Vonné látky v kosmetice

Vonné látky v kosmetice mají nezastupitelnou roli, příjemně dráždí čichové receptory. Používají se od starověku, ale rozvoj voňavkářství nastal až ve Francii koncem 17. století. Vedoucí postavení si v tomto oboru udržuje Francie dodnes.

Tyto látky patří mezi nejčastější alergeny v kosmetice.

Rozdělení vonných látek

1) přírodní * rostlinné * živočišné

2) syntetické

1. Přírodní vonné látky

Rostlinného původu * vůní květů a dalších částí rostlin tvoří silice, neboli etherické oleje - jsou uloženy ve zvláštních siličních buňkách * jsou to většinou kapaliny příjemně vonící, nerozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v organických rozpouštědlech * metody získávání:

• extrakce * vyluhování vonných látek do vhodného rozpouštědla (tuk, olej, alkohol) * patří k nejstarším metodám získávání vonných látek

• lisováním * takto se získávají silice z citrusových plodů

• destilací s vodní parou * materiál se zahřívá v destilační aparatuře a vodní pára sebou strhává uvolňující se silici, která se po ochlazení usazuje jako olejovitá vrstva na povrchu vody. Touto metodou se vyrábějí silice z plodů, listů nebo kořene, z oddenků a květů.

Živočišného původu * vonné látky vytvářejí také živočichové * většina tkáňových látek, které vznikají v živočišných tělech, jsou spíše páchnoucí látky (záleží na jejich koncentraci, zda cítíme vůni nebo zápach) * nejznámější vonné látky živočišného původu jsou:

• ambra * šedá hmota silně pronikavého zápachu, vzniká v trávicím ústrojí vorvaně při poranění polykanou stravou (př. kraby, sépiemi), patří k nejcennějším vonným látkám

• mošus = pižmo * jedna z nejintenzivněji vonících látek, je to sekret, který se shromažďuje ve váčku, ležícím v blízkosti pohlavních orgánů samce Kabara pižmového (příbuzný asijských jelenů)

• cibet * je to silně páchnoucí výměšek, který se ukládá ve váčcích poblíž řitního otvoru Cibetky (kočky cibetové), je to žlutá až žlutohnědá masťovitá hmota

2. Syntetické vonné látky

S rozvojem chemie začal stoupat počet látek vyrobených syntetickou cestou, buď jako napodobeniny přírodních látek nebo jako látky zcela nové, u kterých byly aromatické vlastnosti objeveny náhodně * používají se v potravinářství i v kosmetice * mezi nejdůležitější synteticky vyrobené vonné látky patří: kumarin, vanilin, heliotropin

Vonná kompozice = směs vonných látek * použití samostatných aromatických látek k parfemaci KP není vhodné, protože v čistém stavu nemají dostatečně zajímavou a plnou vůni anebo tato vůně není dostatečně stabilní * parfémovou kompozici často tvoří 30-50 vonných látek

rozeznáváme 3 základní složky vonné kompozice:

1) špička vůně * obsahuje nejtěkavější látky, vytváří svěží tón, který rychle vyprchá

2) srdce kompozice (střed) * obsahuje středně těkavé látky, vůně by měla vydržet co nejdéle (několik hodin)

3) fixátory (konec vůně) * odpařují se pomalu, snižují odpařování silic a zbytku kompozice, vůně je těžší, po delší době zřetelně voní

Biologické účinky vonných látek

nevýhody: způsobují alergické reakce

* výhody: ** repelentní účinky - odpuzují hmyz ** anestetické - utišují bolest ** antiseptické - ničí choroboplodné zárodky ** uvolňují křeče, hojí …

Aromaterapie

Je několik let stará metoda, při které se používají vůně léčivých rostlin (tzv. etherické oleje) k prevenci a léčbě nemocí. +more Etherické oleje jsou prchavé látky se složitou strukturou, kterou utváří někdy i několik set složek. Jejich léčivé účinky nejsou způsobeny pouze jejich chemickým složením, ale také nahromaděním sluneční energie a vyzařováním určitých elektromagnetických vibrací → z tohoto důvodu nejsou vhodné syntetické náhražky rostlinných vůní, které mohou navíc vyvolávat alergie.

Dnes je hojně využíván především tea tree oil

Reference

Použitá literatura

Vlastní pracovní listy * Kniha kosmetiky

Kategorie:Kosmetika