Virtuální souborový systém
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert FloresVirtuální souborový systém (zkráceně VFS) je vrstva software v operačních systémech, která poskytuje jednotný a abstraktní pohled na různé typy souborových systémů. VFS umožňuje aplikacím pracovat s různými souborovými systémy bez ohledu na jejich skutečnou implementaci nebo médium, na kterém jsou uloženy. Virtuální souborový systém definuje standardní sadu funkcí a operací, které aplikace mohou používat pro manipulaci se soubory a adresářovou strukturou, bez ohledu na to, zda pracují se soubory na pevném disku, síťovém úložišti nebo jiném médiu. VFS také zajišťuje transparentní přístup k souborům na různých souborových systémech pomocí přípon adresy URL. Implementace VFS se liší v různých operačních systémech. Například ve Windows je implementován pomocí vrstvy kernelu, zatímco v UNIXových systémech je častým příkladem virtuálního souborového systému souborový systém proc, který poskytuje informace o běžících procesech v systému. VFS přináší mnoho výhod, například zjednodušuje programování aplikací, které musí pracovat se soubory, umožňuje sdílení souborů mezi různými aplikacemi a také umožňuje implementaci pokročilých funkcí jako komprese a šifrování souborů. Celkově lze tedy říci, že virtuální souborový systém je důležitou součástí operačních systémů, která zajišťuje transparentní a jednotný přístup k různým souborovým systémům a usnadňuje práci souborových operací aplikacím.
Virtuální souborový systém (zkratka VFS, též virtuální přepínač souborových systémů) je v informatice abstraktní vrstva nad více konkrétními souborovými systémy. Účelem VFS je poskytnout aplikacím jednotný způsob přístupu k různým typům konkrétních souborových systémů (jednotné API). VFS lze použít například k transparentnímu přístupu k místním a síťovým úložným zařízením, aniž by klientská aplikace zaznamenala rozdíl. Lze ho také použít k překlenutí rozdílů mezi souborovými systémy operačních systémů Windows, Mac OS a Unix tak, aby aplikace mohly přistupovat k souborům na souborových systémech bez nutné znalosti toho, na který souborový systém se právě přistupuje.
VFS specifikuje v operačním systému rozhraní mezi jádrem a konkrétní implementací souborového systému. VFS tak reprezentuje společnou část a implementace nového souborového systému je velmi jednoduchá, protože stačí vytvořit procedury, které vykonávají funkce požadované společným VFS (tj. +more ovladač). Aplikace volá unifikovaná (jednotná) volání pro práci se soubory a adresáři, které implementuje VFS. Vrstva VFS rozhodne, který ovladač bude pro přístup ke konkrétním datům použit podle toho, kde jsou uložena (ISO 9660 nebo UDF pro CD/DVD, NTFS, FAT, ext4 atd. ).