Dutar

Dutār (někdy také dotar; persky: دوتار; rusky: Дутар; čínsky: 都塔尔, pchin-jinem: Dū tǎ ěr) je tradiční perský drnkací strunný nástroj (chordofon). Jedná se o typ taru (pražcové loutny s dlouhým krkem). Slovo dutār pochází z perštiny (دوتار) a doslovný překlad je „dvě struny“, kde du (دو) znamená „dvě“ a tar (تار) „struna“, ačkoli herátský dutar z Afghánistánu má struny tři. Kromě dutāru ještě rozlišujeme třístrunný setār (سه‌تار), čtyřstrunný tār (تار), pětistrunný penčtār (پنج‌تار) a šestistrunný šeštār (شش‌تار).

Dutar je velmi populární v Ázerbájdžánu, mezi Kurdy v Íránu (v provincii Chorásán, se kterou je silně spjat, hlavně s městem Torbat-e Jām), Kygyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a na západě Číny v Ujgurské autonomní oblasti. Mezi příbuzné nástroje patří kazašská dombra nebo středoasijský tanbur.

Dutar je také nedílnou součástí turkmenské kultury (slavností, ceremonií, národních oslav, kulturních festivalů, společenských setkání a zábavních programů) a používá se ve všech hlavních žánrech turkmenské hudby a zpěvu. Ten, kdo hraje na dutar, je známý jako bachši (v Ázerbájdžánu jako ashiq). +more Hudba Chorásán bachši je od roku 2010 zapsaná na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, stejně tak jako umění řemeslné výroby a tradiční hudební umění v kombinaci se zpěvem od roku 2021.

Popis

Dutar je dlouhokrká dvoustrunná loutna s hruškovitým tělem, krytým tenkou dřevěnou rezonanční deskou. Tělo dutaru (ozvučnice) je vyrobeno z jednoho kusu morušového dřeva vydlabáváním z minimálně padesátiletého stromu. +more Rezonanční deska, kterou se přikrývá ozvučnice, je vyrobena také z morušového dřeva a peče se dvacet čtyři hodin, aby se odstranila vlhkost, a následně se lepí přes dutinu dutaru pomocí lepidla. Poté se přidá krk, který je vyroben z kmene meruňkovníku (stáří stromu 5-10 let). Nakonec je opatřen pražci ze střev či drátu a dvěma strunami ze střev, hedvábí či nylonu.

Největší z dutarů je středoasijský dutar, který může dosahovat délky až cca 125 cm. Tělo je asi 15-20 cm široké a 13-17 cm hluboké. +more Navzdory rozdílům v proporcích, zvučnosti a výrobě mají všechny dotary (kromě moderního herátského dutaru) a mnoho dalších nástrojů (tanbury, dombry atd. ) jeden společný rys: hraje se na obě struny současně vícero prsty pravé ruky (bez plektra) tak, aby tóny zněly od vysokých k nízkým. Soubor:Dutār MET DP703859. jpg|Pohled na přední stranu dutaru, cca 1860, Metropolitní muzeum umění (MET), New York, USA Soubor:Dutār MET DP703946. jpg|Pohled na zadní, zdobenou, stranu dutaru Soubor:Dotar Iran. jpg|Íránské dotary v muzeu.

Historie

tar, kamanče, daf, tanbur, dutar, rubab) Historie dutaru sahá až do 15. +more století, kdy byl používán především mezi pastýři a jeho struny byly vyrobeny ze zvířecích střev. S otevřením Hedvábné stezky se však začaly používat struny vyrobené z krouceného hedvábí dováženého z Číny. K tomuto dni ještě některé nástroje mají hedvábné struny, ačkoli nyní jsou běžně používané struny nylonové.

Galerie

Soubor:Horniman instruments 03. jpg|Porovnání dutaru (napravo) a tanburu (nalevo) Soubor:Musical Instruments and Musicians. +more A Man Playing a Dutar, a Long-Necked Fretted Lute WDL10767. png|alt=fotografie z etnografické části Turkestan Album, komplexního vizuálního průzkumu Střední Asie, který byl proveden poté, co císařské Rusko obsadilo tento region v 60. letech 19. století. |Fotografie muže hrajícího na dutar v 60. letech 19. století. Soubor:Joueur de dutar ouzbek. jpg|Uzbek hrající na dutar, 2011 Soubor:Jean-Paul Flandrin - Odalisque with Slave - cropped to show dutar. jpg|Obraz "Odaliska s otrokem" z roku 1839 ukazující ženu hrající na dutar Soubor:Stamps of Uzbekistan, 2006-027. jpg|Vyobrazení dutaru na uzbecké poštovní známce Soubor:Nodira Pirmatova, chant et luth dutar Ouzbékistan, Concert Bardic Divas Les poétesses de lAsie Centrale Kazakhstan et Ouzbékistan, Festival Les Orientales (Saint-Florent-Le-Vieil). jpg|Nodira Pirmatova hrající na dutar.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Drnkací nástroje Kategorie:Strunné nástroje