Vnější Západní Karpaty
Author
Albert FloresVnější Západní Karpaty jsou geomorfologickou subprovincií Západních Karpat, která se prostírá od Rakouska přes Česko na Slovensko a do Polska. Nejvyšším vrcholem této subprovincie je Babia hora (polsky Babia góra) o výšce 1 725 m n. m.
Popis
Členění Vnějších Západních Karpat Podle geomorfologického členění Česka (a Slovenska) se člení na geomorfologické oblasti: * Jihomoravské Karpaty (v Rakousku jako Österreichisch-Südmährische Karpaten; nejvyšší vrch Děvín 550 m) * Středomoravské Karpaty (Brdo 587 m) * Slovensko-moravské Karpaty (Velký Javorník 1072 m) * Západobeskydské podhůří (polsky Pogórze Zachodniobeskidzkie; Skalka 964 m) * Západní Beskydy (Lysá hora 1324 m) * Střední Beskydy (Babia hora 1725 m) * Východní Beskydy (Minčol 1157 m) * Polské/Severní Beskydy (Turbacz 1310 m) * Podholno-magurská oblast (polsky Obniżenie Orawsko-Podhalańskie; Skorušina 1314 m)
Vnější Západní Karpaty jsou tvořeny svrchnokřídovými až oligocenními mořskými uloženinami pískovců a jílovců, v menší míře i slepenců, často s výrazným, mnohonásobně se střídajícím zvrstvením - tedy uloženinami typického flyše. V oblasti Slovenska a Polska se podél jižní hranice jednotky (tj. +more mezi Vnějšími a Vnitřními Západními Karpatami) táhne takzvané bradlové pásmo, tvořené šupinami jurských a křídových vápenců v mladším slínitém a flyšovém obalu. Bradla jurských vápenců vystupují místy i v Jihomoravských Karpatech (Pavlovské vrchy) nebo Západobeskydském podhůří (u Štramberka).
Na českém území je jednotka nesouvislá, Jihomoravské Karpaty jsou Věstonickou branou odděleny od Středomoravských a ty pak Napajedelskou branou od zbytku.
Geomorfologické členění
Následující strom obsahuje všechny geomorfologické oblasti, celky, podcelky a okrsky, spadající pod Vnější Západní Karpaty. Strom je generován automaticky z Wikidat.
Poznámky
Literatura
Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. * Babuška,V. - Mužík,M.: Mineralogie, petrografie a geologie. SNTL, Praha, 1981.