Zachris Topelius

Zachris Topelius, občas též Sakari Topelius nebo Zakris Topelius, rodným jménem Zacharias Topelius (14. ledna 1818, Nykarleby - 12. března 1898, Sipoo) byl švédsky píšící finský romantický spisovatel, historik, novinář a rektor Helsinské univerzity. Je považován za zakladatele finského historického románu. Významné jsou také jeho knihy pro děti. Preferoval formu svého jména Zachris, aby se odlišil od svého otce, který se také jmenoval Zacharias.

Život

Narodil se na venkovské usedlosti Kuddnäs nedaleko Nykarleby (fínsky Uusikaarlepyy). Jeho otec byl místní lékař a sběratel lidové poezie, jeho matka známou vychovatelkou. +more Díky finanční stabilitě rodiny mohl bezstarostně studovat, a tak byl v jedenácti letech poslán na školu v Oulu, kde se podle přání rodičů také zlepšoval ve finštině. Zde se v knihovně svých tet seznámil s románem Ivanhoe Waltera Scotta, Virgilovou Aeneidou, Homérovou Iliadou a Odysseou, ale také s loupežnickými a rytířskými příběhy.

Roku 1831 mu zemřel otec na zápal plic a jeho výchovu převzal otcův bratr. Ten rozhodl, aby Zacharias pokračoval v soukromém studiu u Johana Ludviga Runberga v Helsinkách a složil zde maturitní zkoušku. +more U Runeberga, v jehož domě jeden čas i žil, se scházela tzv. Sobotní společnost (Lauantaiseura), jejímiž členy byli významní představitelé finského národního obrození. To v něm probudilo vlastenecké cítění.

Roku 1833 začal studovat historii na Helsinské univerzitě. V té době vydával vlastní ručně psané noviny Ephemerer a roku 1838 debutoval jako básník v Helsingfors Morgonblad básní Den stolta Rosen (Pyšná růže). +more Studoval též teologii a lékařství. Univerzitu absolvoval roku 1840. V roce 1841 se kvůli nedostatku peněz stal redaktorem švédskojazyčných novin Helsingfors Tidningar a v této funkci pracoval ař do roku 1860. Mělo to velký význam pro jeho spisovatelskou kariéru, protože zde publikoval několik svých příběhů na pokračování. Rychle se stal velmi populárním a jako redaktor významně rozvinul finskou žurnalistiku, když psal o aktuálních kulturních a společenských otázkách. Jako novinář naléhal na matky, aby učily své děti finsky, protože věřil, že Finsko se stane převážně finsky mluvící, ale zdůrazňoval historický a kulturní význam švédského dědictví a švédského jazyka ve Finsku. Roku 1842 se zasnoubil s Emilií Lindqvistovou a o tři roky později se s ní oženil. Emilie se podobně jako její manžel zajímala o umění a literaturu a často redigovala jeho texty.

V letech 1842-1846 byl tajemníkem finské Společnosti pro faunu a flóru, v letech 1846-1851 byl zaměstnán v univerzitní knihovně a ve stejném období vyučoval historii, statistiku a švédštinu na Helsingfors lyceum, což byla Runebergem založená první moderní finská soukromá internátní škola vyučující ve švédštině. Roku 1847 získal doktorát za dizertaci o manželských svazcích starých Finů a roku 1852 získal místo profesora na střední škole ve Vaase. +more Když Vaasa vyhořela, fungovala škola dočasně v Jakobstadu a Topelius se tam chystal přestěhovat, byl však roku 1854 jmenován mimořádným profesorem historie na Helsinské univerzitě. Roku 1864 byl na podnět svého přítele Fredrika Cygnaeuse jmenován na univerzitě řádným profesorem dějin Finska, Ruska a severských zemí. V roce 1872 byl zvolen prorektorem univerzity a od roku 1875 do svého odchodu do důchodu roku 1878 byl jejím rektorem. Pak se přestěhoval s rodinou do vily Björkudden v Sipoo, kde žil do konce života.

V Björkudden měl Topelius časté návštěvy a konaly se zde besedy o umění a literatuře. Velkou část svého času zde také strávil revidováním svých děl. +more Byl rovněž zván na různé slavností v Helsinkách a dalších částech Finska. Zúčastnil se práce v několika výborech a radách, včetně Švédské literární společnosti ve Finsku. Zapojil se i do debaty o víře a vědě.

Roku 1885 mu zemřela manželka. O několik let později onemocněl gastritidou a utrpěl mírnou mrtvici. +more Zemřel roku 1898 v Björkudden brzy po oslavách svých osmdesátin. Pohřben byl na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách.

Výběrová bibliografie

== Ocenění

Česká vydání

Dary mořského boha. Praha: Besedy Času 16, 1911, 6, S. 47-48; 8, S. 63-64; 9, S. 71-72. přeložil M. * Lepší cesta. Praha: Orbis 1949. Přes norštinu přeložil Zd. Čejpa. * Jak se zajíc a veverka učili počítat. In PALLAS, Gustav. Severské pohádky. Praha: SNDK 1957, S. 41-44. * Kde se berou pohádky. Praha: Naše rodina 1975, 37, S. 19. přeložila Marta Hellmuthová.

Odkazy ==

Reference

Extení odkazy

Topelius, Zakris. 1911 Encyclopædia Britannica. [url=https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Topelius,_Zakris]Dostupné online[/url]

Kategorie:Finští spisovatelé Kategorie:Švédští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1818 Kategorie:Úmrtí v roce 1898 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 14. +more ledna Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Pohřbení na hřbitově Hietaniemi.