku je to východní okraj Turčianských niv.

Revúcké podolie

Revúcké podolie se nachází ve východní části pohoří a zabírá úzký pás levého břehu řeky Revúca v Revúckej doline. Na severu hraničí s podcelkem Šípská Fatra, na severovýchodě na krátkém úseku sousedí s Liptovskou kotlinou, východním sousedem jsou Ďumbierské Tatry. +more Jižně od Liptovské Osady Revúcke podolie hraničí s podcelkem Zvolen, západně se nachází Hôľná Fatra a Šiprúň.

Šiprúň

Šiprúň se nachází v severovýchodní části pohoří a zabírá část liptovské větve hlavního velkofatranského hřebenu. Obklopují ho pouze podcelky Velké Fatry a jako jediný netvoří vnější hranici pohoří. +more Severně leží Šípska Fatra, východně Revúcké podolie a jižně Hôľná Fatra. Na západě má výraznou hranici s podcelkem Lysec Ľubochnianska dolina.

Šípska Fatra

Šípska Fatra se nachází v severní části pohoří. Až do roku 1978 byla součástí Chočských vrchů, ale pro větší geologickou příbuznost byla přeřazena do Velké Fatry. +more Nejvyšším vrcholem je Vtáčnik (1236,3 m n.  m. ).

Zvolen

Zvolenský podcelek od zbytku Velké Fatry odděluje Revúcka dolina na severu a západě a horské sedlo Veľký Šturec na jihu. Od východně situovaných Nízkých Tater je to Korytnická dolina a od Starohorských vrchů na jihovýchodě údolí Starohorského potoka.

File:Geomorfologický podcelek Bralná Fatra. png|Bralná Fatra File:Geomorfologický podcelek Hôľná Fatra. +moresvg|Hôľná Fatra File:Geomorfologický podcelek Lysec. svg|Lysec File:Geomorfologický podcelek Revúcké podolie. svg|Revúcké podolie File:Geomorfologický podcelek Šiprúň. svg|Šiprúň File:Geomorfologický podcelek Šípská Fatra. svg|Šípská Fatra File:Geomorfologický podcelek Zvolen. svg|Zvolen.

Vrcholy a údolí

Nejvyšším vrcholem je Ostredok (1595,58 m n. m. +more). V roce 2016 názvoslovní komise Úřadu geodézie, kartografie a katastru Slovenské republiky projednala změnu jména, polohy a výšky Ostredku. Jméno Ostredok zůstalo pro nejvyšší bod masívu, byla tak však pojmenovaná jižněji položená nová kóta. Nadmořskou výšku nižší z kót úřad zpřesnil na 1 592,54 m n. m. a výšku vyšší z kót upřesnil na 1 595,58 m n. m. (zaokrouhleně 1 596 m n. m. ). K dalším známým horám patří například Ploská, Rakytov, Ostrá, Tlstá nebo Drienok. Seznam vrcholů vyšších než 1300 m n. m. uvádí Seznam vrcholů ve Velké Fatře.

Nejdelším údolím je Ľubochnianská dolina, dlouhé necelých 25 km. Další významná jsou Blatnické a Gaderské.

Hlavní hřeben

Hlavní hřeben směřuje od jihu z Krížné k severu, přes nejvyšší horu Velké Fatry Ostredok a dále na Suchý vrch a Ploskou, kde se dělí na severní Klačianský hřeben (nejvyšší vrchol Kľak, 1394 m) a severovýchodní Rakytovský hřeben (nejvyšší vrchol Rakytov, 1567 m). Používají se též jména Turčianská a Liptovská větev pohoří.

Klačianský hřeben je zalesněný, na mnoha místech úzký a svahy strmě spadají do dolin. Rakytovský hřeben je často tvořen loukami, je oblý a s méně strmými svahy.

Ochrana přírody

V roce 1971 bylo území Velké Fatry vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) o rozloze 60 610 ha. V roce 2002 byla nařízením vlády byla Chráněná krajinná oblast Velká Fatra překlasifikována na Národní park Velká Fatra.

Na území Velké Fatry velké množství chráněných území.

Národní přírodní rezervace

Borišov * Čierny kameň * Harmanecká tisina * Jánošíkova kolkáreň * Kornietová * Kundračka * Lysec * Madačov * Padva * Rumbáre * Skalná Alpa * Suchý vrch * Šíp * Tlstá * Velká Skalná

File:NPR Borišov. svg|náhled|NPR Borišov File:NPR Čierny kameň. +moresvg|náhled|NPR Čierny kameň File:NPR Harmanecká tisina. svg|náhled|NPR Harmanecká tišina File:NPR Jánošíkova kolkáreň. svg|náhled|NPR Jánošíkova kolkáreň File:NPR Kornietová. svg|náhled|NPR Kornietová File:NPR Kundračka. svg|náhled|NPR Kundračka File:NPR Lysec. svg|náhled|NPR Lysec File:NPR Madačov. svg|náhled|NPR Madačov File:NPR Padva. svg|náhled|NPR Padva File:NPR Rumbáre. svg|náhled|NPR Rumbáre File:NPR Skalná Alpa. svg|náhled|NPR Skalná Alpa File:NPR Suchý vrch. svg|náhled|NPR Suchý vrch File:NPR Šíp. svg|náhled|NPR Šíp File:NPR Tlstá. svg|náhled|NPR Tlstá File:NPR Veľká Skalná. svg|náhled|NPR Veľká Skalná.

Přírodní rezervace

Biela skala * Katova skala * Korbeľka * Močiar * Rojkovská travertínová kopa * Rojkovské rašelinisko * Smrekovica

Přírodní památky

Blatné * Dogerské skaly * Jazierske travertíny * Krkavá skala * Majerova skala * Matejkovský kamenný prúd * Mažarná * Prielom Teplého potoka * Vlčia skala

File:PP Blatné. svg|náhled|PP Blatné File:PP Dogerské skaly. +moresvg|náhled|PP Dogerské skaly File:PP Jazierske travertíny. svg|náhled|PP Jazierske travertíny File:PP Krkavá skala. svg|náhled|PP Krkavá skala File:PP Majerova skala. svg|náhled|PP Majerova skala File:PP Matejkovský kamenný prúd. svg|náhled|PP Matejkovský kamenný prúd File:PP Mažarná. svg|náhled|PP Mažarná File:PP Prielom Teplého potoka. svg|náhled|PP Prielom Teplého potoka File:PP Vlčia skala. svg|náhled|PP Vlčia skala.

Evropsky významné lokality

Močiar

Chráněné areály

Dekretov porast * Háj pred Teplou dolinou * Jazernické jazierko * Krásno * Revúca * Žarnovica

File:CHA Dekretov porast. svg|náhled|CHA Dekretov porast File:CHA Háj před Teplou dolinou. +moresvg|náhled|CHA Háj pred Teplou dolinou File:CHA Jazernícke jazierko. svg|náhled|CHA Jazernické jazierko File:CHA Krásno. svg|náhled|CHA Krásno File:CHA Revúca. svg|náhled|CHA Revúca File:CHA Žarnovica. svg|náhled||CHA Žarnovica.

Lokality světového dědictví UNESCO

Vlkolínec

Nejstarším maloplošným chráněným územím je Harmanecká tisina (1949), zřízená hlavně na ochranu třetihorního reliktu tisu červeného, který dnes dosahuje na území NP Velká Fatra nejrozsáhlejšího výskytu ve střední Evropě.

Fauna

Ptáci

V lesních územích s otevřenými plochami se vyskytuje orel skalní (Aquila chrysaetos), střemhlavým letem tu loví sokol stěhovavý (Falco peregrinus), ve výškách mezi 800 - 1400 metrů hnízdí a loví datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Řadou 5-10 stoupavých tónů čók-čúk-čýk-čík se ozývá nejmenší zástupce sov kulíšek nejmenší, prostor s ním obývá jeho příbuzný výr velký (Bubo bubo). +more Na balvany u potoků a potůčků usedá konipas horský (Motacilla cinereaa), stejně jako skorec vodní (Cinclus cinlus) a ledňáček říční (Alcedeo atthis). V lesích a tůních loví čáp černý (Ciconia nigra). Hrabivé zastupují tetřev hlušec (Tetrao urogallu) a tetřívek obecný (Lyrurus tetrix). V lesích se vyskutuje dudek chocholatý (Upupa epops), datel černý (Dryocopus martius), krkavec velký (Corvus corax), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a lejsek šedý (Muscicapa striata). Zpěvem se prozradí linduška horská (Anthus spinoletta).

Image:Aquila chrysaetos Flickr. jpg|orel skalní Image:Faucon pelerin 7 mai. +morejpg|sokol stěhovavý Image:Picoides tridactylus (Armandas Naudžius). jpg|datlík tříprstý Image:Värbkakk. JPG|kulíšek nejmenší Image:Grey Wagtail (Breeding female) I IMG 3079. jpg|konipas horský Image:Common Kingfisher Alcedo atthis. jpg|ledňáček říční Image:Ciconia nigra 1 (Marek Szczepanek). jpg|čáp černý Image:David Palmer Capercaillie. jpg|tetřev hlušec Image:Black Grouse Nationalpark Bayerischer Wald. jpg|tetřívek obecný Image:Bubo bubo 1 (Martin Mecnarowski). jpg|výr velký Image:Anthus spinoletta-1. jpg|linduška horská Image:Upupa epops 2 Luc Viatour. jpg|dudek chocholatý Image:Schwarzspecht. jpg|datel černý Image:Corvus corax ad berlin 090516. jpg|krkavec velký Image:PhoenicurusOchrurosGuntherHasler01. jpg|rehek domácí Image:SpottedFlycatcheronfence. jpg|lejsek šedý.

Netopýři

Netopýry ve Velké Fatře především zastupují tyto čtyři druhy: vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) a netopýr pestrý (Vespertilio murinus).

Image:Grand Rhinolophe. jpg|vrápenec velký Image:Kleine_Hufeisennase. +morejpg|vrápenec malý Image:Myotis bechsteini. jpg|netopýr velkouchý Image:Vespertilio murinus 2. jpg|netopýr pestrý.

Plazi a obojživelníci

Z plazů se ve Velké Fatře vyskytují zejména zmije obecná (Vipera berus), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka stromová (Elaphe longissima), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), obojživleníky zastupují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris) a čolek karpatský (Lissotriton montandoni), ropucha zelená (Bufo viridis), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria).

Image:Viperaberus1. jpg|zmije obecná Image:Coronella austriaca 4. +morejpg|užovka hladká Image:Couleuvre Esculape59. JPG|užovka stromová Image:Salamandra salamandra BM3. jpg|Mlok skvrnitý Image:Triturus alpestris. jpg|čolek horský Image:Lissotriton montandoni01. jpg|čolek karpatský Image:Zootoca vivipara by Maseltov. jpg|ještěrka živorodá Image:Bufotes balearicus female quadrat. jpg|ropucha zelená Image:Bufo bufo (Marek Szczepanek). jpg|ropucha obecná Image:Dixi-Rana temporaria. jpg|skokan hnědý.

Šelmy

Velká Fatra poskytuje příznivé životní podmínky pro tři hlavní predátory: medvěda hnědého (Ursus arctos), vlka obecného (Canis lupus) a rysa ostrovida (Lynx lynx). Kvůli značné synantropizaci je medvědí populace v pohoří považovaná za přemnoženou. +more Medvěd je předmětem celoroční ochrany podle zákona č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody a krajiny a podle vyhlášky č. 24/2003 Z. z. se jedná o chráněného živočicha evropského významu. Vlk patří v důsledku jeho pronásledování lidmi k nejohroženějším druhům v oblasti. V Evropské unii je vlk obecný chráněn Směrnicí o stanovištích č. 92/43/EEC; druh je také předmětem Bernské úmluvy. Na Slovensku není vlk chráněným druhem živočicha ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny( č. 543/2002 Z. z. ), avšak jsou pro něho stanoveny zvláštní podmínky ochrany. Z prováděcí vyhlášky například vyplývá zákaz lovu s použitím ok, želez, sítí nebo jedů. Podle vyhlášky je vlk chráněný od 16. 1. do 31. 10. , s výjimkou příhraničích oblastí s Českem, Polskem a Maďarskem, kde je druh chráněný celoročně. Populace rysa je považována za stabilní. Nejvíce ohrožuje velkofatranské šelmy ilegální lov a pytláctví, přestože všechny tři šelmy jsou na Slovensku chráněny zákonem. V Evropské unii je rys ostrovid chráněn tzv. Směrnicí o stanovištích; druh je také předmětem Bernské úmluvy.

Flóra

Rozmanitost rostlinných společenství ve Velké Fatře je ovlivněna geologickým podkladem, tvarem reliéfu, půdními a klimatickými podmínkami. Orientace pohoří a vápencové podloží části území způsobily, že kromě typických karpatských horských druhů se ve Velké Fatře daří i teplomilným společenstvím. +more Můžeme zde najít i několik vzácných, ohrožených, národně nebo evropský významných druhů.

Lesy

Přibližně 90 % území Velké Fatry pokrývají lesy. Mnohé z nich jsou dokladem vývoje lesů karpatského typu s výskytem četných vzácných a ohrožených druhů. +more Na některých místech se zachovalo přirozené zastoupení lesních dřevin, které je jen málo ovlivněno člověkem a vytváří tzv. pralesové formace.

Nejvíce zastoupené dřeviny jsou: buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris) a javor horský (Acer pseudoplatanus). Mezi reliktní druhy, které se zachovaly z předchozích geologických období, patří tis obecný (Taxus baccata), který ve Velké Fatře dosahuje největší rozšíření v rámci Slovenska.

File:Fagus sylvatica Purpurea JPG4a. jpg|buk lesní File:Picea abies 001. +morejpg|smrk ztepilý File:Abies alba Skalité. JPG|jedle bělokorá File:Pinus sylvestris Beskid Żywiecki. JPG|borovice lesní File:Acer pseudoplatanus Habitus BavariaMay2005. jpg|javor horský File:Taxus baccata Lviv. JPG|tis obecný.

Holné pásmo

Velká Fatra se vyznačuje bohatým a pestrým vegetačním krytem, v němž jsou zastoupeny i některé alpinské a subalpínské druhy. Ke charakteristickému rázu pohoří patří tzv. +more holné pásmo, které se vytvořilo v důsledku valašské kolonizace. V jarních a letních měsících hole ožívají pestrými barvami. Výrazný aspekt tvoří např. šafrán spišský (Crocus discolor), sasanka narcisokvetá (Anemonastrum narcissiflorum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), violka žlutá (Viola lutea subsp. sudetica) a chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca).

Biotopy

K nejzajímavějším biotopům patří skalní stěny, převisy a sutě na vápencích a dolomitech, lavinové žlaby a inverzní rokle, kde se vyskytují mnohé zajímavé rostliny: hořec Clusiův (Gentiana clusii), prvosenka holá karpatská (Primula auricula subsp. Hungarica), plesnivec alpský (Leontopodium alpinum), hvězdnice alpská (Aster alpinus subsp. +more Glabratus) a chrpovník různobarevný (Saussurea discolor).

Endemity

Endemické druhy, které se vyskytují jen na určitém omezeném území reprezentuje například cyklamén fatranský (Cyclamen fatrense), hvozdík časný pravý (Diathus praecox subsp. praecox), mák tatranský (Papaver tatricum subsp. +more fatraemagnae), poniklec slovenský (Pulsatilla slavica), koniklec slovenský (Pulsatilla subslavica), jeřáb Pakárové (Sorbus pekarovae) a jeřáb Bernátové (Sorbus montisalpae).

Louky a pastviny dotvářejí charakteristický obraz Velké Fatry a ochranného pásma národního parku. Na části z nich se zachovaly přirozené a přírodě blízké travinné společenství a porosty dřevin rostoucích mimo les, které plní nezastupitelnou funkci genofondově významných lokalit a interakčních prvků ekologické stability. +more Umožňují přežívání mnoha druhů rostlin a živočichů.

Mokřady

Výskyt mokřadních společenství je stále vzácnější vzhledem k jejich specifickým nárokům na hydrologický režim a vysoké citlivosti na změnu vnějších podmínek. K nejznámějším druhům mokřadní flóry prvosenka pomoučená (Primula farinosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).

File:Primula farinosa flowers 100704. jpg|prvosenka pomoučená File:Dactylorhiza majalis plants140504. +morejpg|prstnatec májový File:Eriophorum latifolium IMG 4466. jpg|suchopýr širokolistý File:Eriophorum angustifolium (5858098416). jpg|suchopýr úzkolistý File:Menyanthes trifoliata Spechtensee 01. JPG|vachta trojlistá.

Masožravé rostliny

Na rašeliništích se vyskytují i masožravé rostliny: rosnatka anglická (Drosera Anglica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), bublinatka menší (Utricularia minor) a příležitostně masožravá tučnice obecná (Pinguicula vulgaris).

File:Drosera anglica ne1. JPG|rosnatka anglická File:Drosera-rotundifolia. +morejpg|rosnatka okrouhlolistá File:Uricularia minor. jpeg|bublinatka menší File:Pinguicula vulgaris Kilpisjärvi 2012-07. jpg|tučnice obecná.

Houby

Velmi významnou složkou bioty Velké Fatry jsou houby. Makromycéty jsou zastoupeny vřeckovýtrusných i bazídiovýtrusnými druhy. +more Z chráněných druhů je výzmamná náramkovitka císařska (Catathelasma Imperiale), která v pohoří roste na několika lokalitách, také hřib medotrpký (Boletus radicans) a hřib nachový (Boletus rhodoxanthus). Ze vzácných druhů stojí za zmínku nejseverněji rozšíření hřibu satana (Boletus satanas) na Slovensku právě ve Velké Fatře. Najít lze i holubinku jahodovou (Russula paludosa).

File:Vrbenské rybníky - Boletus radicans 01. jpg|hřib medotrpký File:Boletus rhodoxanthus. +moreJPG|hřib nachový File:Satans-Röhrling Boletus satanas. jpg|hřib satan File:Russula paludosa. jpg|holubinka jahodová.

Turistika

Velká Fatra patří mezi turistické cíle. K nejvýznamnějším turistickým střediskům patří Donovaly s Novou hoľou, Malinô Brdo, Vlkolínec, Gaderská dolina, Turecká, lokálně i Harmanecká jaskyňa s okolím, Kráľova Studňa a Smrekovica.

Východními turistickými lokalitami jsou hlavně obce s dlouhými údolími na turčianské straně pohoří (Blatnická dolina, Gaderská dolina, Belianska dolina, Necpalská dolina, Sklabinská dolina a další.), Harmanecká dolina a Ľubochnianska dolina, Donovaly, Liptovské Revúce, Ružomberok, Podsuchá a sedlo Malý Šturec.

Hlavní hřebenová trasa vede ve směru Malý Šturec - horský hotel Kráľova Studňa - Krížna - Ostredok na Ploskou, kde se hřeben dělí na turčianskou a liptovskou větev. Turčianská větev pokračuje ve směru Ploská - Chata pod Borišovom - Malý Lysec - Jarabiná - Kľak - Ľubochnianske sedlo a končí vrcholem Kopa. +more Liptovská větev vede po trase Ploská - Čierny kameň - Malinné, Vtáčnik - Plieška a Magura - Kútnikov kopec.

Horské chaty

Horské chaty ve Velké Fatře: * Chata pod Borišovom * Horský hotel Kráľova Studňa * Horský hotel Smrekovica * Horská chata Smrekovica * Turistická ubytovňa Limba * Májekova chata

Zajímavosti

K nejznámějším údolím ve Velké Fatře patří Ľubochnianska dolina (nejdelší), Gaderská dolina, Blatnická dolina, Belianska dolina, Kantorská dolina, Jasenská dolina, Necpalská dolina, Žarnovická dolina, Bystrická dolina, Nižné Matejkovo a Vyšné Matejkovo.

Nejznámější jeskyní je Harmanecká, která jediná je přístupná veřejnosti. K nejznámějším veřejnosti nepřístupným jeskyním patří Mažarná jaskyňa, Dolná a Horná Túfna a Ľadová jaskyňa v Šípe.

Krásné výhledové vrcholy jsou Rakytov, Krížna, Borišov, Skalná Alpa, Lysec, Ostrá, Kľak a Šiprúň.

Galerie

Image:Velka Fatra, Kralova skala. jpg|Kráľova skala Image:Križná WF3 (7). +morejpg|Krížna Image:Veľká Fatra 03 - Frčkov and Krížna. jpg|Frčkov Image:Ostredok, Veľká Fatra (SVK) - NE slope. jpg|Ostredok Image:Velka Fatra, Suchy vrch a hreben. jpg|Suchý vrch Image:U Chyžky, Veľká Fatra, Slovakia, 2016 11. jpg|Chyžky Image:Ploská WF2 (2). jpg|Ploská Image:Borišov, Veľká Fatra (SVK) - view from Kračkov. jpg|Borišov Image:Rakytov, Veľká Fatra (SVK) - southern side. jpg|Rakytov Image:Tlstá, Veľká Fatra (SVK) - view from Ostrá in winter. jpg|Tlstá Image:Ostrá, Veľká Fatra (SVK) - Western Summit. jpg|Ostrá Image:Cierny kamen. jpg|Čierny kameň.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. sopsr. +moresk/velkafatra/]Štátna ochrana prírody SR - Veľká Fatra[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10316514721-navraty-k-divocine/411236100221008-velka-fatra/]Velká Fatra[/url] - video z cyklu České televize Návraty k divočině * [url=http://www. hzs. sk/horska-zachranna-sluzba/smrtelne-nehody-velka-fatra]Smrtelné nehody ve Velké Fatře - Horská záchranná služba[/url].

Kategorie:Národní park Velká Fatra Kategorie:Fatransko-tatranská oblast Kategorie:Pohoří v Západních Karpatech Kategorie:Turiec (region)