Zikmundova vila

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Zikmundova vila ve Zlíně (Žlebová 2894) je vzácným příkladem soukromé rezidenční výstavby v poválečném období. Původně funkcionalistický dům postavil již ve 30. letech (1934-1935) Baťův podpůrný fond (jméno architekta není na plánech uvedeno) pro prvního hejtmana nově založeného zlínského okresu, dr. Josefa Januštíka. Ten v domě bydlel se svojí ženou Marií do roku 1953, a to navzdory skutečnosti, že objekt už v roce 1942 koupil od firmy Baťa a. s. režisér Elmar Klos. Pozdější držitel filmového Oscara (za snímek Obchod na korze, 1965) byl totiž synem Marie Januštíkové z prvního manželství. I když Klos udělal ve vile některé úpravy, sám zde nežil. V roce 1953 Elmar Klos dům odprodal cestovateli Miroslavu Zikmundovi, který nechal budovu adaptovat architektem Zdeňkem Plesníkem do stávající podoby. Mobiliář pro Zikmundovu domácnost navrhl designér Miroslav Navrátil. V roce 2000 byl dům i s rozlehlou zahradou zapsán mezi kulturní památky. Miroslav Zikmund vilu trvale opustil až v roce 2020, kdy ji prodal zlínskému podnikateli Čestmíru Vančurovi. Čestmír Vančura založil k 2. 12. 2020 Nadační fond Zikmundova vila, který o památku nadále pečuje. Posláním Nadačního fondu Zikmundova vila je rekonstrukce domu, budoucí zpřístupnění objektu veřejnosti a zvyšování povědomí o osobnostech, které jsou s domem spojené.

Původní (Januštíkova) vila

Architektura

Projektant: firma Baťa, a. s. * Stavitel: Baťův podpůrný fond * Architekt: neznámý * Povolení ke stavbě: 10. 5. 1934 * Kolaudace: 26. 9. 1935

Původně úřednický domek (jak je uvedeno ve Statistice staveb fy Baťa), byl klasickou ukázkou funkcionalistické architektury. Oproti jiným baťovským stavbám jej ale odlišoval např. +more nárožní arkýř, zakrytí cihel břízolitovou omítkou, nebo užití pásového okna. V interiéru, který se skládal ze suterénu, přízemí a jednoho patra, se mezi nečekané prvky řadil kruhový sloup umístěný ve středu arkýře. Prvek příznačný pro zlínská veřejná prostranství se v rodinném domě objevil na přímou žádost dr. Josefa Januštíka a jeho funkce byla především symbolická. Vnitřní členění domu odpovídalo společenské roli jeho obyvatel. V přízemí se nacházela společenská místnost, jídelna, technické zázemí (kuchyň, spíž, pokoj pro služebnou, toaleta). V patře pak dvě ložnice, pokoj pro hosta, šatna, koupelna a terasa. Suterén zahrnoval prádelnu, garáž, sklad na potraviny, sušárnu, kotelnu a sklad na palivo.

Manželé Januštíkovi - obyvatelé vily v letech 1935-1953

Josef Januštík

Narození: 16. 9. 1880, Spytinov - dnes Spytihněv * Úmrtí: 8. 3. 1963, Praha * Ocenění: Zlatý záslužný kříž, Válečný kříž Za občanské zásluhy 2. třídy

Okresní hejtman v Uherském Hradišti (1919-1935), první hejtman Zlínského okresu (1935-1942), vládní rada.

Marie Januštíková

Narození: 28. 2. 1886, Plzeň * Úmrtí: 15. 7. 1975, Praha * Ocenění: Skautská láska, Syrinx (zlatý stupeň), Stříbrný trojlístek

Hospodářská ředitelka válečného lazaretu v Uherském Hradišti, skautská náčelní země Moravskoslezské. Dcera herečky Národního divadla Marie Laudové a říšského a zemského poslance Ignáta Hořici. +more Z prvního (rozvedeného) manželství s Rudolfem Klossem měla syna Elmara.

Zikmundova vila

Architektura

Projektant: Státní ústav pro projektování závodů lehkého průmyslu Gottwaldov * Architekt: Zdeněk Plesník * Povolení k přestavbě: 1. 7. +more 1953 * Kolaudace: 4. 1. 1954.

Západní pohled na Zikmundovu vilu (2021) V roce 1953, kdy vilu od Elmara Klose odkoupil (18. +more 3. 1953) cestovatel Miroslav Zikmund, prošel dům rozsáhlou adaptací, jejímž výsledkem je Zikmundova vila v dnešní podobě. Díky úzké spolupráci architekta Zdeňka Plesníka s novým majitelem vznikl silně individualizovaný prostor. Rozšířením původního arkýře a přístavbou jídelního koutu napojeného na venkovní terasu, nabyl dům ikonického tvaru. K jasné rozpoznatelnosti přispělo také užití prefabrikovaných betonových panelů po obvodu arkýře a terasy. Proměnou prošla i vnitřní dispozice domu, který musel nově plnit také funkci pracoviště. Tuto část reprezentuje především knihovna propojená s obývacím pokojem v přízemí domu, fotokomora, fotolaboratoř a soukromá pracovna v patře. Obytnou sekci tvoří tři na sebe navazující ložnice (osobní, pro hosty a dětský pokoj), kuchyň s technickým zázemím (spíž, mandl, toaleta) a koupelna propojená s domácí tělocvičnou. Suterén i nadále plnil funkci garáže, kotelny, prádelny, skladu potravin. Přibyla ale místnost pro trezor a pro uložení části archivu.

Mobiliář

Unikátnost Zikmundovy vily spočívá mimo jiné v bezvadně zachovaném původním mobiliáři z 50. let. +more Pod jeho návrhem se podepsal designér Miroslav Navrátil, který vycházel z předurčených dispozic od architekta Zdeňka Plesníka. Výběr nábytku výrazně ovlivnil i majitel domu, Miroslav Zikmund, který měl o vybavenosti své domácnosti jasnou představu. Výsledkem spolupráce uvedených tří osobností je vzdušný a zároveň beze zbytku využitý interiér, jemuž dominují úložné prostory a série ohýbaného nábytku z lepené dýhy. K jeho výrobě využil Navrátil svou znalost technologie z výroby lyží a saní (díky stejnému postupu vznikly i designové lampy s otočným ramenem v obývacím pokoji a pracovně). Křesla a stolečky ve společenské části domu doplňuje modulový systém snadno rozpojitelných sedáků, z nichž lze snadno vytvářet odlišné variace. Volba materiálů byla kvůli poválečnému nedostatku značně omezená. Napříč vilou se tak prolíná kombinace světlého jasanového dřeva a béžové plastové fólie. Opakujícím se prvkem jsou i tzv. zubatky - vlněné nákližky z dýhy, které umožňují flexibilní usazení polic dle výšky uloženého obsahu v dané skříni. Mezi další technické zajímavosti se řadí např. vysouvací projekční plátno v knihovně, oboustranná mapa v pracovně, modulární výstavní stěna v obývacím pokoji nebo výtah na předměty vedoucí z koupelny v patře přes kuchyň do suterénu. I když byla podobným nábytkem vybavena také domácnost Jiřího Hanzelky a Zdeňka Plesníka, jeho ucelenou sadu je dnes možné spatřit pouze v Zikmundově vile.

Zahrada

Zikmundovu vilu obklopuje zahrada o výměře téměř 9 000 m2. Na jejím zakládání se v r. +more 1934-1935 aktivně podílela první obyvatelka domu, Marie Januštíková. Coby zemská skautská náčelní milovala přírodu. Zahradu si tak přála v podobě lesoparku, ve kterém nechybělo ani táborové ohniště. Pro chodníky a schodiště v okolí domu byl zvolen namísto dlažby kámen, který podtrhoval vjem lesního prostředí. Koncept zahrady zůstal zachován i po příchodu nového majitele, Miroslava Zikmunda. Díky detailní evidenci, kterou si o údržbě pozemku od začátku vedl, lze zpětně vysledovat průběh výsadby i kácení v okolí vily po dobu téměř sedmdesáti let.