Cesko.wiki Zádielská planina
Author
Albert FloresZádielská planina je geomorfologický podcelek ve východní části Slovenského krasu (srovnej). Je tvořena světlými vápenci triasového věku, na kterých se vytvořil krasový reliéf s krasovými jámami, krasovými vrchy i hlubokými dolinami obklopujícími těleso krasové planiny uprostřed. Vyvinutost exokrasových forem nedosahuje stupně, který je znám z jiných planin Slovenského krasu. Pokrytí lesem je narušeno již po staletí, na řadě míst jsou původní biotopy přeměněny na louky a pastviny. Nachází se na ní vzácná xerotermní flóra a fauna. Dlouhou historii činnosti člověka na planině připomínají prehistorické stavby (např. 800 m dlouhý kamenný val latenského věku vybudovaný napříč planinou z V na Z), rovněž archeologické nálezy z doby železné i bronzové.
Poloha
Je to nejmenší planina Slovenského krasu; rozprostírá se na ploše přibližně 17 km². Ze západu je od planiny Horný vrch ohraničena hlubokou Zádielskou tiesňavou protékanou potokem Blatnica, z jihu se dotýká Turnianské kotliny (geomorfologický podcelek Slovenského krasu) s říčkou Turňa, ze severu je tzv. +more Hačavským sedlem oddělená od Volovských vrchů, a z východu je ohraničena Hájskou tiesňavou s Hájským potokem (srovnej).
Geomorfologie
Planina má poměrně kompaktní tvar, je výrazně ukloněná k jihu a jenom mírně zvlněná. Rozčleňují ji sporadické krasové jámy (závrty), jejichž dna jsou plochá, a svahy málo vyvinuté. +more Jejich počet nepřesahuje číslo padesát. Plošinu planiny protíná ve V-Z směru tzv. rožňavská linie (alt. rožňavský zlom), která pokračuje na východ přes Jasovskou planinu v podobě Kamenného mostu a Miglince, a na západ v podobě tzv. Baksově doliny v Borčanské brázdě (geomorfologická část podcelku Horný vrch; srovnej). Rožňavská linie predisponovala vznik a vývoj vzácné geomorfologické struktury - bogaz, která nese lokální název Vár-út (z maďarštiny: Hradní cesta). Protilehlé části bogazu (centrální a jižní části planiny) jsou výškově výrazně diferencovány. Planina má velmi prudké svahy na východě i na západě. Nejextrémnější partie se nacházejí v Zádielské, resp. Hájské tiesňavě. Nejvyšší bodem je Grečov vrch (kota 891 m n. m. ). Všeobecně se planina dělí na severní, centrální a jižní část. Osobitými strukturami jsou Turniansky hradný vrch a navazující pahorek Gyũr.
Speleologie
Po dlouhá léta byla planina speleologická terra incognita. Do roku 1983 bylo zde známých jen několik lokalit (hlavně Hačavská jeskyně, Zádielská jeskyně, Erňa, Královská jeskyně). +more Od roku 1983 je již zkoumána systematicky. K 12. 6. 2017 bylo na planině speleology lokalizováno a prozkoumáno 103 jeskyní s různou speleogenezí. Poslední objevenou jeskyní je Machová priepasť v Hradnej stráni (-6 m) z května 2017. Planinu v průběhu ostatních 34 let systematicky zkoumali tři slovenští speleologové ze Slovenské speleologické společnosti a Slovenského muzea ochrany přírody a jeskyňářství. Většina zdejších jeskyní je situována v stráních Zádielské tiesňavy, kde je bohatě vyvinut skalní reliéf. Převládají zde hlavně subtypy jeskyní korozního vývoje (např. korozně-kryogenní), ale také jeskyně rozsedlinového typu. Evidentní fluviokrasový vývoj překonala Hačavská jeskyně, která je v současnosti už jenom v reliktním postavení a její vývoj se odehrával v diametrálně odlišných geomorfologických podmínkách. Objevy v posledních letech byly jeskyňáři učiněny ve východním svahu Hájské tiesňavy (Travertínová vyvieračka; 80 m) a v jižním svahu planiny v roce 2016, kdy byla objevena menší, perspektivní korozní propast a relikt senilní, pravděpodobně fluviokrasové jeskyně; resp. v roce 2017 (viz výše). Významnější objevy v nedávné minulosti byly učiněny rovněž ve svazích planiny (2001 - 2002). Do historie průzkumu Zádielské planiny významně zasáhli také čeští speleologové - osobnost českého skautského hnutí a jeskynář Vladimír Stárka a geolog i speleolog František Skřivánek, kteří v závěru 50. let prozkoumali dvě zdejší jeskyně řadící se k nejvýznamnějším jeskyním Zádielské planiny (Erňa, Zádielská (Tajná) jeskyně), a také geologové Ivan Turnovec a Václav Cílek ml. , kteří v různých obdobích zkoumali vývoj a výplně jeskyně Erňa. V současné době vzniká monografie o jeskyních Zádielské planiny od skupiny autorů.
Vybraný seznam nejvýznamnějších jeskyní Zádielské planiny zohledňující různá kritéria (délky a hloubky k 13. 6. 2016):
* Hačavská jeskyně (202 m); relikt predkvarterní fluviokrasové jeskyně, významné zimoviště netopýrů, speleoarcheologicky a speleohistoricky významná * Erňa (96 m/-23 m); jeskyně předkvarterního věku, významné zimoviště netopýrů, archeologicky a historicky významná * Zádielska (Tajná) jaskyňa (60 m/-8 m); rozsedlinově-korozní jeskyně s bohatou sintrovou výplní * Kostrová jaskyňa (60 m/-8 m); korozní jeskyně (. ); speleoarcheologicky významná lokalita (kulty z doby bronzové) * Priepasť pod Hájskou vyhliadkou (38 m/-28 m); korozní jeskyně objevena v r. +more 2001 * Priepasť na kóte 601 (původně -1,5 m, později -34 m, v současné době -21 m); senilní korozní jeskyně s bohatou sintrovou výplní; 2. nejhlubší jeskyňářská sonda ve Slovenském krasu (-32,5 m) * Marciho jaskyňa II (30 m/-7 m); rozsedlinově-korozní jeskyně se sintrovou výplní * Sivá jaskyňa (30 m); fluviokrasová jeskyné * Jaskyňa pod valom (23 m); korozní jeskyně * Žihľavová jaskyňa (19 m); korozní jeskyně, speleohistoricky (II. svět. válka) a speleoarcheologicky významná lokalita.
Turistika
Turisty láká samostatný výběžek na jihovýchodě, kde je Národní přírodní rezervace Turniansky hradný vrch se zříceninou Turňanského hradu. Velmi navštěvovaná je Zádielská tiesňava, ale také vodopády v Hájské tiesňavě. +more Malebné výhledy do Turnianské kotliny a na planiny Horného, resp. Dolného vrchu se naskytnou z tzv. Krkavčích skal v JZ části planiny. Na planinu se dá dostat po turistických značkách z Turni nad Bodvou, Háje a Hačavy.