Závod míru

Historie

První ročník Závodu míru se uskutečnil v roce 1948. Tehdy s ohledem na politickou situaci jako amatérský, tudíž byl vyloučen start „kapitalistických“ cyklistických hvězd té doby. +more Pořadatelé nicméně dokázali vtisknout podniku mezinárodní charakter díky startu závodníků ze socialistického tábora a své reprezentanty vyslaly i dělnické organizace z Itálie, Francie či Finska. V Praze tak mohlo pětačtyřicet let po pionýrském ročníku Tour de France vyrazit směrem do Polska sedm družstev, z Varšavy dokonce deset.

Závod se oficiálně jmenoval Slavjantour a jelo se mezi Prahou a Varšavou. Ve skutečnosti šlo o závody dva. +more Sedmietapový se startem v Praze a pětidílný z Varšavy. Z Prahy tehdy vyrazilo vstříc 1106 kilometrům 53 závodníků, do Varšavy jich po sedmi etapách dojelo 39. V opačném směru měřila trať 880 km a zdolat se ji v pěti dílech snažilo 65 jezdců, do Prahy však dorazilo 52. Žlutý trikot pro vítěze po vzoru Tour de France v obou cílových městech navlékli Jugoslávci: v Praze Alexander Zorič (35:53,16 hodin a průměrná rychlost 30,7 km/h), ve Varšavě Augustin Prosenik (26:52,25 h, 32,4 km/h).

Až v roce 1950 se oficiálně soutěžilo pod názvem Závod Míru.

Postupně závod získal na popularitě a významu, přestože zůstal vypsán jen pro amatéry. Od roku 1952 se mezi pořadatelské země přidalo tehdejší Východní Německo a závodilo se mezi Prahou, Berlínem a Varšavou. +more Místa startu úvodní etapy a cíle závěrečného dějství se střídala. V osmdesátých letech dvacátého století se pak do výčtu pořadatelských zemí zařadil i tehdejší Sovětský svaz. .

Po rozpadu Československé federace se na jaře 1993 jelo poprvé téměř výhradně na území České republiky. O třináct let později se pak uskutečnil poslední ročník Závodu míru. +more Ekonomické problémy zapříčinily krach organizace.

Historicky nejvíce vítězství získal Němec Steffen Wesemann. Jeho pět triumfů se však datuje až do doby po roce 1989, kdy v Československu proběhla sametová revoluce. +more Čtyři vítězství ze Závodu míru má Polák Ryszard Szurkowski a Němec Uwe Ampler.

Mezi spurtery byl absolutním králem Němec Olaf Ludwig, který bodovací soutěž ovládl osmkrát. Tři celková prvenství získal Ryszard Szurkowski. +more V soutěži vrchařů jsou s třemi prvenstvími nejlepší Sergej Suchoručenkov z tehdejšího Sovětského svazu, Uwe Ampler a český závodník Jaroslav Bílek.

Do historie se nesmazatelně zapsali i čeští, respektive českoslovenští cyklisté. Vítězství slavil Jan Veselý (1949), Jan Smolík (1964), Vlastimil Moravec (1972), Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Ondřej Sosenka (2002).

Individuální výsledky

Legenda:

* P = Prolog * E = Epilog

Soutěž družstev

Statistiky

Nejvíce vítězství

Celkově ** 5 Steffen Wesemann ** 4 Ryszard Szurkowski, Uwe Ampler * Soutěž spurtérů ** 8 Olaf Ludwig ** 3 Ryszard Szurkowski * Soutěž vrchařů ** 3 Sergej Suchoručenkov, Uwe Ampler, Jaroslav Bílek * Soutěž družstev ** 20 SSSR ** 10 NDR ** 9 Polsko ** 5 Československo ** 3 Team Mroz

Vítězové podle zemí

12 NDR * 10 SSSR * 7 Polsko, Německo * 5 Dánsko * 4 Československo * 3 Česko * 2 Jugoslávie, Francie, Itálie * 1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí

Závod míru v kultuře

Povídka „Když ti to nejede“ z knihy Oty Pavla Plná bedna šampaňského popisuje závodníka Jana Veselého v 10. ročníku Závodu míru. +more Podle námětu Oty Pavla vznikl roku 1962 film Poslední etapa.

Závod míru U23

V roce 2013 došlo k obnovení závodu, avšak se zcela jiným záměrem. Jde o závod národních týmů cyklistů do 23 let, přičemž od sezony 2015 jde o jeden ze tří dílů prestižního seriálu Nations Cup. +more.

Zpočátku byly v programu závodu jen tři etapy, už během čtvrtého ročníku došlo k rozšíření na čtyři etapy. Na start závodu se v minulosti postavily hvězdy současného světového pelotonu jako Tadej Pogačar, Tao Geoghegan Hart, Julian Alaphilippe nebo Marc Hirschi. +more.

Závod míru U23 se jezdí na mimořádně náročných tratích v Jeseníkách, tudíž je perfektní prověrkou kvality pro adepty World Tour.

„Každý rok vidíme, že na Závod míru jezdí silní kluci, které záhy najdete na soupiskách týmů z elitní divize. Jednotlivé reprezentace na Závod míru posílají nejlepší cyklisty. +more A všichni si pravidelně pochvalují, že naše etapy ukazují sílu všech kluků. Bez nadsázky můžeme říct, že jde o závod srovnatelný s těmi, které jsou někde v Pyrenejích či Alpách,“ říká Leopold König, ředitel Závodu míru do 23 let.

Juniorská soutěž

Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů.

Odkazy

Reference

Literatura

K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952. +more02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953. * Brigitte Roszak/Klaus Kickbusch (Redaktion): Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1954. * VII. Internationale Friedensfahrt. Volkskunstverlag Reichenbach, 1955. * VIII. Wyscig Pokoju, Zavod Miru, Friedensfahrt. Verlag: Sport i Turystika, Warszawa 1955. * Horst Schubert: Etappengefüster. Sportverlag, Berlin, 1956. * Horst Schubert u. a. :Jedes Jahr im Mai. Sportverlag, Berlin, 1957. * Herbert Kronfeld: Zwischen Start und Ziel. Sportverlag, Berlin, 1957. * Egon Lemke: Giganten der Pedale. Verlag Junge Welt, Berlin, 1958. * Autorenkollektiv: Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1962. * Klaus Ullrich: Kluge Köpfe - schnelle Beine. Sportverlag, Berlin, 1963. * Alles über alle Friedensfahrer. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1964. * Täves Friedensfahrtlexikon. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1965. * Klaus Ullrich (Hrsg. ): Fahrt der Millionen. Sportverlag, Berlin, 1967. * Trzdziesci lat Wyscigu Pokoju. Krajowa Agencja Wydawnicza, Warszawa, 1977. * Klaus Ullrich: Die große Fahrt. Sportverlag, Berlin, 1977. * Günter Teske: Das gelbe Trikot. Verlag Neues Leben, Berlin, 1981. * Klaus Ullrich: Jedes Mal im Mai, Sportverlag, Berlin, 1986, . * Ulf Harms: Der verschwundene Friedensfahrer. Militärverlag der DDR, Berlin, 1987, . * Gustav-Adolf Schur (Hrsg. ): Friedensfahrt, Spotless-Verlag, Berlin, 1995, . * Tilo Köhler: Der Favorit fuhr Kowalit: Täve Schur und die Friedensfahrt. Gustav Kiepenheuer Verlag, 1997, . * Manfred Hönel/Olaf Ludwig: 100 Highlights Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1997, . * Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998. * Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, . * Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, * Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005, * Alan Buttler/Klaus Huhn: Wie die Friedensfahrt "ausgegraben" wurde, NORA Verlagsgemeinschaft Dyck & Westerheide, Berlin, o. J. , * Rainer Sprehe: Alles Rower. Ein Wessi auf Friedensfahrt. Covadonga-Verlag, Bielefeld 2012, * *.

Audio/Video:

* Kopfsteinpflaster und Asphalt. Radio-Feature des MDR. +more 1 CD. Pool Music und Media, 1998, 4260031180232. * Hagen Boßdorf: Geschichte der Friedensfahrt. VHS-Video. 1997, . * Friedensfahrt Course de la Paix 1978, Dokumentation des WDR, Köln, 1978 * Damals in der DDR. 3 CDs, 2001, BMG 743218855023 (u. a. Friedensfahrt-Fanfare).

Související články

Závod míru U23 * Závod míru mládeže respektive Závod míru juniorů * Czech Cycling Tour * Tour de Pologne

Externí odkazy

[url=http://www. tygodnik. +morecom. pl/numer/275820/dubianski. html]Historie[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080727021140/http://www. ros. com. au/~mach/peace/peace-main. html]Neoficiální stránky[/url] * [url=http://www. zavodmiruu23. cz]Závod míru U23[/url].

Kategorie:Cyklistické závody Kategorie:Cyklistické závody v Česku Kategorie:Cyklistika v Československu Kategorie:Cyklistické závody v Polsku Kategorie:Sport v Německé demokratické republice Kategorie:Sport v Sovětském svazu Kategorie:Cyklistické závody v Německu Kategorie:Cyklistické závody v Belgii Kategorie:Cyklistické závody v Rakousku Kategorie:Sportovní události založené roku 1948 Kategorie:Východní blok Kategorie:Studená válka Kategorie:Československo-polské vztahy