Cesko.wiki Vladimír Scheufler
Author
Albert FloresVladimír Scheufler (* 30. března 1932 Kladno – 20. května 2009 Bečov nad Teplou) byl český historik umění, který se specializoval na gotickou architekturu a sochařství. Je považován za jednoho z předních odborníků v oblasti výzkumu a seznamování s tímto obdobím umění. Vladimír Scheufler pocházel z rodiny politika Františka Scheuflera. V letech 1951 až 1956 studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Národním muzeu, kde se zabýval studiem a dokumentací gotické architektury a sochařství. Rovněž se věnoval restaurování uměleckých památek. Vladimír Scheufler byl autorem řady vědeckých prací zaměřených na gotické umění v České republice. Jeho nejznámějším dílem je monografie gotické katedrály sv. Víta na Pražském hradě, kterou vydal v roce 1989. Zemřel 20. května 2009 ve věku 77 let v Bečově nad Teplou. Vladimír Scheufler zanechal po sobě bohaté odkazy na své dílo, které stále slouží jako významný zdroj informací o gotickém umění v České republice.
Život
Maturoval na gymnáziu v Praze v roce 1941. V letech 1942-1943 studoval soukromě skladbu u Felixe Petyrka v Lipsku a po návratu do Prahy pokračoval u K. +more B. Jiráka. Současně navštěvoval lektorské kurzy Metoda Doležila a zdokonaloval se ve hře na klavír u J. Sborníka. Po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze hudební vědu a národopis. Studia dokončil již v roce 1948 obhajobou dizertační práce Problém vzniku a původu českých a německých lidových tanců s proměnlivým rytmem. V roce 1958 získal titul kandidáta historických věd.
Po skončení studia byl zaměstnán v Městském muzeu v Ostravě. Zabýval se zejména etnografií a své výzkumy a sběry prováděl na Jablunkovsku, Hlučínsku a Těšínsku. +more Od roku 1953 pracoval v Ústavu pro etnografii a folkloristiku v Praze. Byl členem poradního sboru pro lidovou výrobu a umělecká řemesla Ministerstva školství a kultury. Rozsáhlá byl jeho publikační činnost. Napsal stovky monografií, odborných statí i popularizačních článků. Byl členem redakčních rad Slezského sborníku a časopisů Radostná země, Český lid, Umění a řemesla. Od roku 1956 také přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle toho komponoval, ale jeho skladby nebyly často na koncertních pódiích uváděny.
Jeho bratrem je spisovatel Jiří Scheufler. Jeho synem je historik fotografie Pavel Scheufler.
Dílo
Hudební dílo (výběr)
3 sonáty pro klavír * Preludia pro klavír * Sonáta pro klarinet a klavír * Symfonietta * Symfonická báseň * Scherzo pro orchestr * Rapsódie pro klavír a orchestr * Romance a Burleska pro klavír a orchestr * Koncert pro saxofon a orchestr * Balada blanická (melodram na slova Jaroslava Vrchlického) * 2 duchovní zpěvy * Žalmy * 5 rondelů o tajemství zimy (písňový cyklus) * 10 písní na slova prokletých básníků * Rudý květ, 70 000 (písně na slova Petra Bezruče)
Literární dílo (výběr)
Předmluva a životopis Fr. Suchého v jeho díle Lidové písně a tance z Polabí na Královéměstecku (Praha 1955); * Dějiny chodské keramiky (Plzeň, Krajské nakladatelství 1959); * Já jsem plavec od vody. +more Historie jihočeské voroplavby (České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 11986; společně s Václavem Šolcem). * Příspěvek k studiu tanců s proměnlivým rytmem (Český lid 2, 1947, s. 174-175); * Poznámky k příbramským koledám B. Soukupa (Český lid 3, 1948, s. 263); * Úvod do studia tanců s promělivým rytmem (Divadlo 1, 1949/50, s. 495-505, s. 598-600); * Naše lidová píseň (Beseda venkovské ženy 2, 1950, s. 24); * Výskyt lidových tanců s proměnlivým rytmem na Moravě a ve Slezsku (Slezský sborník 48, 1950, s. 321-339); * Několik poznámek k písňovému průzkumu Hlučínska (Český lid 5, 1950, s. 46-50); * Lidové písně z Petřvaldu (Radostná země 1, 1951, s. 130-131); * Lidové písně havířské (Radostná země 1, 1951, s. 121-123; společně s B. Indrou a Ivo Stolaříkem); * Lidová píseň (Radostná země 2, 1952, č. 3-4, s. 98-104); * Boskovický zpěvníček Oldřicha Sirovátky (Český lid 40, 1953); * Zpráva o etnografickém výzkumu na Horšovskotýnsku u českých přesídlenců z Volyně (Československá etnografie 2, 1954, s. 90-100; společně s Otakarem Nahodilem; obsahuje též čes. folklor); * Životní dílo J. F. Svobody (Československá etnografie 2, 1954, s. 100 ad. ); * Vorařský folklor (Český lid, 1957, s. 113-118; společně s Václavem Šolcem); * Vratislav Vycpálek 65letý (Československá etnografie 6, 1957).
Odkazy
Literatura
Československý hudební slovník osob a institucí II. (M-Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha * Alena Kalinová: Jubileum Vladimíra Scheuflera (17. +more4. 1922). Český lid 79, 1992, č. 2, s. 180-181. * Ivan Martinovský: In memoriam Vladimíra Scheuflera. MZpčK 31, 1996, s. 220-221. * Ludvík Skružný, Judita Hrdá: PhDr. Vladimír Scheufler, CSc. zemřel. Český lid 83, 1996, č. 2, s. 159-163. [Personální bibliografie s. 160-163]. * Miroslav Válka: Vladimír Scheufler (1922-1995), Bibliografická příloha Národopisné revue, Národní ústav lidové kultury, 2009,.
Externí odkazy
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 17. dubna Kategorie:Narození v Mírově Kategorie:Úmrtí v roce 1995 Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.