Chobotnice

Chobotnice (Octopoda Leach, 1818) jsou řádem hlavonožců. Obývají mnoho rozličných částí světového oceánu, především korálové útesy. Řád zahrnuje zhruba 300 druhů ve dvou podřádech Cirrina a Incirrina.

Etymologie

Vědecký latinizovaný termín Octopoda byl odvozen ze starořeckého ὀκτώπους, složené formy slov ὀκτώ (oktō, „osm“) a πούς (pous, „noha“).

Popis

Chobotnice jsou charakteristické osmi rameny s přísavkami. Jejich tělo je bilaterálně symetrické. +more Jejich útrobní vak je bez ploutvovitého lemu. Hlubokomořské chobotnice z podřádu Cirrina mají na těle dvě ploutve. Chobotnice se pohybují lezením a plaváním.

Stejně jako ostatní hlavonožci je chobotnice bilaterálně symetrická se dvěma očima a zobákovou tlamou ve středu svých osmi končetin. Měkké tělo může radikálně změnit svůj tvar, což chobotnicím umožňuje protlačit se malými mezerami. +more Při plavání za sebou táhnou svých osm chapadel. Sifon se používá jak k dýchání, tak k pohybu, vytlačováním proudu vody. Chobotnice mají složitý nervový systém a vynikající zrak a patří mezi nejinteligentnější a behaviorálně nejrozmanitější ze všech bezobratlých.

Obývají různé oblasti oceánu, včetně korálových útesů, pelagických vod a mořského dna. Někteří jedinci žijí v přílivové zóně a jiní v propastných hloubkách. +more Líhne se z vajíček.

Evoluce

Fosilní nálezy dokládají, že chobotnice představovaly významnou skupinu mořských predátorů již v pozdně křídových mořích (například ve Velkém vnitrozemském moři) v období geologického věku kampán (před 84 až 72 miliony let), tedy ještě v době existence druhohorních dinosaurů. Jejich fosilní záznam se tak posunul zhruba o 25 milionů let dále do minulosti.

Chování

Rozmnožování

Většina druhů roste rychle, dospívá brzy a má krátkou životnost. U většiny druhů samec používá speciálně upravenou paži (hektokotylus) k dodání spermatu přímo do skryté dutiny samice, načež poté zestárne a zemře. +more Samice ukládá oplodněná vajíčka do doupěte, kde o ně pečuje dokud se nevylíhnou a pak také uhyne.

Ochrana před nebezpečím

Před predátory se brání např. vypuzením inkoustového oblaku, maskováním či kamufláží. +more Chobotnice dokáže měnit barvu i strukturu své kůže, také vylučuje inkoust a tím mate predátory. V testech se dokázala chobotnice zbarvit do šachovnice i puntíků. Dalším způsobem, jak se chránit, je i napodobení různých zvířat, v tomto případě jde o batesovské mimikry. Chobotnice dokáže napodobit hada, platýse, a další i nebezpečné živočichy, aby mohla přeplavat přes nebezpečné území.

Všechny chobotnice jsou jedovaté, ale pouze o chobotnicích s názvem Hapalochlaena je známo, že jsou smrtelně jedovaté i pro člověka.

Chobotnice a lidé

V mytologii se objevují jako mořské příšery, např. jako norský Kraken, Akkorokamui z Ainu a pravděpodobně i Gorgon ze starověkého Řecka. +more Chobotnice se objevují i např. v japonském erotickém umění šunga. Jsou považovány za delikatesu v mnoha částech světa, zejména však v oblasti Středozemního moře a v Asii.

Taxonomie

podřád Cirrina Grimpe, 1916 ** čeleď Cirroteuthidae Keferstein, 1866 ** čeleď Grimpoteuthididae O'Shea, 1999 ** čeleď Luteuthididae O'Shea, 1999 ** čeleď Opisthoteuthidae Verrill, 1896 ** čeleď Stauroteuthidae Grimpe, 1916 * podřád Incirrina Grimpe, 1916 ** čeleď Alloposidae Verill, 1881 ** čeleď Amphitretidae Hoyle, 1886 ** čeleď Argonautidae Tryon, 1879 - argonautovití ** čeleď Bolitaenidae Chun, 1911 ** čeleď Idioctopodidae Taki, 1962 ** čeleď Octopodidae D'Orbigny, 1840 - chobotnicovití (asi 200 druhů) ** čeleď Ocythoidae Gray, 1849 ** čeleď Palaeoctopodidae Dollo, 1912 † ** čeleď Tremoctopodidae Tryon, 1879 ** čeleď Vitreledonellidae Robson, 1932

Galerie

Soubor:Moving Octopus Vulgaris 2005-01-14. ogv|Chobotnice v akváriu Soubor:octopus_greece. +morejpg|Chobotnice s maskováním, Olympská riviéra, Řecko.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy