Aktivní stárnutí

Aktivní stárnutí označuje novodobý progresivní přístup ke stárnutí a starým lidem, jehož cílem je zajištění vysoké kvality života v pozdním věku, zlepšení mezigeneračních vztahů a větší zapojení starších lidi do společnosti.  Hlavními pilíři jsou principy solidarity, respektu k individualitě a jedinečnosti.

Vznik konceptu

Pojem aktivní stárnutí byl zaveden Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako reakce na tzv. demografickou revoluci, která je charakteristická poklesem míry porodnosti a úmrtnosti kvůli zlepšující se zdravotní péči. +more Mezi lety 1970 a 2025 je předpokládaný nárůst starší populace o 694 milionů neboli 223 procent. V roce 2025 je předpokládáno, že bude na světě až 1. 2 miliard lidí starších šedesáti let.

Právě kvůli celosvětovému stárnutí populace je dle WHO potřeba změna přístupu k otázkám začleňování seniorů do společnosti. Koncept aktivního stárnutí vychází ze zásad OSN pro seniory, které zahrnují pojmy jako nezávislost, zařazení do společnosti, péče, seberealizace a důstojnost.

Aktivní stárnutí se vztahuje jak na jedince, tak i na skupiny lidí. Umožňuje lidem realizovat jejich potenciál pro fyzickou, sociální a mentální pohodu a zdraví v průběhu celého života a možnost participovat se ve společnosti dle jejich potřeb, přání a možností. +more Zároveň má poskytovat adekvátní ochranu, bezpečí a péči, když je potřeba.

Slovo „aktivní“ v tomto případě neoznačuje schopnost být fyzicky aktivní nebo se podílet a být součástí pracovní síly, ale označuje nepřetržitou participaci v sociálním, ekonomickém, kulturním, duchovním a občanském dění.

Ekonomický a společenský kontext

Zvyšující se počet starších lidí, klesající počet lidí v produktivním věku a zvyšování kvality života a zdravotnících služeb vedou k určitému ekonomickému riziku v podobě zvýšených výdajů v oblasti penzí a lékařské péče.

Řešení tohoto rizika tkví v přizpůsobení pracovního trhu k potřebám stárnoucí populace a určité reformy systémů důchodového pojištění, sociálních služeb a zdravotnické péče.

Ve společenském kontextu staří lidé disponují mnoha kvalitami a mají potenciální přínos pro společnost -  například v podobě aktivit jako je dobrovolnictví a péče o blízké přátele, rodinu a domácnost nebo pozitivní charakteristiky jako je životní zkušenost, vyrovnanost, nadhled, zodpovědnost a spolehlivost.

Organizace a programy podporující aktivní stárnutí

Organizace spojených národů

16. prosince 1991 byly Valným shromážděním přijaty Zásady OSN pro seniory (rezoluce 46/91). +more  Zásady mají 18 bodů a věnují se pěti hlavním bodům - nezávislost, zařazení do společnosti, péče, seberealizace a důstojnost.  .

Světová zdravotnická organizace (WHO)

V roce 2002 vydala Světová zdravotnická organizace dokument Active Ageing: Policy Framework, který má za úkol představit plán, který podporuje a podněcuje obyvatelstvo ke zdravému a aktivnímu stáří.

Dokument je rozdělen na pět částí, ve kterých se WHO věnuje:

# Celosvětový růst lidí nad 60 let v populaci. # Formulace programu a konceptu aktivního stárnutí, které má za cíl stát se úspěšnou politikou. +more # Shrnutí hlavních faktorů, které určují, zda jedinec prožije pozitivní a kvalitní průběh života. Mezi tyto faktory patří: ekonomické, sociálního prostředí, fyzického prostředí, behaviorální determinanty, determinanty pojící se ke zdraví, systému sociálních služeb a k osobním faktorům. # Popisuje sedm hlavních problematik pojících se ke stárnoucí populaci pro vládní, nevládní, akademické a soukromé sektor. Těmito problematikami jsou zdvojnásobená zátěž nemocemi, zvětšující se riziko postižení, poskytování péče pro stárnoucí populaci, feminizace stárnutí, etika a nespravedlnost, ekonomický kontext a vytvoření nového paradigmatu ohledně stáří. # Představuje politický rámec a konkrétní podněty pro klíčové politické návrhy, které mají sloužit jako základ pro více specifické kroky na regionálních, národních a lokálních úrovních Hlavními pilíři je participace, zdraví a bezpečí.

Evropská unie

V roce 2012 vyhlásila EU program s názvem Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. Má za úkol zdůraznit podporu vitality a důstojnosti všech osob. +more Celkovým cílem programu bylo usnadnění vytvoření kultury aktivního stárnutí založené na společnosti vstřícné pro všechny věkové skupiny. Jedná se o program, do něhož se zapojila i Česká republika.

Politika stárnutí v České republice

Koordinátorem politiky stárnutí je v případě České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Mezi hlavní činnosti v oblasti politiky stárnutí patří například: * osvěta (odborné konference, série různě zaměřených odborných kulatých stolů)

* pravidelná zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace

* pravidelné udělování Ceny Rady vlády pro seniory a stárnutí populace významným osobnostem

* mezinárodní spolupráce v oblasti přípravy na stárnutí * dotace podporující politiku stárnutí na krajích, dotace pro proseniorské a seniorské organizace * „Politika stárnutí na krajích“ - projekt z Evropského sociálního fondu * „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí 2013 - 2017“ - strategický dokument politiky stárnutí

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí 2013 - 2017

Tento program a plán politiky stárnutí je hlavním výstupem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Bere v potaz otázku stárnoucí populace v České republice.

Jako pozitivní přínos starších osob bere dokument například cenné životní zkušenosti, vysokou odbornost a orientaci ve vykonávané profesi, názorovou stabilitou, větší odpovědnost, spolehlivost, rozvážnost, emoční stabilitou a celkovou větší vyzrálostí. Dále také představuje určitou problematiku související se zvýšenými nároky na systém sociální ochrany (především pak na systém sociálního pojištění a poskytování sociálně-zdravotní péče) a usuzuje, že tyto systému jsou nutné přizpůsobit k aktuálnímu demografickému vývoji.

Akční plán představuje sedm hlavních priorit, které mají určitou vizi konečeného výsledku programu. Tyto priority jsou rozděleny na strategické cíle, které jsou konkretizovány na cíle specifické. +more Každý specifický cíl má jasně danou prioritu, které se věnuje a uvádí jaká opatření se mají v určitém termínu zavést a kdo se na nach bude podílet.

Hlavní priority programu: # Zajištění a ochrana lidských práv starších osob Hlavní vizí tohoto bodu je zajištění seniorům plné požívání všech jejich práv a ochrana před projevy špatného zacházení a diskriminace na základě věku. Na splnění tohoto bodu se má podílet MPSV, MS, MV, MZ, Zmocněnkyně pro lidská práva, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, Veřejný ochránce práv, Soudcovská unie, místní a krajské samosprávy a neziskové organizace. +more # Celoživotní učení Tento bod představuje kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností v průběhu celého života. Koncept celoživotního učení často propojuje vzdělávání s pracovní aktivitou, umožňuje pružně reagovat na potřeby trhu práce, na kvalifikační požadavky zaměstnavatele a na zabezpečení zájmů a potřeb účastníků vzdělávacích aktivit. Hlavní vizí toho bodu je chápat a provozovat celoživotní učení jako přirozenou a funkční součást společnosti. Na tomto bodě se podílí MPSV, školy, vzdělávací instituce, nestátní organizace, Rada vlády pro NNO, podniky a výzkumné instituce. # Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění Tento bod má za úkol vytvořit vhodný důchodový systém za pomocí reforem. Hlavní vizí je, že jsou senioři bráni jako zkušení, vysoce odborní a vyzrálí pracovníci na trhu práce a zároveň existují flexibilní podmínky pro jejich postupný přechod z pracovní aktivity do starobního důchodu. Hlavní zodpovědnost za plnění této vize padá na MPSV. #  Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce Hlavní vizí je změna předsudků vůči starým lidem a vytvoření společnosti, kde jsou senioři nedílnou, aktivní a samozřejmou součástí společnosti. Hlavními aktéry jsou zde MPSV, MŠMT, MV, MMR, MD, MZem, MK, MZ, MŽP, MS, MPO, MO, nestátní organizace a veřejnoprávní média. # Kvalitní prostředí pro život seniorů Shrnutím a hlavní vizí tohoto bodu je vytvoření kvalitního prostředí s odpovídající infrastrukturou, dostatečnou nabídkou bydlení a občanskou vybavenosti umožňující aktivní zapojení seniorů do komunitního života. Zodpovědnost v tomto bodě přebírá Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, MPSV, místní a krajské samosprávy, MMR, MZ, a MD. # Zdravé stárnutí Tento bod propaguje zdravý životní styl a prevence nemocí jako základní předpoklad pro zvýšení kvality a prodloužení aktivního života ve stáří. Zodpovědnost nese hlavně MZ, MPSV a Státní zdravotní ústav. # Péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností Dle tohoto bodu má stár nabízet širokou nabídku provázaných sociálně-zdravotních služeb včetně zapojení pečovatelů, která bude reagovat na specifické potřeby nejkřehčích seniorů s omezenou soběstačností. Zodpovědnost nese MZ, MPSV.

FRAM - Nový politický rámec pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí 

Projekt financovaný EU a Ministerstvem zdravotnictví má za cíl vytvořit nový politický rámec, který by zlepšil kvalitu, přístupnost a finanční udržitelnost služeb zdravotní a dlouhodobé péče a zároveň navýšil ekonomický potenciál aktivních seniorů.

Odkazy

Reference

Související články

Stárnutí * Stáří * Senior

Externí odkazy

[url=http://www.who.int/ageing/active_ageing/en/]WHO: Active ageing programmes[/url] * [url=http://www.framprojekt.eu/]FRAM[/url]

Kategorie:Stáří