Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech
Author
Albert FloresVysoká škola výtvarných umění v Drážďanech (zkráceně HfBK Dresden) je státní vzdělávací instituce založená v roce 1764 a jedna z nejstarších uměleckých vysokých škol v Evropě. V současné době zde studuje přibližně 500 studentů.
Budovy
Umělecká akademie na Brühlské terase
Na exponovaném místě, na Brühlské terase, hned vedle Frauenkirche, sídlí Umělecká akademie, jedna ze tří budov dnešní Vysoké školy výtvarných umění v Drážďanech. Její čtyřkřídlou dispozici, která byla postavena v letech 1887-1894, navrhl Constantin Lipsius. +more Vzhledem k její monumentalitě a kvůli jejímu umístění se jednalo o kontroverzní stavbu. Budova, jejíž skleněná kopule je pro svůj tvar přezdívána „lis na citróny“, sloužila jako sídlo Umělecké akademie a jako výstavní sál Saského uměleckého spolku, jenž je od roku 2005 využíván jako výstavní hala Státních uměleckých sbírek Drážďany. V roce 1945 utrpěly všechny budovy značné škody následkem požáru. Roku 1952 byly již opraveny do té míry, že akademie mohla znovu zahájit výuku. V letech 1991-2002 následovaly rozsáhlé sanační práce na Lipsiově stavbě, jejíž části poničené za druhé světové války byly rekonstruovány. Budova na Brühlské terase je sídlem ateliérů výtvarného umění, grafických dílen, rektorátu a výstavních prostor školy, v nichž se koná každoroční výstava diplomových prací.
Škola užitého umění v Güntzstraße
Vstupní portál budovy v Güntzstraße Dílny a ateliéry pro studijní obory restaurování, scénické a kostýmní výtvarnictví a odborný kurz divadelní výpravy se nacházejí v Güntzstraße 34, v Johannstadtu, v budovách bývalé Akademie užitých umění.
Pfotenhauerstraße
Vysoká škola má v Pfotenhauerstraße 81/83 a rovněž v Johannstadtu, sochařské oddělení, jehož dílny a ateliéry byly postaveny roku 1910 na rozsáhlém pozemku. Začátkem července se každoročně koná výstava diplomových prací na Brühlské terase a v Pfotenhauerstraße.
Historie
V roce 1764 byla jménem kurfiřta Fridricha Kristiána Saského založena Všeobecná umělecká akademie malířství, sochařství, mědirytectví a stavitelství. V letech 1768-1786 sídlila ve Fürstenberském domě. +more Jejím prvním vedoucím byl Francouz Charles Hutin. Po Hutinově smrti roku 1776 nastoupil na místo úřadujícího ředitele akademie Johann Eleazar Zeissig, známý jako Schenau, dalším ředitelem byl např. Giovanni Battista Casanova. Všeobecná akademie byla nástupkyní drážďanské kreslířské a malířské školy založené v roce 1680, která byla jednou z nejstarších uměleckých akademií v německy mluvících zemích.
V Polytechnické škole na náměstí Antonplatz byla v letech 1875/76 založena Královská saská škola užitého umění. Jako jedno z jejích oddělení vzniklo roku 1876 Uměleckoprůmyslové muzeum. +more V letech 1906/08 se instituce přestěhovala do nové pro ni určené budovy. V roce 1914 se Uměleckoprůmyslové muzeum osamostatnilo a dnes se nachází v zámku Pillnitz. Ze Školy užitého umění se stala Státní vysoká uměleckoprůmyslová škola, jež byla roku 1950 sloučena s Akademií výtvarných umění, čímž vznikla Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech.
Studijní programy
Studijní program Výtvarné umění (malířství, volná grafika, sochařství, nová média) zahrnuje 10 semestrů a je uzavřen diplomem. Studijní program Umělecká technologie, konzervování a restaurování uměleckých a kulturních statků patří k nejstarším svého druhu v Německu. +more Studijní programy Jevištní a kostýmní výtvarnictví a Divadelní design se vyznačují praktickým prolínáním designových a řemeslných disciplín. Díky školnímu divadlu, které bylo dokončeno v roce 2000, a dobře vybavené zkušebně, vytvořila škola optimální pracovní podmínky pro pořádání divadelních kurzů. Obdobný postgraduální kurz Arteterapie, jenž byl založen v roce 1996, nabízí v Německu již jen Vysoká umělecká škola Weißensee v Berlíně. Po absolvování studia dostávají umělci a pedagogové možnost kvalifikovat se v umělecko-sociální oblasti.
Aktuální profesoři uměleckých disciplín
Výtvarná umění
Carsten Nicolai během performance (2009) * Peter Bömmels, malba, grafika a další média obrazové poezie * Eberhard Bosslet, plastika a prostorové koncepty * Monika Brandmeier, sochařství a média související s architekturou * Ulrike Grossarth, komplexní umělecké dílo, kombinovaná technika * Martin Honert, trojrozměrný design * Ralf Kerbach, Malba, vizuální design a výzkum obrazu * Robert Klümpen, orientační fáze výtvarného umění * Christian Macketanz, malba * Wilhelm Mundt, sochařství * Carsten Nicolai, analogová a digitální obrazová média * Wolfram Adalbert Scheffler, obraz - kresba, grafika, malba * Christian Sery, interdisciplinární a experimentální malba * Barbara Wille, orientační fáze výtvarného umění * Carl Emanuel Wolff, sochařství
Restaurování
Restaurátorské obory vyučují Thomas Danzl, Ursula Haller, Christoph Herm, Ivo Mohrmann a Andreas Schulze.
Jevištní a kostýmní výtvarnictví
Tento studijní program vyučují Barbara Ehnes, Nadia Fistarol a Kattrin Michel.
Divadelní design
Program vyučují Jens Büttner, Ulrich Eißner, Maren Greinke a Anne Neuser.
Arteterapie
Program Arteterapie vede Doris Titze.
Výtvarná teorie
Teoretické výtvarné předměty vyučují Olaf Lauströer, Constanze Peres, Dietmar Rübel, Donatus Thürnau a Bettina Uppenkamp.
Ředitelé a rektoři
Bývalí profesoři
Známí absolventi
Gerhard Richter, Praha (2017) * Anton Raphael Mengs (1728-1779), malíř * Philipp Otto Runge (1777-1810), malíř rané romantiky * Adrian Ludwig Richter (1803-1884), malíř a kreslíř * Fritz von Uhde (1848-1911), důstojník jezdectva a malíř * August Frind (1852-1924), malíř * Otto Mueller (1874-1930), malíř a litograf * Josef Hegenbarth (1884-1962), malíř, grafik a ilustrátor * Lasar Segall (1891-1957), malíř * Pol Cassel (1892-1945), malíř a grafik * George Grosz (1893-1959), kreslíř a malíř * Karel Niestrath (1896-1971), sochař * Conrad Felixmüller (1897-1977), malíř * Gerhard Richter (* 1932), malíř
Odkazy
Reference
Literatura
(německy) (česky)
Externí odkazy
Kategorie:Umělecké školy Kategorie:Vysoké školy v Sasku Kategorie:Školy založené roku 1764 Kategorie:Kultura v Sasku Kategorie:Vzdělávání v Sasku Kategorie:Organizace v Drážďanech