Vilém Frynta

Dětství a studia

Vilém Frynta se narodil 15. dubna 1881 do rodiny rolníka v Libranticích u Hradce Králové. +more V Hradci Králové vystudoval vyšší reálku, odkud přešel v říjnu 1900 do Prahy na České vysoké učení technické. Zapsal si obor technické chemie, odkud v lednu 1901 přešel na obor strojního inženýrství. V roce 1903 byl zvolen předsedou Spolku posluchačů strojního inženýrství. ) Po ukončení studií 2. státní zkouškou v roce 1904 jej od srpna čekala aktivní vojenská služba u válečného námořnictva v Pule.

Počáteční zaměstnání a praxe

V říjnu 1905 nastoupil do společnosti Bromovský, Schulz & Sohr v jejím cukerním oddělení jako konstruktér zařízení pro cukrovary, které firma budovala po celé monarchii Rakousko-Uherska. Od firmy odchází v srpnu 1908 do Družstva k nákupu strojů pro české živnostníky v obvodu obchodní a živnostenské komory liberecké v Hradci Králové.

Poté přijal místo jednatele Hronovské elektrárny. Toto pracovní místo jej přes výhodné podmínky nenaplňovalo, proto vstoupil do jednání s Václavem Klementem - majitelem mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. +more Do automobilky měl nastoupit 1. září 1914 na místo výrobního ředitele, jenomže dne 28. července 1914 byla vyhlášena válka Srbsku a krátce nato vypukla 1. světová válka. Ing. Vilém Frynta byl jako strojní inženýr v srpnu1914 odvelen k válečnému námořnictvu.

1. března 1915, nebo 15. +more března 1915 nastoupil zpět do automobilky jako závodní inženýr. Václav Klement vyreklamovával z vojenské služby své zaměstnance z automobilky pod hrozbou, že bez nich nebude továrna schopna přejít na zbrojní program. Tak se z vojenské služby na lodi dostal i četař Ing. Vilém Frynta a nastoupil do automobilky Laurin a Klement. V průběhu 1. světové války vedl firemní hydroelektrárnu v Rožatově na řece Jizeře.

Práce v Laurince

Jeden z prvních úkolů, jež mu byl svěřen, byla výstavba hydroelektrárny na Jizeře v Rožátově, aby si automobilka zajistila energetickou nezávislost. V roce 1924 až 1926 řídil výstavbu nové karosárny, obnovoval strojní vybavení a výrobu v továrně po zničujícím požáru, po dokončení se stal jejím ředitelem.

Během služební cesty do USA od prosince 1927 do března 1928 se seznámil s moderními výrobními technologiemi, zejména pásovou výrobou.

Práce pro koncern Škoda

Ing. Vilém Frynta mluvil dokonale německy, částečně anglicky a francouzsky. +more Anglický jazyk se naučil právě z důvodu služební cesty do USA. Poté mu generální ředitel koncernu Škoda v Plzni Karel Loevenstein nabídl povýšení a přesun na novou pracovní pozici do Plzně, které Ing. Vilém Frynta zdvořile odmítl. Chtěl zůstat v Mladé Boleslavi, stále blízce přítomen k výrobě osobních automobilů, malých nákladních vozů a autobusů.

V lednu 1929 nastoupil do automobilky Ing. Karel Hrdlička do funkce závodního ředitele. +more Škoda Mladá Boleslav byla v té chvíli nejmodernější domácí automobilkou. Hrdličkovou pravou rukou a hlavním pomocníkem se stal Ing. Vilém Frynta. Poté, co byl v prosinci 1932 Ing. Karel Hrdlička jmenován vedoucím ředitelem celé továrny, Ing. Vilém Frynta nastoupil do pozice závodního ředitele, kde vedl oddělení technické (s konstrukcí osobních a nákladních automobilů a karoserií), strojní nákupní, osobní a reklamní.

V září 1932 vycestoval do Švýcarska, Německa a Holandska, kde se seznamoval se stavbou celokovových karoserií systému Arquint, které se uplatnily při výrobě autobusů.

S úmrtím zakladatele firmy Václava Klementa se pomalu uzavírala i profesní kariéra Ing. Viléma Frynty. +more S Václavem Klementem si byli blízcí pracovně i lidsky. Ing. Vilém Frynta byl jedním z těch, kteří mluvili při pohřbu nad rakví V. Klementa.

Po březnu 1939 následovala okupace země a zavádění vojenské výroby. Krátce po svých šedesátinách odešel ing. Frynta k 31. prosinci 1941 do penze. (31. prosince 1942)

Soukromý život

Ing. Vilém Frynta se nikdy neoženil a zůstal bezdětný. Staral se o své sourozence a jejich rodiny a finančně je podporoval.

V roce 1937 společně se svým bratrem Emilem organizoval a financoval stavbu rodinné vily v Praze - Dejvicích, v ulici Na Zavadilce 4. V témže roce organizoval a financoval přestavbu rodinného statku v Libranticích u Hradce Králové, ve kterém žila a hospodařila rodina jeho nejstaršího bratra Aloise. +more Po úmrtí bratra Aloise se stal poručníkem bratrovy dcery a mladšího syna, starší syn byl již plnoletý.

Jeho první profesní působení v cukerním oddělení firmy Bromovský, Schulz & Sohr a následně v První akciové strojírně ho ovlivnilo na celý život, trvale sledoval cukrovarnický průmysl. V roce 1946 přihlásil patent č. +more 78 249 pro nepřetržitou difuzi cukerného roztoku při výrobě cukru.

V závěru života odešel Vilém Frynta do Librantic na rodinný statek, kde 9. února 1957 zemřel. +more Pochován je v rodinné hrobce v Třebechovicích pod Orebem.

Soubor:Rodný statek Ing. Viléma Frynty v Libranticích současný stavJPG. +morejpg|Rodný statek Ing. Viléma Frynty v Libranticích Soubor:Rodinná vila v Dejvicích - Na Zavadilce1. jpg|Rodinná vila postavená Ing. Vilémem Fryntou v Praze Dejvicích - Na Zavadilce.

Odkazy

Reference

Literatura

Ing. Vilém Frynta - první muž v druhé řadě, Motor Journal 12/2020 * Jan Králík, V soukolí okřídleného šípu, Grada Publishing 2008, ISBN 978-80-247-2415-7 * Z ředitelského stolu Laurin & Klement, [url=https://www. +moreuvaly. cz/z-reditelskeho-stolu-laurin-klement/]www. uvaly. cz[/url].

Kategorie:Čeští ředitelé Kategorie:Čeští konstruktéři Kategorie:Narození 15. +more dubna Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Narození v Libranticích Kategorie:Úmrtí 9. února Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Muži.