Bezrozměrná jednotka

Technology

12 hours ago

Author

Bezrozměrná jednotka (podle norem a některých učebnic bezrozměrová jednotka) je jednotka veličiny, která má v dané soustavě jednotek rozměr 1. Zpravidla se jedná o jednotku "jedna" pro většinu bezrozměrových činitelů. V některých případech jsou však používány i jiné bezrozměrové jednotky:

Často se jedná o vyjádření jistého počtu (typickými jednotkami tohoto typu jsou procento, promile, ppm). Bezrozměrovými jsou také v mnoha soustavách jednotek jednotky pro argumenty goniometrických, exponenciálních a logaritmických výrazů ve veličinových vztazích (tzv. +more úhlové a logaritmické veličiny; typickými příklady jednotek tohoto typu jsou neper a decibel).

Bezrozměrové jednotky jsou používány nejen u fyzikálních, ale i technických a kvalimetrických veličin v oborech, ve kterých není systematicky zavedena žádná soustava jednotek, na jejímž základě by se rozměr jednotek mohl stanovit. Lze se s nimi tedy setkat i v netechnických a nepřírodovědných oborech, jako ekonomie (pomineme-li měnové jednotky) či sociologie.

S bezrozměrovými jednotkami však nelze zacházet jako s pouhými čísly (např. je volně kombinovat či zaměňovat), ale je třeba mít na zřeteli skutečný charakter bezrozměrové veličiny, kterou udávají, daný definicí této veličiny (např. +more radián za sekundu není vždy totéž co 1/s - viz např. článek úhlová frekvence). Někdy se pro snazší zacházení doplňují v praxi jednotky bezrozměrových veličin různými přívlastky či vyjadřují se jako podíly takto "upřesněných" stejných jednotek (cykl za sekundu namísto reciproké sekundy; gramy složky na 100 gramů roztoku nebo hmotnostní procento namísto procenta u objemového zlomku apod. ), zpravidla to však neodpovídá pravidlům pro veličiny a jednotky (např. příručce SI). Kvůli nespecifičnosti bezrozměrových jednotek bývá někdy kritizována i současná podoba soustavy SI.

Jazyková poznámka

Fyzikální rozměr je vlastností veličiny, tedy také jednotky, nikoli objektu. Příklady: rozměr objemu = L^3; rozměr úhlu = L/L = L^0. +more Norma se zde přiklonila k adjektivu rozměrový, např. rozměrový exponent; bezrozměrová veličina má rozměr 1. Podobně se běžně užívá rozměrová analýza.

Naproti tomu rozměr v geometrii je vlastností objektu (nikoli veličiny): rozměr balíku je 20 cm \times 30 cm \times 50 cm. Jako adjektivum se zde užívá tvar rozměrný - rozměrné zavazadlo, případně v matematice s číslovkou: bezrozměrný bod má 0 rozměrů; časoprostor je čtyřrozměrný. +more Jako termín by byla "bezrozměrná jednotka" v rozporu s tímto pojetím; nové normy i učebnice užívají "bezrozměrová jednotka".