Zdeněk Kepka
Author
Albert FloresZdeněk Kepka je český lékař, který se specializuje na vnitřní medicínu a gastroenterologii. Narodil se 15. března 1931 v Praze a během své kariéry dosáhl významných úspěchů v oblasti lékařského výzkumu a lékařské praxe. Po absolvování Gymnázia Jana Keplera v Praze studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1955 získal titul doktora medicíny. Poté se specializoval na gastroenterologii a v oblasti vnitřní medicíny pracoval na různých pracovištích. V roce 1969 se stal docentem vnitřního lékařství a v roce 1971 však byl z politických důvodů nucen opustit vysokou školu. Přesto se nadále věnoval své lékařské praxi a stal se jedním z předních odborníků na gastroenterologii v Československu. Zdeněk Kepka byl autorem mnoha vědeckých publikací v oboru gastroenterologie. Zabýval se zejména diagnostikou a léčbou nemocí trávicího systému, jako jsou žaludeční vředy, žloutenka, gastritida a hepatitida. Kromě toho se aktivně zapojoval do výuky a supervize studentů a lékařských rezidentů. Zdeněk Kepka zemřel 12. listopadu 2015 ve věku 84 let. Svého života se věnoval lékařské profesi a přinesl významný přínos do oboru gastroenterologie. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých gastroenterologů a jeho práce je stále uznávána v oblasti vnitřní medicíny.
Zdeněk Kepka (4. května 1930 Zlonice - 23. prosince 2020 Euskirchen (Porýní)) byl sklářský výtvarník, který spolu se svou ženou roku 1982 emigroval do Německa. Rodina Kepkových provozuje prosperující sklářskou firmu Kepka Art GmbH Euskirchen.
Historie rodinné firmy Kepkových
Rodina Kepkových je spřízněna s rodinou Hykyšů ze Zlonic, která je v kronice tamního sklářského cechu uváděna již roku 1747. S Janem Hykyšem vymřela roku 1878 mužská linie rodu, ale vdova pokračovala ve sklářské výrobě a znovu se provdala za Josefa Kášeho, který v tradici pokračoval. +more Jeho dcera Marie Kášová neměla bratry a roku 1919 získala sama sklářskou kvalifikaci, aby mohla vést rodinnou dílnu. Provdala se za malíře pokojů Karla Kepku, který roku 1924 získal výuční list i v oboru skla a obě své profese spojil. Marie mu obstarala potřebnou literaturu a Karel Kepka postupně zavedl v dílně techniku leptání a pískování skla a vylepšil technické zařízení. Produkoval zejména pískované dekorativní plakety a náhrobní kameny a brzy se stal velmi úspěšný. Jeho synové Vladimír (* 1925) a Zdeněk (* 1930) se oba vyučili pod vedením otce sklářskému řemeslu a spolu s ním technicky zdokonalovali zejména metodu pískování skla.
Roku 1948 rodina Kepků zakoupila budovu bývalých kasáren v Kostelci nad Labem a přestavěla je na rodinný dům, ateliér a dílny. Krátce po přestěhování jim stát celou živnost zkonfiskoval a roku 1956 se dílna stala součástí Ústředí uměleckých řemesel. +more Kepkovi mohli v dílně nadále pracovat jako státní zaměstnanci. Karel Kepka vyvinul unikátní vysoce účinné zařízení k hloubkovému opracování skleněných bloků tryskáním písku. Upravil k těmto účelům motor z tanku a k odsávání použil motor z letadla. Manufaktura Kepkových sehrála významnou roli v 60. a 70. letech, kdy pracovala na zakázkách sklářských výtvarníků, mezi kterými byli Vladimír Jelínek, Vladimír Kopecký, František Vízner, ad.
Zdeněk Kepka a jeho rodina
Zdeněk Kepka se vyučil v dílně svého otce a roku 1950 získal výuční list v podniku Sklárny Poděbrady. Byl povolán k dvouleté vojenské službě, ze které zběhl. +more Vojenský soud tento čin kvalifikoval jako kriminální čin a vyzvědačství a původně ho odsoudil k trestu smrti. Později rozsudek zmírnil na deset let vězení, které měl vykonat v uranových dolech. Zdeněk Kepka byl po třech letech amnestován, ale jako politicky nespolehlivý se mohl živit pouze nekvalifikovanou prací v továrně a sklu se věnoval pouze soukromě. K tvůrčí práci se mohl vrátit až během politického uvolnění roku 1968.
Jeho manželka Miluše Kepková (* 1944) absolvovala v letech 1958-1962 střední výtvarnou školu, ale nebyla přijata na vysokou školu, protože její otec byl v 50. letech odsouzen. +more Se Zdeňkem se seznámila, když navrhovala interiéry závodního klubu v Kostelci nad Labem a potřebovala poradit s realizací skleněné stěny. Miluše Kepková se pod jeho vedením začala rovněž věnovat práci se sklem a stala se později známá svými figurativními plastikami.
V té době už byli Zdeněk Kepka a jeho bratr Vladimír známi i v zahraničí díky výstavám organizovaným n. p. +more Skloexport i Art Centru, které jejich díla prodávalo. Roku 1971 byly některé jejich práce přijaty na prestižní přehlídku Salon International des Industries at Arts du Feu (SIFE) v Paříži a plastika Tvar a světlo zde získala cenu ze nejlepší dílo - Oscara, kterou uděluje Revue ABC Dècor. Roku 1977 dostali diplom na přehlídce skla Coburger Glaspreis, což bylo zcela výjimečné u sklářů, kteří neměli vysokoškolské vzdělání.
Rodina Miluše a Zdeňka Kepkových ve snaze zajistit lepší budoucnost svým dětem roku 1982 emigrovala do Německa. Usadili se v Rheinbachu, odkud roku 1986 přesídlili do Euskirchenu. +more Ve své firmě Kepka Art GmbH, Euskirchen zaměstnávají 15 lidí, včetně dvou vlastních dcer Martiny a Michaely. Zdeňkův bratr Vladimír zůstal v Československu a zemřel roku 1998 v Neratovicích.
Ocenění
1971 Oscar za sklo, Revue ABC Dècor * 1977 Coburger Glaspreis, Coburg
Výstavy (výběr)
1976 Praha * 1978 Galerie J&L Lobmeyr, Vídeň * 1978 Zámek Veltrusy (s V. Kepkou) * 1982 Vídeň (s V. +more Kepkou) * 1984 Ausstelung des BDA, Galerie im Eichholz, Bonn (s V. Kepkou) * 1985 Traume aus Glas, Düsseldorf (s V. Kepkou) * 1986 Turm Galerie Bodo Schröder, Bonn (s V. Kepkou) * 1987 Phantasie im Glas, Dresden bank AG, Kolín nad Rýnem (s V. Kepkou).
Díla
Rodinná firma Kepkových se věnuje technikám lehání skla, broušení, řezání, pískování, rytí, malbě na sklo a kombinaci skla s dalšími materiály. V 70. +more letech používali Kepkovi k opracování skla i některé netradiční metody, jako štípání nebo sekání skleněného bloku dlátem a následné broušení. Kromě autorských skleněných plastik a objektů tvoří hlavní část jejich produkce zakázky do architektury nebo výzdoba luxusních jachet a zámořských lodí. Mezi jejich klienty patří některá slavná jména, jako Ralf Schumacher nebo Stefi Graf.
Reference
Literatura (výběr)
Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3 * Helmut Ricke (ed. ), Czech Glass 1945-1980: design in an age of adversity, Museum Kunst Palast, Düsseldorf, Stuttgart, Arnoldsche, 2005, s. +more 381-382 * Who is Who in Contemporary Glass Art: A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, s. 261.
Externí odkazy
[url=https://kepka.de/]Kepka Art GmbH[/url] *