Zemskij sobor

Ruského carství Zemskij sobor (rusky земский собор) je ruské označení pro zemský sněm, první ruský parlament na feudálním základě.

Dějiny

Sergeje Ivanova +morejpg|náhled|Kresba_ruského_umělce_Klavdij_Vasiljevič_Lebeděv|Klavdije_Lebeděva_(1852-1916)_«Car_Ivan_IV. _Hrozný'>Ioann IV. otevírá první Zemský sobor svou pokornou řečí» při zahájení činnosti prvního zemského sněmu v roce 1549. Ruský zemský sněm fungoval v 16. a 17. století. Mohl ho svolat car, moskevský metropolita nebo duma bojarů. Shromáždění se účastnily tři stavy obyvatelstva:.

# Šlechta a vysoce postavení státní úředníci, včetně bojarů. # Sobor pravoslavného duchovenstva. +more # Zástupci měšťanstva, obchodníků a občanů (třetí stav).

První Zemský sobor znovu sjednotil car Ivan Hrozný v roce 1549. +more Za své vlády tuto instituci mnohokrát svolal a stala se nástrojem pro rozhodování o tvorbě nových zákonů a dalších kontroverzních otázkách. někdy nižší šlechta a občané navrhovali nové reformy z vlastní iniciativy. Důkazem toho je carova nespokojenost, když ho sněm v roce 1566 požádal o zrušení Opričniny.

Když v roce 1598 vymřela dynastie Rurikovců, byl svolán sobor, který jako nového cara zvolil Borise Godunova.

Další velký sněm v roce 1613, který zahrnoval i rolníky, zvolil Michaila I. +more Fjodoroviče z dynastie Romanovců. Za jeho vlády byl tento sněm svoláván každoročně, protože vláda Romanovců nebyla příliš pevná, poté však sobor postupně ztrácel vliv s upevňováním carské moci.

Zpočátku byl sobor svoláván příležitostně k ratifikaci již uzavřených mírových smluv, ale po „Věčném míru“ mezi Ruským carstvím a Rzeczí pospolitou v roce 1684 se již nescházel a nakonec přestal být svoláván úplně.

Zemskij sobor z roku 1922

Čtyři roky po smrti posledního ruského imperátora Mikuláše II. +more, 23. července 1922, generál Michail Konstantinovič Diterichs, vrchní velitel Bílé armády v oblastech ruského Dálného východu, svolal Zemský sobor Amurské oblasti (Приамурский Земский Собор). Tento sobor, vyzýval veškeré ruské obyvatelstvo k pokání za svržení cara, znovu nastolil monarchii a do jejího čela jmenoval velkoknížete Mikuláše mladšího - cara všech Rusů. Moskevský patriarcha Tichon (s funkcí velkoknížete, který však nebyl přítomen) byl jmenován čestným předsedou soboru. O dva měsíce později však Amurská oblast padla do rukou bolševiků.

Reference

Literatura

С. Л. +more Авалиани. "Литературная история земских соборов". Odessa, 1916. * [url=https://russianphilately. com/c/zemstvo]Zemstvo[/url] na stránkách ruských filatelistů .

Kategorie:Politické dějiny Ruského impéria Kategorie:Dějiny Ruska Kategorie:Ruská slova a fráze