Cesko.wiki Denaturace
Author
Albert Floresbílku se „srazily“ do bílé tuhé hmoty
Denaturace je v biochemii vratný nebo nevratný proces, při němž účinkem jistých fyzikálních či chemických změn dochází k změnám prostorové struktury některých biomolekul z původního přirozeného (nativního) stavu. Denaturovat mohou bílkoviny, ale i dvouvláknové nukleové kyseliny (zejména DNA), přičemž oba tyto procesy se fundamentálně liší. +more Denaturace bílkovin je provázena ztrátou jejich prostorové sekundární struktury, přičemž často dochází ke ztrátě rozpustnosti (srážení). U dvouvláknové DNA se denaturace projevuje jako oddělení komplementárních vláken v dvoušroubovici.
Pokud je proces denaturace vratný (reverzibilní), může dojít k renaturaci.
Denaturace bílkovin
+more_Enzymy_jsou_převážně_bílkovinné_povahy_a_proto_citlivě_reagují_na_zvýšenou_teplotu,_teplota_sice_do_jistého_bodu_urychluje_průběh_reakcí,_ale_za_teplotní_optimum'>teplotním optimem nastává prudký pokles způsobený denaturací Při denaturaci proteinů dochází k rozpadu jejich nativní prostorové struktury a vzniká neuspořádané polypeptidové klubko. Denaturaci bílkovin může vyvolat např. vysoká teplota - tzv. střední teplota tání (TM) proteinů se obvykle pohybuje pod 100 °C, výjimkou jsou bílkoviny některých termofilních či hypertermofilních organismů. Denaturační účinek má na bílkoviny dále i vysoké či nízké pH (změnou náboje proteinu), přítomnost detergentů (interakcí s nepolárními zbytky) nebo některých dalších chemikálií, jako jsou některé alifatické alkoholy. Konečně mohou denaturaci způsobit i koncentrované roztoky některých solí, tento sklon mají chaotropní ionty - jodidy, chloristany, thiokyanatany ale i některé kationty kovů alkalických zemin atp.
Denaturace nukleových kyselin
Vzestup absorbance jako měřítko denaturačního procesu nukleových kyselin (viz text) Také dvouvláknové nukleové kyseliny, jako je DNA, ale i celá řada dvouvláknových RNA, mohou podléhat za určitých podmínek denaturaci. +more Při tom dochází k oddělení obou vláken od sebe a tedy ztrátě jejich typické nativní dvoušroubovicové struktury - vznikají jednovláknová náhodná klubka. Denaturaci DNA obvykle vyvolává zvýšení teploty.
Denaturace DNA se dá experimentálně pozorovat jako hyperchromní efekt, tedy vzrůst ultrafialové absorpce roztoku DNA v širokém rozsahu vlnových délek. Právě pomocí této vlastnosti lze velmi snadno vynášet denaturační křivky různých vzorků DNA a navzájem je z různých hledisek porovnávat. +more Stabilita DNA totiž závisí na celé řadě faktorů, jako jsou například vlastnosti rozpouštědla, iontová síla roztoku či obsah GC párů v DNA.
