Vrbina penízková
Author
Albert FloresVrbina penízková (Lysimachia nummularia) je zlatožlutě kvetoucí vytrvalá plazivá vlhkomilná rostlina vysoká do 10 cm rostoucí ve vlhkém prostředí, druh z velkého rodu vrbina.
Rozšíření
Roste téměř v celé Evropě, vyjma oblastí okolo Středozemního moře a studených oblastí nad 60° severní zeměpisné šířky, východním směrem se vyskytuje až po ruské pohoří Ural. Zavlečena byla do Severní Ameriky, Japonska, Austrálie i na Nový Zéland. +more Přirozeně vyrůstá na stinných vlhkých loukách a polích, v lužních lesích, kolem pramenišť, v močálech, slatinách a na březích vodních toků a nádrží. Může růst i přímo ve vodě. Požaduje půdu hlinitou až jílovitou, slabě kyselou či neutrální, bohatou humusem a dobře zásobenou dusíkem.
Je to původní druh české flory. Vyjma vyšších poloh roste poměrně hojně po celém území ČR. +more Nejčastěji se vyskytuje ve svazech Alopecurion pratensis, Cnidion venosi, Salicion albae, Alno-Ulmion, Agropyro-Rumicion crispi, Aegopodion podagrariae a Calthion.
Podle "Florabase.cz" se vrbina penízková v ČR vyskytuje: [http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Lysimachia%20nummularia/callback/??]
Popis
Vrbina penízková je vytrvalá nitrofilní bylina s plazivými i v zimě zelenými, čtyřhrannými lysými lodyhami o délce 10 až 50 cm které v uzlinách snadno zakořeňují a mnohdy vytvářejí rozsáhlé propletené "rohože". Lodyhy rostou z tenkého, až 0,5 m dlouhého oddenku. +more Široce vejčité až okrouhlé listy, s řapíky do 5 mm dlouhými, vyrůstají na lodyze vstřícně ve dvou řadách. Jejich celokrajné čepele, 1 až 3,5 × 0,5 až 3,5 cm velké, jsou na bázi mírně srdčité, na vrcholu tupé a jsou posety velmi drobnými červenohnědými žlázkami.
Oboupohlavné vonné pětičetné květy na lysých stopkách 1 až 8 cm dlouhých vyrůstají jednotlivě, výjimečně po dvou, z úžlabí listů, nejčastěji ve střední části lodyhy. Kalich dlouhý asi 7 mm má lístky srdčitého nebo kopinatého tvaru které jsou jen u báze srostlé. +more Mírně nálevkovitá až kolovitá koruna je asi 1,5 cm široká, její sytě žluté a uvnitř drobně hnědě tečkované lístky jsou eliptické až obvejčité a od sebe téměř zcela odděleny. Tyčinek s nitkami vespod rozšířenými a srostlými, navíc posazenými drobnými žlázkami, je pět a bývají často považovány za jednobratré. Ze svrchního semeníku složeného z pěti plodolistů ční čnělka zdélí nitek a nese hlavičkovou bliznu.
Kvete od května do července a přestože je na květech pozorován dostatek opylovačů sbírající pyl (nektar v květech není), jen málokdy se vyvinou plody, k opylení vlastním pylem zde nedochází. Plody jsou tobolky dorůstající na ohýbajících se stopkách a po uzrání pukající na vrcholu pěti chlopněmi. +more Jsou kulovité, mnohosemenné, žlutavé, červenavě skvrnité a veliké 4 až 5 mm, dozrávají v srpnu až září. Mnohem častěji než semeny se šíří úlomky kořenujících lodyh nebo oddenků.
Význam
Ve starším lidovém léčitelství se této fytoncidní rostliny s obsahem tříslovin, kyseliny křemičité, saponinů, organických kyselin, enzymů a dalších látek používalo proti průjmům, plícním nemocem, k hojení otevřených ran a k úlevě při revmatismu; působí svíravě a staví i vnitřní krvácení. Pro sušení sklízíme kvetoucí nať vrbiny penízkové v době květu, droga je bez aromatu, chutná svíravě až hořkokysele.
Pro svou schopnost růst i pod hladinou je vhodná do studenovodních nádrží. Často se používá jako okrasná půdopokryvná rostlina na stinných místech nebo na březích zahradních jezírek. +more Dá se dobře řezat a tím ji lze udržet v požadovaném prostoru. Při dostatku vláhy roste i na plném slunci kde lépe kvete.
Galerie
Image:Lysimachia nummularia 'Aurea' Leaves Closeup 2000px. jpg|Zavěšená rostlina Image:Lysimachia nummularia0. +morejpg|Koberec nebo rohož rostlin Image:Lysimachia nummularia a1. jpg|Zlatolistá odrůda 'Aurea'.