Západní břeh Jordánu

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo , ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).

Historie

Původně kanaánské území, od 14. stol. +more př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l. , kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy - po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132-135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. +more dubna 1950 anektovalo. Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům. Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. +more Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů: * Guvernorát Dženín * Guvernorát Túbás * Guvernorát Nábulus * Guvernorát Tulkarm * Guvernorát Salfit * Guvernorát Kalkílija * Guvernorát Ramalláh * Guvernorát Jericho * Guvernorát Jeruzalém * Guvernorát Betlém * Guvernorát Hebron

Galerie

Soubor:Ma'ale adumim 01. jpg|Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu Soubor:Bil'in (34). +moreJPG|Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu Soubor:Palestine_election_map. PNG|Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá. Soubor:West Bank Access Restrictions June 2020. pdf|Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově. Soubor:Trump Peace Plan (cropped). jpg|Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře).

Odkazy

Reference

Související články

Judea a Samaří * Izraelsko-palestinský konflikt * Izraelská bezpečnostní bariéra

Externí odkazy

Kategorie:Sporná území *Západní břeh Jordánu Kategorie:Povodí Jordánu