Cesko.wiki Veľký vrch (Javorníky)
Author
Albert FloresVelký vrch (531 m n. m.) je vrch a významná archeologická lokalita v Rovnianské vrchovině na jihovýchodním okraji pohoří Javorníky na Slovensku. Od roku 1969 je Národní kulturní památkou.
Polohopis
Nachází se na katastru a v těsném sousedství obce Divinka, na jejím západním okraji a zároveň nad Hričovskou přehradou. Leží na jihovýchodním okraji Rovnianské vrchoviny, na východním okraji podcelku Nízké Javorníky. +more Díky poloze nad údolím Váhu a v blízkosti křižovatky důležitých obchodních cest u Žiliny byla vrcholová plošina odedávna osídlena, což potvrzuje rozsáhlé naleziště nadregionálního významu. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna, poskytující výhled na široké okolí.
Přístup
Na vrchol nevede značená turistická stezka, ale z blízké Divinky na něj vede několik lesních cest. V sedle na západním úpatí je malé tábořiště.
Archeologické nálezy
Už v 50. letech 20. +more století objevil Anton Petrovský-Šichman v poloze "Ohrádza" pod jižním úpatím Velkého vrchu pozůstatky objektů z období lužické a púchovské kultury, jakož i střepy z období Velké Moravy. V období púchovské kultury se nalézala menší hradiště i na vrcholech Háj, Malý vrch a Hradisko. Na jihovýchodním úpatí Velkého vrchu byly při stavbě rodinného domu objeveny v roce 1975 střepy ze starší doby římské. V sedle "Salašky" se nacházejí mohylové objekty i valy, chránící vstup na akropoli Velkého vrchu.
Velký vrch byl již v 18. století považován za místo zaniklého hradu, což zmiňuje i Matej Bel, v polovině 19. +more století se podrobnému popisu lokality věnoval Alexander Lombardini. Od 40. let 20. století se výzkumu Velkého vrchu věnoval Anton Petrovský-Šichman, který zde objevil důkazy osídlení již v období badenské kultury (3500 - 2800 před Kr. ). Rozsáhlé hradiště na temeni vrchu, vymezené mohutným valem a systémem opevnění, datoval do halštatské fáze lužické kultury (750-450 před Kr. ), s výrazným oživením v období púchovské kultury a také v raném středověku. Hradiště bylo v tomto období hospodářsko-společenským střediskem slovanského osídlení regionu Žiliny. Tyto i pozdější nálezy potvrzují osídlení hradiště ve třech fázích. Pokračovatelem výzkumu lokality byl od roku 1971 Jozef Moravčík, který upřesnil počátky lužického osídlení na přelom 9. -8. století před Kr. Nejintenzivnější osídlení hradiště bylo v 1. století před Kr. (Púchovská kultura), ze kterého období pochází i keltská mince dosud neznámého typu. Dostala název "Divinka", jelikož se předpokládá její ražení právě na hradišti v této lokalitě. Od jejího nálezu bylo na Horním Pováží v úseku od Ilavy po Žilinu objevených dalších 20 kusů mincí stejného typu. Kromě množství střepů a industrie zde byly objeveny bronzové a železné spony, ostruhy či nástroje. Množství středověkých střepů a novověkých kovových depotů dokládá využití Velkého vrchu i v pozdějším období.
Nejnovější výzkumy pod vedením Gabriela Fuseka odhalily polohu tří vstupních bran i systém opevnění, ale také upřesnily rozlohu hradiště. Ta představuje 2,13 hektaru při šířce 55 m a délce 435 metrů. +more Akropole zabírá plochu 0,58 hektaru a je dlouhá 122 metrů. Podhradí vymezuje systém opevnění s příkopem a zabírá plochu 9,94 hektarů, čímž celková rozloha hradiště dosahuje přibližně 12 hektarů. Zajímavostí byl objev cisterny a dvou vydatných pramenů, které používali již obyvatelé hradiště.