William Walker

Technology

12 hours ago

Author

William Walker (8. května 1824 - 12. září 1860) byl americký flibustýr, dobrodruh a žoldnéř, který se pokusil dobýt několik zemí Latinské Ameriky v polovině 19. století. Byl prezidentem Nikaraguy v letech 1856 až 1857 a byl popraven v Hondurasu roku 1860.

Životopis

Byl skotského původu a narodil se v Nashville, stát Tennessee. Byl vnukem poručíka Lipscomba Norvella, který bojoval v americké válce za nezávislost a synovcem jednoho z prvních senátorů za stát Michigan a zakladatele The Philadelphia Inquirer Johna Norvella.

Na univerzitě v Nashville promoval s vyznamenáním už jako čtrnáctiletý. Procestoval Evropu a studoval medicínu na univerzitách v Edinburghu a Heidelbergu. +more Jako devatenáctiletý se stal lékařem. Krátce působil ve Filadelfii a potom odešel studovat právo do New Orleans.

Po dokončení školy se stal vydavatelem. Roku 1849 se přestěhoval do San Francisca, kde pracoval jako novinář. +more Vybojoval zde tři souboje, přičemž ve dvou z nich byl raněný. V té době se začal zabývat myšlenkou dobytí rozsáhlých území v Latinské Americe. Tyto snahy byly známé jako filibustering.

Expedice do Mexika

369x369px +more_říjen'>15. října 1853 se vypravil se 45 muži na svou první výpravu: dobytí mexických území na poloostrově Baja California a v mexickém státě Sonora. V řídce osídlené Baja California dobyl její správní středisko La Paz, kde vyhlásil Republiku Dolní Kalifornie a sebe za jejího prezidenta. Nečekaně silný odpor organizovaný mexickou vládou a nedostatek zásob ho však donutil ustoupit a vrátit se do Kalifornie. Zde byl postavený před soud za vedení nezákonné války. V období doktríny Zjevného osudu byly však akce flibustýrů populární zejména na jihozápadě USA a tak porotě trvalo osm minut, aby ho osvobodila.

Dobytí Nikaraguy

Vlajka Nikaraguy v době Walkerovy nadvlády Když v Nikaragui zuřila občanská válka, vzbouřenci si najali Walkera jako žoldnéře. +more I když měly americké úřady příkaz zabránit mu odejít, vyplul ze San Francisca 4. května 1855 s 57 muži. V cíli se k němu přidalo přibližně 170 místních a 100 Američanů, i se známým výzkumníkem a novinářem Charlesem Wilkinsem Webberem. 1. září Walker porazil nikaragujskou armádu u La Virgen a o měsíc později dobyl Granadu. Walkerovi agenti najímali Američany a Evropany, aby se pokusil dobýt další středoamerické státy: Guatemalu, Salvador, Honduras a Kostariku. Tato armáda měla více než tisíc mužů.

V té době hlavní obchodní cesta mezi New Yorkem a San Franciscem vedla skrz jižní Nikaraguu. Lodě z New Yorku proplouvaly z Karibského moře přes řeku San Juan a jezero Nikaragua na jeho západní břeh. +more Zde se lidé a výrobky naložili na dostavníky, aby projeli okolo města Rivas k tichomořskému pobřeží a opět se nalodili na loď, která pokračovala do San Francisca.

Návrat do USA

1. +more květen 1857 se Walker vzdal americkému námořnictvu a byl odvezen zpět do USA. Po příchodu do New Yorku byl přivítán jako hrdina.

Smrt

V roce 1860 se Walker vylodil na ostrovech Islas de la Bahía, aby podpořil snahy místního anglicky hovořícího obyvatelstva o odtržení od Hondurasu. Britská vláda viděla v jeho přítomnosti ohrožení svých zájmů, proto vyslala námořního důstojníka Nowella Salmona, aby ho zatkl a předal honduraským úřadům, které ho nechaly popravit.

Hodnocení osobnosti a jeho vliv na současnost

William Walker je známější ve Střední Americe než v USA, i když tam se za svého života těšil značné popularitě, a to zejména na otrokářském Jihu. Naopak, Yankeeové ze Severu ho vnímali spíš jako piráta. +more I když byl mimořádně inteligentní, často se nechal unášet vlastními vizemi a špatně odhadoval realitu.

V Střední Americe se úspěšné tažení proti němu stalo zdrojem národní hrdosti, a to zejména v Kostarice a Hondurasu. Středoamerické země, na rozdíl od většiny jihoamerických, nikdy nemusely vybojovat válku o nezávislost a nemají tak žádné hrdiny a vzory z tohoto období. +more Proto například v Kostarice je státním svátkem 11. květen, na ten připadá výročí Walkerovy porážky v bitvě u Rivas. Její protagonista Juan Santamaría je národním hrdinou země a mimo jiné je po něm pojmenované její největší letiště. Je zřejmé, že kdyby se měly pojmenovat historické zdroje antiamerikanismu v Střední Americe, tak konání a postoje Williama Walkera můžeme považovat za jeden z nich. Objektivnost takového pohledu je však možné poměrně lehko zpochybnit, protože středoamerické státy byly úspěšné ve svých taženích proti Walkerovi právě díky pomoci z USA. Walkerovy aktivity, i když byly populární mezi obyčejnými Američany, neměly oficiální podporu vlády USA.

Naopak, v jeho rodném Nashville si ho dodnes připomínají jako svého doposud jediného rodáka, který byl hlavou státu.