Doplnění na čtverec
Author
Albert FloresAnimace doplnění na čtverec Doplnění na čtverec je postup pro transformaci algebraických výrazů, ve kterých se vyskytují členy s proměnnou v první i druhé mocnině. Doplněním na čtverec se výraz upraví tak, že v něm vystupuje pouze kvadrát dvojčlenu obsahujícího tuto proměnnou. Zbavíme se tedy první mocniny proměnné. Přesně řečeno polynom druhého stupně v proměnné x
:ax^2 + bx + c
převedeme do tvaru
: a(x+h)^2 + k,
kde h a k jsou vhodně zvolené konstanty závislé na koeficientech a, b, c. Metodu lze použít například k řešení kvadratických rovnic, ke stanovení extrémů kvadratických funkcí, ke zjištění kanonického tvaru kvadriky nebo při výpočtu některých integrálů.
Doplnění na čtverec vychází z platnosti binomických formulí, tedy vzorečků (u+v)^2 = u^2 + 2 u v + v^2 a (u-v)^2 = u^2 - 2 u v + v^2. Pokud jsou po ruce první dva členy na pravé straně některé z těchto formulí, lze „přičarovat“ třetí člen tak, že k výrazu přičteme nulu v podobě 0 = v^2 - v^2. +more Tím chybějící v^2 do výrazu doplníme a lze použít příslušnou formuli, tedy přejít ke čtverci (u+v)^2 nebo (u-v)^2.
Postup
Úprava kvadratické funkce
Daná kvadratická funkce: | y=ax^2+bx+c\, |
---|---|
Vytknutí koeficientu nejvyšší mocniny: | y=a\left(x^2+\frac{b}{a}x\right)+c |
Příklad
Daná kvadratická funkce: | y=2x^2-12x+13\, |
---|---|
Vytkneme dvojku: | y=2(x^2-6x)+13\, |
Řešení kvadratické rovnice
Doplnění na čtverec lze použít také k řešení kvadratické rovnice. Přitom si nepotřebujeme pamatovat vzoreček pro kořeny takové rovnice, stačí umět použít trik s doplněním na čtverec. +more Ukažme si to na příkladu:
Levou stranu rovnice chceme mít ve tvaru x^2-2dx+d^2, abychom mohli použít vzorec pro čtverec dvojčlenu. Samozřejmě musíme d^2 přičíst také k pravé straně rovnice:
[wiki_table=878f897d]. Zadaná kvadratická rovnice: 2x^2-12x=32\, Vykrácení: x^2-6x=16\,
Integrace racionálních lomených funkcí
: \int\frac{1}{4x^2-8x+13}\,\mathrm{d}x
lze ve jmenovateli upravit doplněním na čtverec
: 4x^2-8x+13 = \dotsb = 4(x-1)^2+9\,.
Vytkneme-li a substituujeme za x - 1, dostaneme se k tabulkovému integrálu, v němž opět zpětně substituujeme x:
: \begin{align}\int\frac{1}{4x^2-8x+13}\,\mathrm{d}x & = \frac{1}{4}\int\frac{1}{(x-1)^2+(\frac{3}{2})^2}\,\mathrm{d}x \\ & = \frac{1}{4}\cdot\frac{2}{3}\arctan\frac{2(x-1)}{3}+ C \end{align}
V posledním transformačním kroku se použil známý integrál, který lze nalézt v tabulce primitivních funkcí:
: \int\frac{1}{x^2+a^2}\,\mathrm{d}x = \frac{1}{a} \arctan \frac{x}{a} + C
Normální forma kvadriky
Kvadriku
: Q = \{(x,y) \in \R^2 \mid q(x,y) = 0\}, kde q(x,y) = x^2 + 4xy + 5y^2 - 6x - 14y + 9
chceme upravit na afinní normální formu. Nejprve doplníme na čtverec v proměnné x (y se v tuto chvíli považuje za parametr), a potom v y. Postup je
: \begin{align} q(x,y) &= x^2 + (4y-6)x + 5y^2 - 14y + 9 \\ &= x^2 + (4y-6)x + (2y-3)^2 - (2y-3)^2 + 5y^2 - 14y + 9 \\ &= (x + 2y - 3)^2 - (2y-3)^2 + 5y^2 - 14y + 9 \\ &= (x + 2y - 3)^2 + y^2 -2y \\ &= (x + 2y - 3)^2 + y^2 -2y + 1^2 - 1^2 \\ &= (x + 2y - 3)^2 + (y-1)^2 - 1 \end{align}
Substitucí u = x + 2y - 3, v = y-1 získáme rovnicí kružnice u^2 + v^2 = 1.
Reference
Literatura
FA Willers, KG Krapf: Elementar-Mathematik: Ein Vorkurs zur Höheren Mathematik. 14. Vydání. Springer, 2013, [url=https://books.google.de/books?id=-EyoBgAAQBAJ&pg=PA84]s. 84-86[/url]