Dělitelnost
Author
Albert FloresDělitelnost je matematický pojem, který se používá k popisu vlastností čísel a jejich vzájemného vztahu. Číslo je dělitelné jiným číslem, pokud při jejich dělení nezůstává žádný zbytek. V případě, že jedno číslo je dělitelné druhým, říkáme, že první číslo je násobkem druhého. Dělitelnost je základním pojmem aritmetiky a má široké uplatnění jak v teorii čísel, tak i v různých dalších matematických disciplínách.
Dělitelnost je vlastnost dvojic celých čísel. Celé číslo p je dělitelné nenulovým celým číslem q (číslo q dělí p) právě tehdy, když p je celočíselným násobkem q, tj. jestliže existuje takové celé číslo k, pro které platí, že
: p = kq.
Tato relace se obvykle značí q|p. Např. +more číslo 27 je dělitelné třemi, neboť 27 = 9 · 3. Jiná definice: p je dělitelné q, jestliže zbytek po dělení p/q je nula.
Formální definice
Pro p \in \mathbb{Z}, q \in \mathbb{Z} definujeme relaci dělitelnosti jako q|p \iff \exists k \in \mathbb{Z}: p = k \cdot q. Podle konvence se někdy přidává předpoklad q \neq 0, ale obvykle není nutný.
Obecně
Číslo p se nazývá dělenec, * číslo q se nazývá dělitel, * číslo k se nazývá podílem čísla p při dělení číslem q, (jednoznačně určen s výjimkou pro p=0) * v oboru celých čísel mají čísla p a −p tytéž dělitele, * čísla 1, −1, p a −p se nazývají nevlastní (triviální) dělitelé čísel p a −p, * existují-li ještě další dělitelé, nazývají se vlastní dělitelé (netriviální), * každé celé číslo mimo nulu je dělitelem nuly, nula ale není dělitelem žádného celého čísla různého od nuly.
Vlastnosti dělitelnosti
Pro všechna a,b,c \in \mathbb{Z} platí: * a|a (reflexivita) * (a|b \land b|c) \implies a|c (tranzitivita) * a|b \implies \forall k \in \mathbb{Z}: a|(k \cdot b) (Jestliže a dělí b, tak a dělí jakýkoli násobek b. ) * a|b \land a|c \implies a|(b+c) (Když a dělí dvě čísla, tak a dělí i jejich součet. +more).
Prvočísla
Přirozené číslo větší než 1, které je dělitelné pouze číslem 1 a samo sebou, se nazývá prvočíslo. Přirozené číslo větší než 1, které není prvočíslem, se nazývá složené číslo.
Dělitelnost prvočíslem
Pro každé přirozené číslo a větší jedné existuje alespoň jedno prvočíslo p, které dělí a. Pokud navíc a je složené, tak p \leq \sqrt{a}.
Důkaz je následovný:
Množina dělitelů a bez 1 je konečná, nechť tedy p je její minimum. Pokud a je prvočíslo, tak a = p, tím pádem existuje prvočíslo, které dělí a.
Pokud a je složené, tak p je prvočíslo. Tento fakt lze dokázat sporem. Předpokládejme, že p není prvočíslo. Potom p = q · r (1 p \leq \sqrt{a}.
Nechť a = p · k ( k ∈\mathbb{N}). Platí p ≤ k · p ≤ k^2, p · k = a ≤ k^2
p\leq \sqrt{a} \leq k
Prvočinitel
Prvočíslo, které dělí číslo p, se nazývá prvočinitel. Každé složené číslo lze napsat jako součin prvočinitelů. +more Tento zápis (pokud nebereme v úvahu pořadí prvočinitelů) je pro každé číslo jedinečný (viz faktorizace).
Každé prvočíslo s výjimkou čísla 1 má jen 2 dělitele; sebe samo a 1. Číslo 1 má jen sebe samo a tudíž má exkluzivní postavení, není ani prvočíslem ani číslem složeným.
Dvě čísla se nazývají soudělná, když mají společného dělitele většího než 1. Pokud takového dělitele nemají, pak se nazývají nesoudělná.
Kritéria dělitelnosti
Následující tabulka obsahuje kritéria dělitelnosti celých čísel v desítkové číselné soustavě, která umožňují snadno zjistit, je-li celé číslo dělitelné malým číslem q. Pokud je kritériem dělitelnost výsledku nějakého postupu, lze na něj opět použít stejný postup.
q | kritérium | příklad |
---|---|---|
0 | dělení nulou není v celých číslech definováno | |
1 | všechna celá čísla jsou dělitelná 1 | 1, 6, 329 |
2 | je-li na místě jednotek sudé číslo | 128, 1 102 |
3 | je-li ciferný součet dělitelný 3 | 228 → 2+2+8 = 12 → 1+2 = 3 |
4 | je-li poslední dvojčíslí dělitelné 4 | 612, 1 108 |
5 | je-li na místě jednotek 5 nebo 0 | 35, 10 040 |
6 | je-li číslo dělitelné 2 a 3 (viz výše) | 924, 29 952 |
7 | je-li rozdíl součtu lichých a sudých trojic cifer dělitelný 7 | 2 022 048 → 002-022+048 = 28 |
7 | je-li sedmi dělitelný součet vypočtený tak, že se první až n-tá číslice odzadu vynásobí postupně čísly (periodicky se opakujícími): 1, 3, 2, 6, 4, 5 | 138 309 241 → 1×1+4×3+2×2+9×6+0×4+3×5+8×1+3×3+1×2=105 → 5×1+0×3+1×2=7 |
7 | je-li rozdíl zbývající části a poslední číslice vynásobené 2 dělitelný 7 | 1 946 → 194 − (2×6) = 182 → 18 − (2×2) = 14 |
7 | je-li součet zbývající části a poslední číslice vynásobené 5 dělitelný 7 | 1 946 → 194 + (5×6) = 224 → 22 + (5×4) = 42 |
7 | je-li po opakovaném odečítání z čísla násobků 7 končících na stejnou cifru (mohou být jakékoliv) a následném dělení čísla deseti výsledek nula (když číslo není dělitelné 7, výsledek přejde do záporných čísel) | 7 436 429 − 49 = 7 436 380 / : 10 743 638 − 28 = 743 610 / : 10 74 361 − 91 = 74 270 / : 10 7 427 − 7 = 7 420 / : 10 742 − 42 = 700 / : 10 70 - 70 = 0 |
8 | je-li poslední trojčíslí dělitelné 8 | 12 504 |
8 | je-li poslední dvojčíslí dělitelné 8 a na místě stovek je sudé číslo | 208, 123 672 |
8 | je-li poslední dvojčíslí zvětšené (či zmenšené) o 4 dělitelné 8 a na místě stovek je liché číslo | 104, 234 760 |
9 | je-li ciferný součet dělitelný 9 | 1 683 → 1+6+8+3=18 → 1+8 = 9 → OK |
10 | je-li na místě jednotek 0 | 1 120, 2 280 |
11 | je-li rozdíl součtu číslic na sudém a lichém místě dělitelný jedenácti | 5 357 → −5 +3 −5 +7 = 0 → OK |
11 | je-li součet jednotlivých dvojčíslí dělitelný 11 | 5 357 → 53 + 57= 110 → OK |
11 | je-li rozdíl trojčíslí na sudých a lichých místech dělitelný 11 | 5 357 → −5 + 357 = 352 |
12 | je-li číslo dělitelné 3 a 4 (viz výše) | 65 520 → 6+5+5+2+0=18 → dělitelné 3 → OK; 65 520 → 20/4=5 → OK |
13 | je-li rozdíl součtů lichých a sudých trojic cifer dělitelný třinácti | 2 022046 → 2 + 46 − 22 = 26 → dělitelné 13 → OK |
14 | je-li číslo dělitelné 2 a 7 (viz výše) | 868, 5 564 |
15 | je-li číslo dělitelné 3 a 5 (viz výše) | 930, 1 170 |
16 | je-li poslední čtyřčíslí dělitelné 16 | 736, 1 156, 21 152 |
16 | je-li součet čtyřnásobku zbývající části a posledního dvojčíslí dělitelný 16 | 11 312 → (4×113) + 12 = 464 → (4×4) + 64 = 80 |
17 | je-li výsledek následujícího postupu dělitelný sedmnácti: střídavě se odečítají a přičítají dvojice cifer vynásobené 2 a mezivýsledky se vždy dělí dvěma. Konečný výsledek se pak vynásobí násobkem deseti tak, aby vyšlo celé číslo. +more | 51 153 → ((53−(2×11))/2 + 2×5 = 25,5 a 255 je dělitelné 17) |
17 | je-li rozdíl zbývající části a pětinásobku poslední číslice dělitelný 17 | 867 → 86 − (5×7) = 51 je dělitelné 17 |
18 | je-li číslo dělitelné 2 a 9 (viz výše) | 1 134, 162 |
19 | je-li součet zbývající části a dvojnásobku poslední číslice dělitelný 19 | 10 735 → 1 073+(2×5) = 1 083 → 108+(2×3) =114 → 11+(2×4) = 19 |
20 | je-li číslo dělitelné 4 a 5 (viz výše) | |
20 | je-li poslední dvojčíslí dělitelné 20 | 1 180, 5 542 200 |
21 | je-li číslo dělitelné 3 a 7 (viz výše) | |
21 | je-li rozdíl zbývající části a dvojnásobku poslední číslice dělitelný 21 | 273 → 27 − (2×3) = 21 |
22 | je-li číslo dělitelné 2 a 11 (viz výše) | 396, 1 474 |
23 | je-li součet zbývající části a sedminásobku poslední číslice dělitelný 23 | 3128 → 312+(7×8) = 368 → 36+(7×8) = 92 |
23 | je-li součet zbývající části a trojnásobku posledních 2 číslice dělitelný 23 | 1725 → 17+(3×25) = 92 |
24 | je-li číslo dělitelné 3 a 8 (viz výše) | 456, 1 656 |
25 | je-li poslední dvojčíslí 00 nebo dělitelné 25 - tedy 25, 50 nebo 75 | 125, 15 575 |
30 | je-li číslo dělitelné 3 a 10 (viz výše) | 4 490, 631 110 |
40 | je-li poslední trojčíslí 000 nebo dělitelné 40 | 5 200, 6 840 |
50 | je-li poslední dvojčíslí 00 nebo 50 | 550, 700 |
100 | je-li poslední dvojčíslí 00 | 15 500, 700 |
1000 | je-li poslední trojčíslí 000 | 154 000, 7 000 |
10 000 | je-li poslední čtyřčíslí 0000 | 154 0000, 7 0000 |
Obecné kritérium dělitelnosti
Libovolné kritérium dělitelnosti lze zapsat jako ciferný součet s vahami - číslo x je dělitelné prvočíslem n právě když Σk αkak je dělitelné n, kde x = a0 + 10a1 + 100a2 + 1000a3 + … + 10nan, neboli je zapsáno v poziční soustavě se základem 10.
Jednotlivé váhy v ciferném součtu jsou řešení jednoduchých kongruencí \alpha_k \equiv 10^k\,(mod\ n). Řešení jsou tedy zbytky po dělení 10k/n.
Například číslo x je dělitelné 17 právě když a0 − 7a1 − 2a2 − 3a3 + 4a4 + 6a5 − 8a6 + 5a7 − a8 + 7a9 + 2a10 + 3a11 − 4a12 − 6a13 + 8a14 − 5a15 + a16 + … je dělitelné 17.
Externí odkazy
[url=https://stag-ws. zcu. +morecz/ws/services/rest2/kvalifikacniprace/downloadPraceContent. adipIdno=18675]BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DĚLITELNOST - modely dělitelnosti v různých soustavách a v gaussových oborech integrity[/url].