Ageismus

Ageismus [ejdžizmus] ( původem v anglickém ' = věk) je proces stereotypizování a diskriminace jednotlivců či skupiny lidí na základě jejich věku. Tento proces může být náhodný nebo systematický.

Ačkoli je termín využíván k popisu předsudků a diskriminaci dětí a adolescentů (tzv. adultismus), ať už v podobě ignorování jejich nápadů z důvodu nízkého věku, nebo předpokládání, že by se měli chovat určitým způsobem s ohledem na jejich věk, je tento pojem používán především ve vztahu k zacházení se staršími lidmi. +more Termín tedy hlavně zastupuje roli společenského předsudku vůči stáří. Kromě toho bylo poukázáno na to, že projevy ageismu se neobjevují pouze vně provázané skupiny starších lidí, ale zároveň probíhají v rámci stigmatizované skupiny samotné.

Socioložka Lucie Vidovićová se ve své knize z roku 2008 „Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti“ zamýšlí nad problematikou definice ageismu, jejíž podstata se během posledních 50 let (k roku 2016) neustále měnila. Nakonec na základě získaných poznatků o tomto fenoménu navrhla následující definici: „Ageismus je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu, manifestovaná skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na základě jejich příslušnosti k určité kohortě/generaci. +more“.

Posuzování stáří by nemělo být pouze záležitostí reálného věku, ale měl by být brán zřetel především na určitá subjektivní kritéria. Přece jenom "je nám tolik, na kolik se cítíme". +more Přehled možných měřítek pro určování věku, o němž bychom mohli říct, že se jedná o stáří, uvádí Křivohlavý (2011).

Kritéria mohou být: * chronologický věk, * biologický stav organismu, * psychické zdraví, * kognitivní výkonnost, * sociální kompetence a produktivita, * kvalita sebeovládání, * spokojenost se životem.

Definice

První českou sociologickou definicí je: „Ageismus - neboli věková diskriminace je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité generaci. +more“.

Pojem bývá často označován jako „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“. I když se termín ageismus jako jeden z významnějších pojmů v sociálně-politické praxi vyskytuje poměrně dlouhou dobu, přesto, jak uvádí Vidovićová: „Doposud nebylo dosaženo jedné konsenzuální definice, která by pokrývala celou šíři tohoto dynamického jevu a zároveň pomohla stanovit jeho praktické hranice. +more“.

Historie

Anglický ekvivalent poprvé použil Robert Neil Butler ve svém projevu v roce 1968 při debatě o bytové politice v americkém státě Columbia a v roce 1979 byl „“ poprvé zahrnut do slovníku „The American Heritage Dictionary of the English Language“. Robert Neil Butler tento termín použil ve vztahu ke starším lidem. +more Do dnešní doby se však rozšířil na všechny věkové skupiny, ale stále bývá interpretován právě jako vyřazování starších lidí z běžného života.

Zdroje ageismu

Zdroje ageismu je možné rozdělit na tři skupiny: * individuální, * kulturní, * sociální. Jako individuální zdroje můžeme chápat např. +more strach ze smrti a stárnutí, frustrace, či agrese. Stárnutí a smrti se lidé přirozeně bojí a zdrojem tohoto strachu může být neznalost o procesu biologického stárnutí. Dalším individuálním zdrojem jsou určité povahové vlastnosti člověka. Podle výsledků výzkumu jsou přívětiví, otevření a empatičtí lidé tolerantnější k starším generacím a naopak větší sklon k ageismu mají lidé neurotičtí a povýšení.

Mezi kulturní zdroje ageismu řadíme různé faktory. Jedním z nich jsou hodnotové systémy společnosti a generační rozdíly hodnot. +more Dnešní starší generace vyrůstala v jiném prostředí a době, a tak si osvojili jiné hodnoty než má dnešní mládež. Z tohoto důvodu roste možnost nepochopení obou generací a vznik mezigeneračních konfliktů. S tím souvisí další aspekt, že každá kultura má své ideje a hodnoty, které předává z generace na generaci. Jako příklad lze uvést např. odlišné chápání stáří v Japonsku a České republice. V Japonsku jsou staří lidé velmi uctíváni a šedé vlasy a vrásky jsou naopak symbolem stáří. Dalším faktorem je dnešní nevhodný pohled na stáří. Podle Vidovićové „etapa stáří dnes často získává negativní image něčeho statického a zbytečného. “ Vliv na dnešní chápání stáří mají mimo jiné i média, a to tím, jakým způsobem společnost o seniorech informují. Často je dnes upřednostňována mladší generace, protože je výkonnější a umí zacházet s novými technologiemi, které se rozvinuly během posledních let.

Mezi sociální zdroje ageismu patří stereotypizace a předsudky, které se vážou k určitým věkovým kategoriím, a to hlavně ke starším generacím. Člověka se šedými vlasy a vráskami podle zažitých stereotypů bude společnost považovat za seniora, přitom ale jeho vzhled může být způsoben jinými hledisky, např. +more prodělanou nemocí nebo nedostatečnou péčí o zevnějšek. K tomu se váže také selektivní vnímání dnešní společnosti. Např. když dojde k dopravní nehodě a způsobí ji řidič ze starší skupiny obyvatel, vyvolá to větší pochybnosti a diskuzi, než kdyby auto řídil řidič středního věku - a to např. jestli jsou lidé od určitého věku způsobilí bezpečně řídit. Možnou příčinou snižování statusu starších lidí může být přechod z preindustriální éry na industriální ve spojení se zvyšováním počtu seniorů v rozvinuté společnosti. Starší generace tak ztrácí společenskou prestiž, což je také ovlivněno rozvojem technologií a automatizace, ve kterých senioři zaostávají. Další zdroj ageismu se váže k modernizaci společnosti. Mezi mladými lidmi se v posledních letech vytvořila vlivem zlepšení vzdělávání velká skupina vzdělaných a sečtělých, a tudíž se role starších lidí jako primárního zdroje vědění zmenšila.

Projevy ageismu

Ageismus se projevuje ve všech sférách společnosti. Věková diskriminace probíhá jak na osobní, tak na institucionální úrovni. +more Nejvíce je viditelná ve dvou sférách - na trhu práce a ve zdravotnictví.

Co se týká trhu práce, tak v České republice je ze zákona věková diskriminace (tedy méně příznivé zacházení na základě věku než s jinou osobou ve srovnatelné situaci) zakázána, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a antidiskriminační zákon vymezují rovné právo na zaměstnání. Přesto se diskriminace na trhu práce objevuje, jen se stala více skrytou. +more Zaměstnavatelé uvádějí požadavky nepřímo spjaté s mládím (flexibilita, kreativita, mladý kolektiv…). Stereotypně jsou starší lidé považováni za méně výkonné a hůře adaptabilní, kdežto mladí lidé naopak za výkonnější, ale často u nich chybí požadovaná praxe. Podle výzkumů až třetina Čechů u sebe nebo svých blízkých zažila z vlastní zkušenosti ztrátu zaměstnání kvůli vyššímu věku. Mimo jiné další třetina dotázaných uvedla, že měla zkušenost s nepřijetím do zaměstnání kvůli vysokému věku. Tato věková diskriminace vede u starších lidí ke ztrátě sebevědomí, nechuti se znovu zapojit na trh práce nebo ke znejistění v osobním i profesním životě.

Další sférou, kde se setkáváme s věkovou diskriminací vůči starším lidem, je zdravotnictví. Lékaři často přisuzují problémy u starších pacientů jejich věku, nikoliv jejich skutečné nemoci, a často takového pacienta dále neléčí. +more Výzkumy dokazují, že u mladších lidí je větší pravděpodobnost, že jim bude poskytnuto kontrolní rentgenové vyšetření při podezření na rakovinu než u lidí starších. To následně vede k tomu, že se u seniorů rakovina často nepodchytí v raném stadiu.

Odkazy

Reference

Literatura

MICHAELA MINKSOVÁ, Brno 2015, Diplomová práce: "Ageismus aneb Senioři jako "druhořadí" občané. ",Vedoucí diplomové práce: Mgr. +more Lenka Gulová, Ph. D. * HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2. , podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. . * HAVLÍK, Radomír. Úvod do sociologie. Vyd. 6. , přeprac. Praha: Karolinum, 2015, 132 s. . * * * Nelson, T. D. (Ed. ) (2002). Ageism: Stereotyping and Prejudice against Older Persons. MIT Press.  . * Jump up to: a b Quadagno, J. (2008). The field of social gerontology. In E. Barrosse (Ed. ), Aging & the life course: An introduction to social gerontology. New York: McGraw-Hill. * "Young and Oppressed" Archived 28 July 2011 at the Wayback Machine. youthrights. org. Retrieved on 11 April 2012. * TOŠNEROVÁ, Tamara. Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002. . * "Youthful Indiscretions". kingsreview. co. uk. Retrieved on 11 September 2015. * VIDOVIĆOVÁ, Lucie.  Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008. .

Externí odkazy

Kategorie:Etika Kategorie:Diskriminace Kategorie:Stáří