Vrtbovský palác

Technology

12 hours ago

Author

Vrtbovský palác je barokní palác v Praze, který se nachází v Mala Strana. Byl postaven v letech 1715 až 1720 pro hraběte Jana Josef Vrtboho podle návrhu italského architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Palác je významnou ukázkou české barokní architektury a je chráněn jako kulturní památka. Vrtbovský palác je jedním z nejlépe zachovaných paláců v Praze. Jeho fasáda je zdobena bohatou štukovou výzdobou a sochami a interiér paláce je vybavený luxusními freskami, sochami a malbami. Nejvýznamnějšími místnostmi paláce jsou zrcadlový sál, kazetový salonek a schodiště zdobené sochami a freskami. Po druhé světové válce byl palác zestátněn a sloužil jako sídlo různých institucí. V roce 1993 byl vrácen potomkům rodiny Vrtbovských a ti nechali palác zrekonstruovat. Od roku 2002 je Vrtbovský palác otevřen veřejnosti a je v něm provozováno muzeum, které zobrazuje život a umělecké dílo rodiny Vrtbovských. Vrtbovský palác je také známý pro své rozlehlé zahrady, které jsou považovány za jedny z nejkrásnějších v Praze. Zahrady jsou upraveny ve francouzském stylu a nabízejí návštěvníkům krásné výhledy na Prahu. Zahrady Vrtbovského paláce jsou volně přístupné veřejnosti a jsou populárním místem pro procházky a relaxaci.

Vrtbovský palác je šlechtický palác v pražském katastrálním území Malá Strana, v ulici Karmelitská 373/25. Relativně nenápadný, původně renesanční, v průběhu staletí několikrát přestavovaný městský palác, je znám především díky přilehlé Vrtbovské zahradě. Je chráněn jako kulturní památka.

Palác se nachází v Karmelitské ulici č. 25 na nároží s ulicí Tržiště, několik desítek metrů od Malostranského náměstí. +more V současnosti v objektu má sídlo několik firem a jsou zde nájemní a soukromé byty.

+more images (5)

Historie

Karmelitské ulice se zvýšeným třetím patrem po přestavbě z roku 1912. +more Pohled na jižní křídlo Vrtbovského paláce (napravo) z Vrtbovské zahrady. .

Původní domy

Palác členitého půdorysu vznikl spojením dvou starších renesančních domů, v jejichž základech jsou patrné pozůstatky gotické stavby, zřejmě předpolí někdejší Újezdské brány.

Starší jižní dům z roku 1575 patřil pánům ze Sebuzína, než jej v roce 1619 získal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic od dědiců místokancléře Kryštofa Želinského ze Sebuzína jako kompenzaci za nesplacený dluh. V roce 1627 tuto nemovitost zakoupil královský hofmistr Sezima Jan z Vrtby, roku 1624 povýšený do hraběcího stavu.

Severnější z obou původních domů, si nechal v roce 1591 vybudovat významný pražský architekt Ulrico Aostalli de Sala (Oldřich Avastalis). Později patřil významnému českému šlechtici Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic (1546-1621), který dům využíval jako místo setkávání a pobytu vědců, spisovatelů, umělců, skladatelů a dalších osobností ze svého širokého okruhu přátel. +more Kryštof Harant byl, coby jeden z hlavních vůdců stavovského povstání proti panovníkovi, popraven na Staroměstském náměstí. Po jeho smrti dům jako konfiskát v roce 1623 získal Sezima Jan z Vrtby.

V letech 1627-1631 nechal Sezima z Vrtby oba sousedící měšťanské domy spojit a přestavět je na členitý palác o nepravidelném půdorysu v jednotném stylu pozdní renesance. Palácový komplex tak má několik křídel různé velikosti i výšky, která uzavírají čtyři nádvoří. +more Původní ulička k bývalým vinicím zůstala zachována v podobě dnešního průjezdu paláce.

Barokní úpravy a Vrtbovská zahrada

V období baroka byl palác dvakrát rozšiřován. Poprvé během 2. +more poloviny 17. století, podruhé v roce 1720. Tehdy byla za vlastnictví Jana Josefa z Vrtby provedena přestavba podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, patrně na základě projektu Františka Maxmiliana Kaňky. V téže době byla rovněž na místě bývalé vinice zřízena barokní zahrada v italském stylu.

Sochařskou výzdobu dvora a zahrady v pískovci vytesal Matyáš Bernard Braun a jeho dílna. Postava atlanta, nesoucího zemskou sféru, byla vyměněna za kopii, originál se nachází v Lapidáriu Národního muzea.

Pozdější dějiny

Vrtbové drželi palác s přilehlou zahradou až do roku 1799, kdy ho koupil císařský rada Jan Mayer. V této době došlo k přestavbě paláce podle plánů dvorního stavitele Josefa Zobela, zahrady se však rekonstrukce nedotkla. +more Od roku 1807 byl v držení lazaretu na Karlově.

V roce 1800 proběhla velká klasicistní přestavba objektu, kdy architekt Josef Klement Zobel mimo jiné zbudoval monumentální čtyřramenné schodiště.

Kolem roku 1845 byl celý palác s barokní zahradou upraven ve stylu klasicismu a na předělu mezi spodním a středním patrem vznikly empírové přístavky. Tehdy původní barokní charakter zahrady zanikl a byl vyměněn i rostlinný pokryv. +more V průběhu přestavby pravděpodobně vznikla i malá vyhlídka na střeše v nejvyšším místě zahrady. V jednom z těchto přístavků v letech 1886-1889 bydlel a působil malíř Mikoláš Aleš, který zde měl svůj ateliér.

V roce 1912 byla uliční část zvýšena o třetí patro s atikou.

Galerie

Soubor:Vrtbovský palác dvůr 1. jpg|Přední dvůr paláce Soubor:Vrtbovský palác, letopočet. +moreJPG|Letopočet 1575 na zdi vnitřního nádvoří paláce Soubor:Vrtbovský palác dvůr 3. jpg|Branka do zahrady se sochou Atlas se zemskou sférou od M. B. Brauna. Soubor:Vrtbovský palác fontána a sala terrena 2. jpg|První zahradní parter s fontánkou Soubor:Vrtbovský palác sala terrena 2. jpg|Sala terrena Soubor:Vrtbovská zahrada shora 6. jpg|Vrtbovská zahrada s výhledem na Pražský hrad a kostel sv. Mikuláše.