Arteriovenózní malformace
Author
Albert FloresArteriovenózní malformace (AVM) je svazek rozšířených cév, kde tepenná (arteriální) krev proudí přímo do odvodných žil, mezi tepnou a žílou chybí kapiláry. Krev tedy odtéká z tepen přímo do žil. Tyto malformace se mohou vyskytnout kdekoliv v organismu, v mozku ale mohou způsobit závažné problémy při prasknutí. Tento článek dále hovoří o problematice AVM v centrální nervové soustavě.
Klinický průběh
Projevy AVM se objevují nejčastěji ve věku 15-20 let. AVM působí na mozkovou tkáň útlakem či krvácením - SAK.
Symptomy
Subarachnoidální krvácení (SAK), epilepsie, intracerebrální hematom. Letalita na SAK z AVM je nižší než u aneurysmatu.
Diagnostika
Krvácení lze odhalit pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo magnetické rezonance. Větší neporušené AVM lze zjistit nástřikem kontrastní látky.
Léčba
Riziko dalšího prasknutí po ruptuře AVM je cca 4 % za rok. K vyřazení malformace z oběhu se využívají tři metody.
* Chirurgické resekce - využívá se u povrchových a menších AVM, výhodou je okamžité vyřazení z oběhu a tím eliminace epileptických příznaků. * Ozáření gamma nožem - pokud je nidus AVM maximálně 3 cm, lze využít tuto neinvazivní metodu. +more Nevýhodou je, že AVM nebude vyřazena z oběhu po dobu ještě 1-3 let, tudíž vyšší riziko SAK. * Endovaskulární embolizace - tato metoda se příliš nevyužívá samostatně.