Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská
Author
Albert FloresVilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská, Wilhelmina Luisa von Hessen-Darmstadt (25. června 1755 Prenzlau - 26. dubna 1776 Sankt Petěrburg) byla ruská velkokněžna, první manželka budoucího cara Pavla I. pod jménem Natálie Alexejevna Romanovová.
Původ
Vilemína Luisa byla pátým dítětem a čtvrtou dcerou v početné rodině lankraběte Ludvíka IX. +more Hesensko-Darmstadtského a jeho první ženy Karolíny Falcko-Zweibrückenské, její sestrou byla pruská královna Bedřiška, druhá manželka krále Fridricha Viléma II. .
Dívka vyrůstala pod přísným dohledem matky, zvané velká lankraběnka, důstojné a velmi vzdělané ženy, v jejímž domě pobývali Goethe, Herder a další významné osobnosti té doby. Již v dětství se dívenka odlišovala nadprůměrnými schopnostmi, silným charakterem a výbušným temperamentem. +more Vilemína měla několik sourozenců: Karolínu, Bedřišku Luisu, Ludvíka, Amálii, Kristiána a Luisu.
Manželství s carem Pavlem
V roce 1772 dovršil ruský následník trůnu carevič Pavel 18 let a carevna Kateřina Veliká začala pro něj hledat ženu. +more Po dlouhém hledání se výběr zúžil na dvě kandidátky: Žofie Dorota Württemberská a Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská. Sofii však v té době bylo teprve třináct let a Kateřina nutně potřebovala následníka trůnu, proto její výběr padl na tři svobodné dcery hesenského lankraběte. Svatbě přál i pruský panovník Fridrich II. Veliký, neboť tento svazek byl výhodný i pro Prusko. Vilemína (17 let) i její dvě sestry - Amálie (18 let) i Luisa (15 let) - byly pozvány do Ruska a tam si carevič Pavel vybral Vilemínu. Jejich svatba se konala 10. října roku 1773; Vilemína přijala pravoslaví a ruské jméno Natálie Alexejevna Romanova.
Mramorová busta Natálie Alexejevny (1775) V prvních měsících manželství Vilemínina (tehdy již vlastně Natáliina) veselost a spontánnost oživovala celý dvůr. +more Carevna jí byla nadšená, ale postupem času se začaly objevovat potíže a manželství Natálie a Pavla spělo ke krachu, ještě větší problémy pak byly ve vztahu s Kateřinou. Pavlova matka napsala, že Natálie miluje extrémy ve všem. Neposlouchá žádné rady, a neshledávám u ní ani půvab, ani nadání, ani rozum. Natálie odmítla učit se rusky a intrikovala ve snaze získat pro Pavla trůn.
Někdy v té době se Natálie zamilovala do okouzlujícího hraběte Andreje Razumovského, přítele careviče Pavla (s nímž flirtovala již při plavbě do Ruska na lodi, které on velel). K Natáliině smůle však románek, který s ním navázala, nezůstal bdělým očím dvořanů utajen a Andrej měl být poslán pryč z paláce, Pavel (který ovšem nevěděl nic o důvodu jeho vykázání) proti tomu bouřlivě protestoval. +more V tu dobu Natálie otěhotněla; je příznačné pro poměry na tehdejším carském dvoře, že carevna Kateřina - druhdy sama nevěrná manželka (předpokládá se, že sám carevič Pavel nebyl synem Kateřinina manžela Petra III. , ale jejího milence Sergeje Saltykova) - nepovažovala za důležité, zda dítě je Andreje či Pavla, byl pro ni rozhodující fakt, že Natálie porodí následníka ruského trůnu.
Porod a smrt
K porodu došlo 15. +more dubna 1776. Byl mimořádně těžký a dlouhý, dítě bylo příliš velké a když konečně přišlo na svět, ukázalo se, že již nežije - Natálie ho nemohla porodit a lékaři se neodhodlali provést císařský řez. O několik dní později (26. dubna) v důsledku poporodních komplikací zemřela v necelých jedenadvaceti letech i Natálie.
Je zajímavé, že již současnící byli názoru, že při lepší lékařské péči Vilemína zemřít nemusela. Rytíř Corberon si zapsal odpověď chirurga Moreaua na svůj dotaz ohledně této nešťastné události: Řekl mi (tj. +more Moreau) soukromě, že podle jeho názoru dvorní chirurgové a lékaři zanedbali péči o velkokněžnu, která nemusela zemřít. Je skutečně překvapující, že se jí nedostalo větší péče. Lidé jsou velmi znechuceni, hořce plačíce. Včera i dnes je možno slyšet od lidí v obchodech: „mladé paní umírají; staré baby neumřou nikdy. “ Závěrečná slova jsou jasnou narážkou na carevnu Kateřinu a v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi mohou vyznívat až jako skryté obvinění. Pověsti o zabití velkokněžny se (zřejmě i kvůli nedobrým vztahům s Kateřinou) skutečně objevily. Za oficiální příčinu smrti bylo označeno pokroucení páteře.
Natáliin muž, následník trůnu Pavel nesl její smrt velmi bolestně a nemohl se s ní vyrovnat; tehdy mu matka ukázala kompromitující materiály o Natálii a hraběti Razumovském. Pavel Petrovič byl tím krutě zasažen, nepřišel na pohřeb, neobjevoval se u dvora a celá tato historie silně poznamenala do budoucna jeho charakter: stal se nevyrovnaným a podezíravým (později nedůvěřoval své druhé ženě ani dětem). +more Téměř vzápětí po pohřbu však se pro něj začala hledat nová nevěsta, jíž se stala Žofie Dorota Württemberská (přijala ruské jméno Marie Fjodorovna), která mu porodila devět dětí, z nichž jen jediná dcerka se nedožila dospělosti.
Vývod z předků
Reference
Související články
Externí odkazy
https://web.archive.org/web/20090318142550/http://gospraviteli.ru/text/cesarevna3 - neplatný odkaz ! * http://www.thepeerage.com/p10573.htm#i105723 *
Vilemína Luisa Kategorie:Ruské velkokněžny Kategorie:Oldenburské hraběnky Kategorie:Narození v Braniborsku Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Zemřelé v souvislosti s porodem Kategorie:Narození 25. +more června Kategorie:Narození v roce 1755 Kategorie:Úmrtí 26. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1776 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí 15. dubna.