Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví bylo jedním z německých knížectví, které existovalo v letech 1473 až 1946. Jeho hlavním městem bylo Wolfenbüttel ve středním Německu. Knížectví vzniklo sloučením brunšvického a wolfenbüttelského vévodství a zahrnovalo oblasti dnešního Dolního Saska a Německého státu Durynsko.
Během své existence knížectví prošlo různými politickými změnami a konflikty. Například během Reformace se knížectví stalo luterským, což vedlo k vzniku evangelického církevního státu. V 18. století bylo knížectví svědkem období osvícenství a významné kulturní a intelektuální činnosti, zejména díky knížeti Antonínu Ulrichovi Brunšvicko-Wolfenbüttelskému.
V průběhu 19. století a po první světové válce došlo k úpadku knížectví, jelikož se Německá říše rozpadla a politické struktury se změnily. Po druhé světové válce bylo knížectví okupováno Spojenci a v roce 1946 definitivně zaniklo. Jeho území bylo přičleněno k modernímu Německu.
Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví zanechalo významnou stopu v historii Německa a stalo se důležitým kulturním a intelektuálním centrem. Dnes jsou jeho památky a artefakty v Wolfenbüttelu důležitým turistickým cílem a svědčí o bohaté historii tohoto regionu.
Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví (německy Fürstentum Braunschweig-Wolfenbüttel), zkráceně Brunšvicko-Wolfenbüttelsko, byl drobný státní útvar na území dnešní Dolního Saska na severu Německa, ve kterém od středověku vládli knížata wolfenbüttelská. Wolfenbüttelsko bylo jedním z několika držav, které dohromady tvořilo Brunšvicko-lüneburské vévodství. Přesněji tvořilo jeho jižní část, nicméně bylo častou praxí, že území se přerozdělovala mezi nástupce vévody usilujících o moc. Když jedna rodinná větev ztratila moc nebo vymřela, půda byla přerozdělena mezi přeživší členy rodiny; kromě toho si různí vévodové vyměňovali území. Jednotícím prvkem všech těchto území bylo, že byly ovládány mužskými potomky vévody Oty I. (vládl 1235-1252). Brunšvicko-Wolfenbüttelsko se opakovaně osamostatňovalo a sjednocovalo se sousedním vévodstvím. Zaniklo až během Napoleonských válek, kdy bylo obsazeno a v letech 1806 až 1813 okupováno Francií a poté přetvořeno v Brunšvické vévodství.