William Dampier

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

William Dampier [viljem dampír] (zřejmě 5. září 1652, East Coker - březen 1715, Londýn) byl anglický mořeplavec, kapitán, pirát, první anglický autor realistické zprávy o Austrálii, dnes tudíž jeden z nejznámějších mořeplavců.

Život

Raná léta

William Dampier se narodil nejpravděpodobněji 5. září 1652. +more Ve svém mládí vystřídal řadu nejrůznějších povolání jako je žoldnéř, námořník, plantážník, ale nakonec se rozhodl pro řemeslo, které ho přitahovalo už od dětství pirátství. Spolu s dalšími piráty, které postupem času poznal se vydal na počátku 80. let 17. století do Tichomoří, kde přepadal, dobýval, drancoval a vypaloval španělské osady na americkém pobřeží. Se svou lodí se však dostali až do oblasti čínských vod. Zanedlouho se stala loď, na které byl i Dampier obávanou hrozbou několika pobřežních osad. Ukázka z mapy Nového Holandska vytvořená Dampierem v roce 1699 Koncem 80. let se jejich nechvalně známá loď Cygnet (Labuť) objevila krátce u pustého severozápadního pobřeží Nového Holandska (Austrálie) a úzkou zátoku, kterou projížděli a v které narazili na desítky žraloků, nazvali Žraločí zátokou (Shark Bay). V roce 1688 se krátce zastavil na Vánočním ostrově (první tam zaznamenané vylodění). Ostrov shledal neobydlený.

Vrcholná léta a další plavby

Neprozkoumaná či tajemná místa přitahovala Dampiera odjakživa, a proto podnikl několik dalších pozoruhodných plaveb, na kterých poznal západní Tichomoří, Novou Guineu, Filipíny a pobřeží jihovýchodní Asie. Nejprve se plavil pod pirátskou vlajkou, o něco později ve službách Východoindické námořní společnosti a do své rodné Anglie se vrátil v roce 1691. +more Své dobrodružné zážitky z dalekých zemí a moří si Dampier na rozdíl od svých druhů literárně zpracovával, což nám dnes poskytuje nedocenitelné údaje o jeho plavbách a cestách. Jeho ve své době jedinečné mapy, botanické i mineralogické sbírky a zejména jeho světoznámá kniha Nová cesta kolem světa (1697; anglicky A New Voyage Round the World) ho celosvětově proslavily.

V lednu 1699 vyplul Dampier znovu na svou cestu po světě, tentokrát už jako vážený kapitán královské lodi Roebuck (Srnec). Jejich plavba nebyla vůbec snadná a posádku trápil nedostatek pitné vody. +more Přece jenom se na počátku srpna ocitl Dampier v západoaustralském pobřeží a sledoval jeho linii k severu. Po několikadenní plavbě zakotvil Dampier už ve svém Žraločím zálivu, který neviděl několik let. V této době už začal nedostatek pitné vody pronikat do chování a nálady členů posádky, a tak se Dampier rozhodl po šesti nedělích plavby na Roebucku podél pobřeží udělat přestávky a nechat posádku hledat na souši pitnou vodu. Tento pokus se však stal neúspěšným, jelikož na souši nalézal jen písek, klokany a divoké domorodce. Nakonec se Dampier rozhodl upustit od dalšího průzkumu a zamířil k Tichomoří a Nové Guineji.

Také kvůli špatném technickém stavu lodi nestihl Dampier prozkoumat východní pobřeží Nového Holandska (Austrálie), jež mu ukládaly směrnice Admirality. Ani zpáteční cesta nepatřila k nejlepším, jelikož Roebuck na zpáteční cestě ztroskotala u pobřeží ostrova Ascension, ale Dampier měl štěstí a záhy ztroskotance zachránila jiná anglická loď. +more Tato plavba však přinesla své plody i přes její nešťastný průběh. Důkazem toho jsou cenné mapy západního pobřeží Nového Holandska, které zachránil před věčným ztracením při ztroskotání jeho lodi. Dalším plodem je objevení několika ostrovů v blízkosti Žraločího zálivu, které dnes nesou spolu s poloostrovem v severozápadní Austrálii Dampierovo jméno.

Po více než sto let vyvolávaly jeho údaje mezi geografy četné spekulace. Až do poslední doby a do určité míry i dnes se nemohou geografové jednohlasně domluvit na jednom názoru. +more Zpochybnil totiž, což i v jeho době způsobilo velkou paniku, Tasmanovu teorii o souvislé linii západního pobřeží Nového Holandska a snažil se prosadit názor, že jde spíše jen o shluk větších ostrovů. Nutno uznat, že v jeho četných geografických údajích je několik hrubých chyb, ale i přesto si zaslouží Dampier úctu.

Pozdější léta, smrt a dědictví

I ve svém pokročilém věku byl Dampier stále aktivní a stále rád, i když omezeněji cestoval po moři. Jižní moře, které Dampier miloval, navštívil ještě jednou v životě, tentokrát jako účastník pirátské výpravy Woodese Rogerse. +more Jejich cílem byly ostrovy Juana Fernándeze, kam dopluli v roce 1709 a kde osvobodili kormidelníka Alexandra Selkirka, vysazeného sem před lety za trest jeho kapitánem. Selkirova dobrodružství později inspirovala slavného Daniela Defoa v jeho knize Robinson Crusoe, která vyšla v roce 1719 a která si získala neuvěřitelnou pozornost jak anglických čtenářů, tak pozornost velké části světa.

Dampier zemřel už v březnu 1715, aniž se mu podařilo dostat náležitý podíl z bohaté kořisti Rogersovy výpravy.

Dampierovým názorům přikládali učenci i státníci značnou váhu, ale však jeho opovržlivá charakteristika Nového Holandska způsobila pokles zájmu o „australský“ kontinent, který trval několik desetiletí. Značně se na Dampierově slávě podepsalo i pirátství, které vykonával od raného mládí a vrátil se k němu i v jeho pozdějších letech. +more Zájem o nový kontinent vzrostl až v té době, když Angličané nalezli v tajných archivech dobyté Manily Torresovu zprávu a opisy zpráv dalších španělských a holandských mořeplavců. Vždy však byla Austrálie oblíbeným dějištěm exotických románů.