Vincenc z Waldstein-Wartenbergu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Vincenc z Waldstein-Wartenbergu, plným jménem Vincenc Karel z Valdštejna-Wartenbergu (10. prosince 1762, Praha – 10. dubna 1823, tamtéž), byl český šlechtic, politik a mecenáš umění. Pocházel z významné šlechtické rodiny Valdštejnů a byl jedním z nejvýznamnějších členů této rodiny ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století. Vzdělání získal na jezuitských kolejích v Praze a na univerzitě v Římě. Po ukončení studií se aktivně zapojil do politického dění. V roce 1800 byl zvolen poslancem zemského sněmu v Čechách, kde se věnoval zejména otázkám zemědělství a hospodářství. Byl také členem různých komisí a vykonával různé manažerské funkce ve veřejné správě. Vincenc z Waldstein-Wartenbergu se proslavil jako známý mecenáš umění a významný sběratel uměleckých děl. Do Prahy přivedl mnoho uměleckých pokladů, hudebních nástrojů a sbírek, které později vytvořily základní okruh sbírek Narodního muzea. Také finančně podporoval umělce a významné osobnosti té doby, a tak se stal významným lídrem kulturního života Prahy. Vincenc z Waldstein-Wartenbergu zemřel v roce 1823 v Praze, kde má dodnes pomník na Letenském náměstí. Jeho odkaz na poli umění, kultury a politiky je dodnes uznáván a oceněn.

Jan Vincenc Ferrerius hrabě z Waldstein-Wartenbergu, počeštěně z Valdštejna-Vartenberka ( Johann Vinzenz Ferrerius Graf von Waldstein-Wartenberg; 17. června 1731 Vídeň - 10. dubna 1797 zámek Třebíč) byl český šlechtic, pocházel z hraběcího rodu Valdštejnů. Proslavil se především jako kulturní mecenáš, podporoval hudební umělce (Josef Mysliveček, Wolfgang Amadeus Mozart). Vlastnil rozsáhlé statky v severních Čechách (Mnichovo Hradiště, Doksy, Bělá pod Bezdězem) a na Vysočině (Třebíč) a na svých sídlech vybudoval několik divadel. Od roku 1758 užíval jméno z Valdštejna-Vartenberka (Waldstein-Wartenberg).

...
...
...

Životopis

Erb hrabat z Valdštejna-Vartenberka v podobě z roku 1758 Narodil se ve Vídni jako syn hraběte Františka Arnošta z Valdštejna (1706-1748), zakladatele mnichovohradištské rodové linie, a jeho manželky hraběnky Marie Alžběty, rozené z Fürstenbergu (1703-1767). +more Pod dohledem obou rodičů se mu dostalo vynikajícího vzdělání, otec dbal především na výchovu v oblasti hudby a Vincenc hrál na několik hudebních nástrojů, nejlépe na violoncello. Ovládal šest jazyků, samozřejmostí byla znalost češtiny. V době otcova úmrtí (1748) byl ještě nezletilý a poručnickou správou dědictví byla pověřena matka Marie Alžběta. Vincenc převzal správu majetku včetně vysokých dluhů v roce 1753. Jednalo se o severočeská panství Mnichovo Hradiště, Doksy a Bělá pod Bezdězem součástí dědictví byl také Valdštejnský palác na Malé Straně v Praze. Neutěšenou hospodářskou situaci na svých panstvích řešil Vincenc mimo jiné četnými podnikatelskými aktivitami. Provozoval několik manufaktur, pro své podnikatelské záměry v textilní výrobě uvolnil nevyužívané zámky v Bělé pod Bezdězem nebo Klášter Hradiště. V přádelnách a kartounkách pracovaly v neúnosných podmínkách i děti, po četných stížnostech sem byla vyslána císařská inspekce, ovšem s nevalným výsledkem. V severních Čechách se pokoušel také o těžbu uhlí, v tomto odvětví ale zbohatli jeho potomci až v 19. století. Jako nejstarší člen rodu převzal v roce 1775 seniorátní fideikomis Třebíč, kde později často pobýval.

Dosáhl čestných hodností císařského komorníka a tajného rady, u dvora ve Vídni se ale vyskytoval jen zřídka, převážně žil na svých českých panstvích. V roce 1758 dosáhl rozšíření rodového jména a erbu do alianční podoby z Valdštejna-Vartenberka (von Waldstein-Wartenberg). +more Jednalo se o poměrně neobvyklou alianci založenou na velmi vzdálených příbuzenských vazbách (Valdštejnové a Vartenberkové patřili k rozrodu Markvarticů, rod Vartenberků ale vymřel již v roce 1635). Vincenc spolu se strýcem Františkem Josefem (1709-1771) z duchcovské rodové větve museli složitě dokládat spřízněnost obou rodin. Majestátem Marie Terezie ze 16. srpna 1758 bylo povoleno sloučení jmen a erbů obou rodin, podobu Waldstein-Wartenberg užívají potomci dodnes. V roce 1774 byl přijat do kolegia švábských hrabat Svaté říše. Byl také nositelem hodnosti nejvyššího kraječe Českého království, která Valdštejnům náležela dědičně od roku 1716. V tomto úřadu se zúčastnil korunovace Leopolda II. českým králem a při této příležitosti byl pasován na svatocváclavského rytíře.

Mecenáš

zámku Mnichovo Hradiště Vincenc z Valdštejna proslul především jako milovník a mecenáš divadla a hudby. +more Na svých panstvích požadoval hudební vzdělání i u hospodářských úředníků a jejich účast v hraběcí kapele. V Praze se pokoušel zřídit stálou divadelní scénu v jízdárně svého paláce na Malé Straně, proti tomu se ale postavili měštší radní, kteří měli příjmy z pronájmu divadla v Kotcích a argumentovali tím, že dvě divadla se v Praze neuživí. Vincenc z Valdštejna vedl s městskou radou neúspěšný spor řadu let, nakonec ale ve svém paláci provozoval alespoň soukromá představení. Svou pozornost pak zaměřil na vybudování zámeckého divadla v Mnichově Hradišti. K přestavbě tanečního sálu na divadlo chybí archivní prameny, konečná podoba je zaznamenána až z pozůstalostního inventáře po Vincencově úmrtí. Další zámecké divadlo vzniklo také v Třebíči, kde Vincenc častěji pobýval v pozdějších letech a také zde zemřel. Z některého z Vincencových divadel pochází rozměrná opona, která se za nejasných okolností po jeho smrti dostala na zámek Sychrov a zde je umístěna dodnes. Kromě divadla se Vincenc zajímal také o literaturu, svou knihovnu obohatil o díla francouzských filozofů, zakoupil také šestisvazkový francouzský překlad nejslavnějšího Machiavelliho díla Vladař.

Podporoval nadějné hudebníky, financoval například studijní pobyty houslistů Antonína Kammela a Josefa Myslivečka v Itálii. Z let 1770-1782 jsou doloženy také Vincencovy kontakty s W. +more A. Mozartem.

Když byl v roce 1782 za josefínských reforem zrušen klášter ve Valdicích u Jičína, inicioval Vincenc z Valdštejna převoz ostatků Albrechta z Valdštejna do Mnichova Hradiště. Přesun generalissimových ostatků v nově pořízené barokní rakvi byl v roce 1785 významnou společenskou událostí za účasti široké veřejnosti, jednalo se v podstatě o opožděný pohřeb, protože Albrecht z Valdštejna byl po svém zavraždění pochován v rychlosti a tajně. +more Jeho ostatky jsou uloženy v kapli sv. Anny v Mnichově Hradišti. I když poslední roky života strávil v Třebíči, hlavním sídelním městem bylo Mnichovo Hradiště, kde kromě zámeckého divadla došlo i k dalším adaptacím interiérů, došlo také k úpravě zámeckého parku. Zájem o sídelní město Mnichovo Hradiště dokládá také finanční účast na výstavbě nové radnice v letech 1770-1771.

Hrabě Vincenc z Valdštejna-Vartenberka zemřel 10. dubna 1797 na zámku v Třebíči. +more Pohřben byl na starém hřbitově u kostela sv. Jakuba v Mnichově Hradišti. Důvod jeho pochování mimo rodovou hrobku je údajně v jeho příslušnosti ke svobodnému zednářství.

Rodina a potomstvo

vlevo V Praze se 14. +more dubna 1759 oženil s hraběnkou Žofií ze Šternberka (11. 6. 1738 Vídeň - 16. 1. 1803 Praha), dcerou hraběte Františka Filipa ze Šternberka (1708-1786), diplomata a hofmistra Marie Terezie, a jeho manželky hraběnky Marie Eleonory Leopoldiny ze Starhembergu (1712-1800). Měsíc po svatbě absolvovali novomanželé slavnostní vjezd do rezidenčního města Mnichovo Hradiště, na uvítanou nechali měšťané postavit slavobránu. Žofie byla později dámou Řádu hvězdového kříže a svého manžela podporovala v jeho kulturních aktivitách. Pobývala často v areálu Valdštejnska a iniciovala také četné úpravy v Mnichově Hradišti. Z manželství se narodilo osm dětí:.

* 1. Marie Žofie (2. +more 2. 1760 - 15. 11. 1818) * 2. Leopoldina Františka (7. 8. 1761 Mnichovo Hradiště - 30. 11. 1845 Praha), provdaná na zámku v Doksech 1. /10. února 1776 za prince Viléma Karla z Auerspergu (9. srpna 1749 - 16. března 1822) * 3. Josefa (4. 10. 1762 - 3. 10. 1841) * 4. Arnošt Filip (26. 10. 1764 Mnichovo Hradiště - 13. 8. 1832 Mariánské Lázně), ženatý poprvé od 20. září 1789 na zámku Kozel s hraběnkou Marií Antonií Desfoursovou (10. 5. 1772 Praha - 1. 1. 1813 Praha), podruhé od roku 1815 s hraběnkou Ernestinou Zuzanou Breunerovou (11. 8. 1784 - 27. 8. 1849) * 5. Karolína Kristiana Frederika (13. 1. 1766 - 1844), provdaná poprvé od 15. 1. 1791 za hraběte Leopolda z Daun-Teano (23. 7. 1769 - 5. 1. 1799), podruhé od 2. října 1802, manžel Claude L'Hoste de Beaulieu († 1802) * 6. Emanuel František (10. 4. 1770 - 12. 7. 1803, v boji), 17. 12. 1798 se v Praze oženil s Monikou Schorelovou (15. 6. 1774 - 1856) * 7. Josef Vincenc (4. 3. 1773 - 20. 6. 1799, v bitvě) * 8. Kunigunda (8. 10. 1775 - 30. 4. 1786).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Constantin von Wurzbach: [url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLKÖ:Waldstein,_die_Grafen,_Genealogie]Waldstein, die Grafen, Genealogie[/url]. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 52. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1885, S. 208 - 210 * Europäische Stammtafeln, JA Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed. ). 55:179. * Potomci Bernardina Frangipaniho, z. Modrus, Vinodol, 2008. , Verheecke, José. Ne. 74142.

Externí odkazy

[url=https://geneall.net/de/title/2488/grafen-von-waldstein/]Grafen von Waldstein[/url], geneall.net * [url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=775]Vartemberk[/url], hrady.cz

Vincenc Kategorie:Česká hrabata Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Narození 17. +more června Kategorie:Narození v roce 1731 Kategorie:Úmrtí v roce 1797 Kategorie:Úmrtí v Třebíči Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Pohřbení v Mnichově Hradišti Kategorie:Muži.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top