Divadlo Dada

Divadlo Dada, byla experimentální scéna Jiřího Frejky, vytvořená v roce 1927. Frejka zde soustředil avantgardní soubor a uplatňoval moderní divadelní postupy.

Vznik divadla

V březnu 1927 došlo v Osvobozeném divadle krátce po premiéře Gollova Methusalema k tvůrčí a osobní roztržce mezi členy vedení a následnému rozdělení souboru Osvobozeného divadla na dvě části. Po sporech s Jindřichem Honzlem odešel Jiří Frejka s E. +moreF. Burianem a několika dalšími členy a založili divadlo Dada. Název odkazoval vzdáleně k mezinárodnímu hnutí z let 1916-23, k provokatismu, odporu k tradici a způsobu humoru. Divadlo navazovalo na Osvobozené divadlo i předchozí Frejkovu činnost v Legii malých a na Scéně adeptů. Divadlo od dubna 1927 působilo na amatérské bázi, od prosince 1927 po přestěhování do sálu Na Slupi pak jako profesionální soubor, hrající 4-5x týdně .

Působiště divadla

Divadlo Dada vystupovalo od dubna 1927 ve dvoraně Umělecké besedy v Besední ulici čp. 478 (u Tyršova domu) v Praze 1. +more Od prosince roku 1927 a v roce 1928 hrálo pak v divadelním sále v ulici Na Slupi čp. 2052 (objekt byl zbořen v letech 1975-6). Byl to tentýž sál, kde před ním v období 1926-7 vystupovalo Osvobozené divadlo.

Soubor divadla

Kromě zakladatele, režiséra Jiřího Frejky, působili v souboru např. E. +more F. Burian, který měl k Frejkovi po umělecké stránce blíže než k Jindřichu Honzlovi. Burian v novém divadle realizoval konferenciérské, pěvecké a taneční výstupy a vedl zde i svůj recitační a pěvecký sbor voiceband. První vystoupení voice-bandu se konalo 11. dubna 1928. Dále s Frejkou přišli z Osvobozeného divadla herci-komici bratři Eman a Josef Trojanovi, Lola Skrbková a Hugo Slípka (vedoucí biomechanické skupiny žonglérů, akrobatů a atletů divadla). Z Uměleckého studia, které ukončilo činnost v roce 1927 přišel Bohuš Záhorský . Působila zde i Jiřina Šejbalová a v několika představeních vystoupili také členové Osvobozeného divadla Jan Werich a Jiří Voskovec (pod pseudonymy J. W. Rich a Petr Dolan), rovněž tak Světla Svozilová, Vladimír Müller a Vlasta Petrovičová. V jedné z her se objevila Xena Longenová. Hudební čísla připravovali E. F. Burian a Iša Krejčí, jako hudební klaun se zde uplatnil i Jaroslav Ježek. Ke spolupracujícím choreografům patřil Saša Machov, Milča Mayerová a Jarmila Kröschlová, k výtvarníkům např. František Muzika, František Zelenka a J. Fragner. Mnozí z nich se znali již z holešovické Legii malých, někteří byli žáky profesora Jaroslava Hurta na pražské dramatické konzervatoři. V divadle působila také taneční skupina Dada-girls. Na některých libretech (Dona Kichotka a Bim Bam Revue) spolupracovali členové Červené sedmy. Ředitelem divadla byl Jiří Dréman, bývalý člen Červené sedmy .

Zaměření divadla

Divadlo se zaměřovalo na experimentální inscenace klasického i moderního repertoáru a tyto doplňovalo pořady kabaretního charakteru (Revue-žurnály) s krátkými satirickými literárními útvary a hudebními čísly a také revuální programy (Dada revue) s určitým dějovým pásmem. Tyto pořady reagovaly politickou satirou, ironií a recesí na aktuální společenskou a politickou situaci. +more Bojovný politický kabaret navazoval v mnoha směrech zvláště díky Burianovi a Lacinovi na tradice italské commedia dell´arte s typovými figurkami. Frejka využíval principu komických dvojic, které odhalovaly svoji směšnost navzájem. Dále zde vystupoval konferenciér (většinou E. F. Burian) a jeho partnerka (v žurnálech L. Skrbková, v revuích J. Šejbalová). Spolupráce Frejky a Buriana však nebyla bezkonfliktní, Frejka se nechtěl ve své režijní práci na rozdíl od E. F. Buriana příliš politicky angažovat.

Zánik divadla

Divadlo Dada zaniklo počátkem června 1928. V závěru roku 1928 připravoval Jiří Frejka vytvoření avantgardního divadelního studia, které mělo zahájit činnost ještě do konce roku 1928. +more Studio mělo sídlit v Mozarteu. Ze záměru však sešlo a Frejka nakonec založil počátkem roku 1929 Moderní studio (divadlo). V programu tohoto divadla uvedl Jiří Frejka, že „Moderní studio je svobodnou a zásadně nepolitickou tribunou mladého českého divadelního umění“. Uměleckým šéfem divadla se stal Jiří Frejka, dramaturgem hudby a voicebandu E. F. Burian. První představení se konalo dne 10. února 1929 v Umělecké besedě v Praze, byla jím středověká fraška Hanse Sachse O muži, který vysedával telata, dříve uvedená i v divadle Dada,.

Citát

Repertoár, výběr

1927 (premiéra 9. dubna) Jean Cocteau, Jaroslav Ježek: Svatebčané na Eiffelce, Umělecká beseda, režie Jiří Frejka, hudba Jaroslav Ježek (revuální montáž, první představení divadla Dada) * 1927 (9. +more dubna) E. F. Burian, J. Ježek, V. Lacina, H. Slípka, J. Trojan: Visací stůl č. 1, Umělecká beseda, režie Jiří Frejka (představení se konalo společně s představením hry Svatebčané na Eiffelce) * 1927 V+W: Vest Pocket Revue, Umělecká beseda, režie V+W (jednalo se o druhou a třetí reprízu hry ve dnech 29/4 a 30/4). * 1927 (8. května) V. Lacina: Visací stůl č. 2, Umělecká beseda, režie Jiří Frejka (v rámci tohoto pásma měli samostatný výstup i V+W s poetistickým skečem Růže z Jericha) * 1927 (27. května) V. Lacina: Třetí zavěšení Visacího stolu, Umělecká beseda, režie Jiří Frejka * 1927 K. Schwitters: Stín, Umělecká beseda, režie Jiří Frejka * 1927 (26. prosince) Emil František Burian, Jiří Frejka a kol. : Dona Kichotka, Na Slupi, režie Jiří Frejka (revuální cocktail) * 1928 I. Goll: Methusalem, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 (25. února) Bim Bam Revue, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 (21. dubna) Gaučo a kráva, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 Sofokles, Jean Cocteau: Král Oidipus, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 Pierre Reverdy: Poutník, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 J. M. Synge: Hrdina Západu, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 Hans Sachs: Muž, který vysedával telata, Na Slupi, režie Jiří Frejka * 1928 (23. května) E. F. Burian: Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský, Na Slupi, režie Jiří Frejka a E. F. Burian (komická opera).

Herci vzpomínají na divadlo Dada

Odkazy

Reference

Literatura

Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 52,67 * František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. +more 10, 43-4 (část Vest Pocket Revue), * František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 74, * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 178, 185 * Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, str. 25-7, 139-140 * Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 66, 72-3, 215, obr. 50 * Igor Inov: Jak to všechno bylo, pane Werichu . , XYZ, Praha, 2008, str. 34, 41, 46, * Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 42-3, * Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 37-41, 43, 52, 345-6 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 86, 93, 95, 99-102, 577, 607, obr. 46 * Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 19, 27, 31, 45 * Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, str. 20, 27, 33-4, 49 * Michal Schonberg: Osvobozené, Odeon, Praha, 1992, str. 38-9, 61-2 * Josef Träger: Jiřina Šejbalová, Orbis, Praha, 1966, str. 5, 7, 9, 13-6, 19, 22-3, 86, 88, obr. 2, 3, 4.

Externí odkazy

Divadlo.cz: Andrea Jochmanová: Podoby kabaretu a revue v tvorbě Frejkovy skupiny Dada. https://web.archive.org/web/20131203075502/http://host.divadlo.cz/gfx/attachments/hq6113_JOCHMANOVA.pdf

Kategorie:Zaniklá divadla v Praze Kategorie:Vzniklo 1927 Kategorie:Zaniklo 1928