Výzkumný ústav matematických strojů

Vokovicích na adrese Lužná 2, poslední sídlo VÚMS, dnes kancelářská budova Shiran Tower Výzkumný ústav matematických strojů (VÚMS) bylo první a nejrozsáhlejší pracoviště v ČSR, které se zabývalo vývojem výpočetní techniky, přídavných zařízení i součástkové základny a speciálních technologií. Na jeho vzniku a rozvoji do roku 1964 se rozhodujícím způsobem podílel prof. Antonín Svoboda (1907-1980).

Historie

Antonín Svoboda, který už před válkou pracoval na vývoji analogových zařízení pro řízení palby a během války získal významné zkušenosti v USA. Jako uznávaný odborník se po válce vrátil do Prahy, nemohl však najít odpovídající uplatnění. +more Konečně roku 1950 mohl založit samostatnou laboratoř při Ústředním ústavu matematickém, od roku 1952 v rámci Akademie věd, která se roku 1955 rozvinula v Ústav matematických strojů ČSAV. Svobodův tým se zpočátku věnoval vývoji "kalkulačního děrovače" T-50 pro n. p. Aritma Praha, což byl zavedený výrobce děrnoštítkové techniky. Hlavním programem byl tehdy vývoj reléového počítače SAPO s originální Svobodovou koncepcí, kvůli problémům s technologií se však vývoj opožďoval a stroj byl spuštěn až v roce 1958, kdy už byl silně zastaralý.

V témže roce 1958 byl Ústav matematických strojů na podnět Svobodova rivala akademika Kožešníka převeden z Akademie věd pod Ministerstvo průmyslu, a to pod názvem Výzkumný ústav matematických strojů - VÚMS. Svoboda přestal být ředitelem a měl na starosti pouze vlastní výzkum, zejména vývoj elektronkového počítače EPOS 1. +more Počet zaměstnanců vzrostl z 88 v roce 1958 na 293 v roce 1961 a součástí ústavu se stalo několik menších pracovišť, zejména vývoje analogových zařízení. Roku 1961 byl ústav podřízen brněnské Zbrojovce (ZJŠ Brno), odkud přišel i nový ředitel ing V. Gregor. Roku 1963 byl VÚMS podřízen přímo Ministerstvu strojírenství a roku 1965 se stal součástí podniku ZPA.

Počítače

Na elektronkový EPOS 1 (1963) navázal tranzistorový EPOS 2 (1964) se stejnou logickou strukturou, který se od roku 1968 začal vyrábět jako ZPA 600 a 601. Bylo vyrobeno 38 kusů, včetně mobilní verze pro armádu. +more Do výroby přišel i menší tranzistorový počítač MSP 2 (1964, 11 kusů), děrnoštítkový počítač DP 100 (1967, 200 kusů), malý řídicí počítač ŘIP 1000 (1968, 3 kusy) a několik analogových zařízení, například diferenciální analyzátory MEDA nebo trenažér pro piloty letadla L-29 Delfín.

Od roku 1966 sílilo i ve VÚMS přesvědčení, že vývoj a výrobu počítačů včetně periferních zařízení a součástkové základny není racionální a ani možné pokrýt domácí výrobou a že nutně vyžaduje mezinárodní spolupráci, tehdy samozřejmě možné jen v rámci východního bloku a RVHP. Dohoda bylo ovšem velmi obtížná a pod tlakem SSSR nakonec ostatní země souhlasily s tím, že jejich počítače budou kopiemi počítačů řady IBM 360. +more Od roku 1968 tak byl VÚMS pověřen "vývojem" druhého nejmenšího modelu, JS 1021 (v azbuce EC 1021) který měl odpovídat modelu IBM 360/20. Dostupná technologická základna však nedovolovala přímé kopírování a počítače se musely navrhovat z domácích součástek. Dokonce ani v oblasti součástek se nepodařilo realizovat téměř žádnou dělbu činností a každá ze zemí si všechno vyvíjela a vyráběla sama.

S odvoláním na nižší spolehlivost těchto součástek si VÚMS v rámci JSEP vymohl, že ani základní software nebude kopírovat. Vyvíjel ho samostatně, ovšem se snahou o kompatibilitu. +more Byl skutečně odolnější proti chybám, rychlejší a úspornější, takže se užíval i na několika desítkách jiných strojů JSEP, zejména v NDR. V 70. letech si slovenská vláda vymohla, že vývoj a výroba malých počítačů bude převedena na Slovensko, takže posláním VÚMS zůstaly prakticky počítače JSEP, jejich periferní zařízení a součástky. Počet zaměstnanců přesáhl 1100 a i když VÚMS počátkem 70. let získal novou budovu v Praze-Vokovicích, měl ústav i nadále několik pracovišť v Praze a pobočné pracoviště v Brně. Výrobu počítačů převzal závod ZPA Čakovice, součástky Tesla Rožnov, děrnoštítkovou techniku Aritma Praha a tiskárny ZPA Jinonice. Na poměrně úspěšný počítač JS 1021 (vyrobeno přes 300 kusů) navázaly JS 1025 a 1026 a konečně výkonnější EC 1027, s jehož výrobou v roce 1989 skončila výroba sálových počítačů v Česku. Roku 1991 VÚMS zanikl, jeho značku převzala menší softwarová firma.

Vedlejší činnosti

Vedle své hlavní činnosti ústav pořádal odborné konference a výstavy a vydával více méně pravidelné sborníky odborných prací, v letech 1967-1982 pod názvem Information processing machines. Tak jako v 50. +more letech Svobodův ÚMS, byl i později VÚMS školicím pracovištěm mnoha doktorandů a významně se podílel na tvorbě české terminologie. Také jeho knihovna a dokumentační středisko zdaleka nesloužily jen vlastním potřebám ústavu. Od šedesátých let dvacátého století byl součástí VÚMS také provoz na výrobu desek plošných spojů, který sídlil v pražském Hloubětíně. Ve výrobě DPS pokračuje i po zániku VÚMS soukromá firma.

Odkazy

Reference

Literatura

J. Zelený - B. Mannová, Historie výpočetní techniky. Praha: Scientia 2006

Související články

EPOS 1 * SAPO * Shiran Tower

Externí odkazy

[url=http://www.historiepocitacu.cz/vyzkumny-ustav-matematickych-stroju.html]VÚMS na stránkách Historiepocitacu.cz[/url]

Kategorie:Počítačové firmy Kategorie:Výzkumné ústavy v Česku