Walter Scolar

Walter Scolar byl československý devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor pro pohon lehkých, akrobatických letadel. Byl vyvinut ve 30. letech 20. století a byl vyráběn Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory v Praze-Jinonicích od roku 1936. Walter Scolar, Muzeum letectví Košice 2010

Vznik a vývoj

Walter Scolar byl posledním motorem v řadě motorů Walter NZ-120 (1927-1931), Walter Mars (1929-1932), Walter Gemma (1933-1939), Walter Bora (1934-1939), Walter Bora II a Walter Bora II-R (1935-1939). Oproti svým předchůdcům měl zkrácený zdvih za 120 mm na 100 mm. +more Po homologaci, která proběhla v roce 1936, byl používán především na československých letounech firmy Beneš-Mráz z Chocně.

Motor byl řešen speciálně s ohledem na použiti ve školních letadlech tzn. při konstrukci byly vzaty v úvahu požadované vlastnosti jako jsou spolehlivost, trvanlivost i při zvýšeném namáhání ve školním provozu, konstrukční jednoduchost, snadná a jednoduchá obsluha. +more Průměr motoru byl však oproti svým předchůdcům zmenšen zkrácením zdvihu a v konstrukci bylo použito všech nových poznatků, získaných při stavbě motorů s vysokou výkonností. Tak bylo dosaženo u motoru SCOLAR vlastnosti, charakterizovaných těmito údaji: při obsahu 78 litrů a průměru 98 cm má nominální výkonnost 160 k. s. při 2200 ot. /min. a nejvyšší výkonnost 180 k s při 2500 ot. /min. : specifická výkonnost je 23 1 kg/k. s.

Počty vyrobených motorů Walter Scolar oficiální statistiky neuvádějí, ale zřejmě se jednalo jen o desítky kusů. Motory Walter Scolar byly představeny koncem roku 1936 na aerosalonu v Paříži a pak byly součástí expozic továrny Walter na leteckých výstavách v Praze (červen 1937), na II. +more mezinárodním aerosalonu v Miláně (říjen 1937) a opět na aerosalonu v Paříži (leden 1939), ale počet jejich aplikací to nerozšířilo. Motor Walter Scolar je vystaven v Leteckém muzeu Kbely a ve Slovenském technickém múzeu, pobočka Múzeum letectva v Košicích.

Popis motoru

Byl to devítiválcový, hvězdicový motor s vrtáním 105 mm a zdvihem 100 mm (9H). Klasický benzinový motor (oktanové číslo min. +more 73) s karburátorem Stromberg NAR 62. Motor s příslušenstvím měl hmotnost 165 kg a v této hmotnosti, která je poměrně nízká s ohledem na nutnou robustní konstrukci motoru, jsou zahrnuty všechny potřebné pohony. V základním příslušenství měl pohon palivové pumpy, otáčkoměru, rozdělovače pneumatického spouštěče, příruby pro mechanický, externí spouštěč, za karburátorem kompresor v nasávacím systému a montážní okruží. Lopatkové kolo kompresoru mělo shodné otáčky s klikovou hřídelí. Při zkráceném zdvihu se zmenšila i jeho velikost - průměr snížen na 984 mm, což dovolilo - oproti jeho předchůdcům zvýšit nominální a maximální otáčky motoru. Pomocné pohony, uspořádané na motoru, jsou přizpůsobeny potřebným instalacím ve školních letadlech: ozubec na hřídeli pohonů a příruba na zadním víku pro mechanicky spouštěč, rozdělovač pneumatického spouštěče. pohon otáčkoměru a pohon palivové pumpy Přední konec klikového hřídele má normalizované drážkování pro montáž kovových vrtuli.

Kliková skříň se skládala ze dvou hlavních polovin, dělených ve střední rovině válců, z mezistěny, předního víka se 2 větrači a zadního víka s nástavcem pohonů. Zadní víko obsahovalo kruhovou komoru rozváděcího lopatkového kola. +more Nosné části klikové skříně byly vyrobeny z hliníkové slitiny vysoké pevnosti, méně namáhané části z elektronu. Ke skříni byl připojen hlavními šrouby plechový montážní kruh. Válce byly vykovány z oceli a opracovány v celku s chladicími žebry a upevňovací přírubou. Hustě žebrovaná hlava ze zvláštní hliníkové slitiny je za horka našroubována na válec. Do hlavy byla zalisována a zaválcována sedla ventilu, zalisována vedení ventilů a zatažena pouzdra pro svíčky a spouštěcí ventilky. Do sacího a výfukového hrdla byla zašroubována ocelová pouzdra pro připojení příslušných potrubí. Klikový hřídel, vykovaný z oceli Poldi L-Vitrix Sp. 52 byl dvojdílný; spojení obou polovin bylo provedeno sevřením klikového čepu v rozříznuté hlavici zadního ramene, stažené šroubem. Dutin hřídele bylo využito k rozvádění mazacího oleje. Hřídel byl uložen ve dvou hlavních válečkových ložiskách v klikové skříni a v tlakovém kuličkovém ložisku v předním víku: to zachycovalo osové síly vrtule. Vzadu byl připojen k hřídeli drážkami nástavec pro pohon magnet, olejové a palivové pumpy a otáčkoměru, ukončený ozubcem pro spouštěč. Přední konec klikového hřídele měl normalizované drážky podle ČSN-AE-5. 2 č. 10 pro nasazení vrtulové hlavy. Walter Scolar a Beneš-Mráz Be-252 Beta-Scolar (1937).

Použití

Jednokřídlé dolnoplošníky Beneš-Mráz Be-252 Beta Scolar a jeho následník Be-252C Beta Scolar, ve kterých byl tento motor použit, navrhl ing. Beneš v roce 1937 resp. +more 1938 (Továrna na letadla, ing. Pavel Beneš a ing. Jaroslav Mráz, Choceň). Jednalo se o dvousedadlový cvičný letoun pro výcvik ve vysoké akrobacii, popřípadě ke kondičním letům s instruktorem. Letoun byl zalétán v dubnu 1938. Drak předchozího typu Beneš-Mráz Be-52 byl ponechán téměř beze změny. Při letových zkouškách se Walter Scolar projevil velmi dobře, zejména při vertikálních obratech. Zklamání však přinesly vlastnosti prototypu Be-252 (OK-BEZ) ve vývrtce. V zimě 1938 zkoušky pokračovaly a vedly k přestavbě letounu na typ Be-252C. Změna byla provedena jednoduše - na původní plochý trup byly připevněny lehké tvarové přepážky a celek s trupem vejčitém průřezu byl doplněn podélnými lištami. Navíc byly upraveny aerodynamické přechody mezi křídlem a trupem. Kabina dostala průběžný prosklený, zcela uzavřený kryt. Firemní šéfpilot Petr Široký zalétal prototyp Be-252C (OK-YOA) v březnu 1939 jen několik dnů před okupací. Ještě v československém zbarvení a imatrikulací, ale se svastikou na ocase byl pak Be-252C používán německou Luftwaffe jako cvičný letoun.

Použití v letadlech

Beneš-Mráz Be-252 Beta-Scolar * Beneš-Mráz Be-252C Beta-ScolarWalter Scolar (1936)

Technická data

Typ: čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký devítiválec

* Počet válců: 9 * Vrtání válce: 105 mm * Zdvih pístu: 100 mm * Celková plocha pístů: 779 cm² * Zdvihový objem motoru: 7793 cm³ * Celkový průměr: 984 mm * Délka: 880 mm * Hmotnost suchého motoru: 155-165 kg (dle vybavení příslušenstvím) Walter Scolar (1936), charakteristiky

Součásti

Ventilový rozvod: jeden sací a jeden výfukový ventil na válec, rozvod OHV * Příprava palivové směsi: karburátor Stromberg NAR 62 * Požadavek na paliva: min. 73oktanový letecký benzín * Spotřeba: 240 g·h−1·k−1 / 326 g·h−1·kW−1 * Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní * Spotřeba oleje: 6-10 g·h−1·k−1 / 8,2-13,6 g·h−1·kW−1 * Chladicí soustava: chlazení vzduchem * Pohon: dvoulistá dřevěná vrtule, alternativně kovová

Výkony

Nominální, jmenovitý výkon: 160 k (118 kW) při 2200 ot/min * Maximální (vzletový) výkon: 180 k (132 kW) při 2500 ot/min * Kompresní poměr: 5,4:1 * Poměr max. výkonu k objemu (specifická výkonnost): 23,1 k/l (17,0 kW/l) * Poměr max. +more výkonu k hmotnosti (specifická hmotnost): 1,16 k/kg (0,85 kW/kg).

Odkazy

Reference

Související články

Waltrovka * Walter NZ-120 * Walter Gemma * Walter Bora * Walter Bora II-R * Beneš-Mráz Be-252 * Beneš-Mráz Be-252C

Literatura

PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví + kosmonautika. Roč. LX, čís. 5-10. ISSN 0024-1156.

Externí odkazy

[url=http://www. walterjinonice. +morecz]Walter Jinonice[/url] * [url=https://1000aircraftphotos. com/Contributions/Braas/4136. htm]Beneš-Mráz Be-252C u Luftwaffe[/url] * [url=https://www. idnes. cz/technet/technika/benes-mraz-be-50-beta-minor-krest-repliky. A150619_180905_tec_technika_erp]Historie firmy a letadel Beneš-Mráz[/url] * [url=http://airwar. ru/enc/law1/be252. html]Be. 252 Beta-Scolar[/url] *[url=http://airmuseum. netkosice. sk/motor_walter_scolar. html]Walter Scolar[/url] na airmuseum. netkosice. sk.

Scolar Kategorie:Hvězdicové motory