Zdvořilost
Author
Albert FloresZdvořilost je společenský a kulturní koncept, který zahrnuje slušné jednání, zdvořilé chování a respekt k druhým lidem. Je to důležitý prvek ve většině společností a kultur a používá se ke zlepšení mezilidských vztahů. Zdvořilost je vyjadřována prostřednictvím různých způsobů komunikace, jako je například pozdrav, poděkování, omluva nebo vyjádření soustrasti. Také zahrnuje dodržování pravidel etikety, respektování osobního prostoru a vyvarování se hrubého chování. Zdvořilost je vyučována a učena od dětství a je považována za důležitou vlastnost ve všech aspektech života.
Pravá zdvořilost: „Váš úhoř, že, pane?“ (Kresba z Punche, 1920)
Zdvořilost znamená způsob jednání a vystupování, který vyjadřuje respekt a úctu ke druhým. Opakem je hrubost, nezdvořilost. +more Zdvořilost se vyjadřuje společenskou formou, je to však ctnost a na rozdíl od etikety není pouze formální. Z pohledu psychologie je zdvořilost součástí sociálního programování jedince, transakční analýzy, hladu po podnětech a struktuře. Zdvořilost je vyjadřována komunikací a bezprostředně tak souvisí s jazykem.
Prvky zdvořilosti
Britský lingvista Geoffrey Leech soudí, že zdvořilost v řeči spočívá na šesti maximách: # Takt: „Mohl bych vás na okamžik přerušit. “ # Velkorysost: „Posaďte se a já to zařídím. +more“ # Ocenění: „Paní A byla výborná a i pan B byl - hm - zajímavý. “ # Skromnost: „Jsem to ale hlupák. To by se vám jistě nestalo. “ # Souhlas: A: „To se mi nelíbí. “ - B: „Jistě. Ale přece jen. “ # Soucit: „Měl jste jistě velkou starost. “.
Zdvořilý mluvčí vždy ustupuje do pozadí a vyzvedá zásluhy svého protějšku. Když může, souhlasí s ním, a když nemůže, hledí svůj nesouhlas oslabit, použije nějaký eufemismus nebo se přímému hodnocení vyhne. +more Prototypem zdvořilosti je věta: „Až po vás, pane. “ Zdvořilost je tak příkladem kulturního překonávání přirozené tendence prosazovat sám sebe, vyvyšovat se, raději mluvit než naslouchat, „skákat do řeči“ a podobně.
Zdvořile lze však i kritizovat, tj. tzv. +more konstruktivní kritika (nejprve oceníme, poté kritizujeme, navrhneme řešení, uvedeme konkrétní příklady). Zajímavé je například, že v Japonsku se za žádnou cenu NESMÍ přijmout pochvala. V Čechách a na Moravě je trapné už jen třísekundové mlčení, proto je lepší se mu vyhnout. Zdvořilý mluvčí se vyhýbá konfliktním tématům. V ČR je velmi populární téma zdraví.
Kritikové zdvořilosti vytýkají, že je vlastně přetvářkou a že není upřímná. Obhájci namítají, že život v lidské společnosti vyžaduje, aby každý vystupoval v jisté roli, která může společenský provoz velmi zpříjemnit, předcházet konfliktům a přitom si zachovat nezbytný odstup. +more V tomto smyslu je už každé oblečení jakási „přetvářka“.
Jazykové prostředky zdvořilosti: Otázka, Podmiňovací způsob, Rozkazovací způsob, Intonace, Osoba (vykání, Modální slovesa, Pád (vokativ=5.p), Lexikální prostředky (prosím, děkuji), Spisovnost-kultivovanost, Vid, Negace
Původ
České slovo zdvořilost - podobně jako německé Höflichkeit, anglické courtesy a francouzské courtoisie - se odvozuje od slova „dvůr, dvořan“ a naznačuje tak, že původně vznikla při královském dvoře a odtud se nápodobou šířila mezi šlechtou a lidem. Naproti tomu francouzština i angličtina má - vedle politesse a politeness, odvozených od uhlazenosti - ještě také slova civilité a civility, odvozené od civil, městský. +more Tomu odpovídá také dvojí typ zdvořilosti: # Zdvořilost dvorská, vyjadřující nerovná postavení různých osob: být zdvořilý znamená respektovat a dávat najevo tuto nerovnost, zejména ze strany podřízené, níže stojící osoby. Dodnes se udržela zejména v japonštině a v dalších jazycích Dálného východu, kde se oslovení osob různého postavení liší i gramaticky. # Zdvořilost městská či občanská, založená na přesvědčení o rovnosti všech lidí, přinejmenším všech měšťanů. Vyjadřuje respekt, ale ne podřízenost, a zachovává si jistý odstup: „Já pán - ty pán. “.
Mezi blízkými přáteli se formální zdvořilost sice nevyžaduje, a přece i v rodině záleží na tom, aby se její členové vůči sobě chovali s jistým ohledem, který vyjadřuje respekt, kdežto nezdvořilost vyjadřuje pohrdání.
Odkazy
Reference
Literatura
J. Guth-Jarkovský, Pravidla slušnosti pro mládež. +more Praha: M. Klátiková 1999 * J. Guth-Jarkovský, Společenský katechismus. Praha: Levné knihy 2000 * V. Smejkal, Abeceda společenského chování. Praha: Horizont, 1989 - 208 s. * J. Sokol, Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha: Portál 2002. 222 str. * Hodiny Konverzace s Prof. Homolkovou.
Související články
Ctnost * Dobré mravy * Etiketa
Externí odkazy
[url=http://www. modelcitizenship. +morecom/category/model-citizens/]Model Citizenship[/url] Real-life Examples of Civil Politeness * [url=https://web. archive. org/web/20040807124418/http://logos. uoregon. edu/explore/socioling/politeness. html]Sociolinguistics: Politeness[/url] * [url=http://www. edice. org]Sociolinguistics: Politeness in Spanish[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070715230104/http://www1. ku-eichstaett. de/SLF/EngluVglSW/mediawiki/index. php/ELiX_Wiki:Projects/ECSTRA]European Communicative Strategies (ECSTRA)[/url] (directed by Joachim Grzega).